Miss Bala

Tihle policajti jsou s náma, můžeme jet.. Naivní kroky mexické dívky rozpoutají její soukromé peklo, ocitá se ve hře bez (pro ni i diváka) jasně stanovených pravidel, když se pokusí udělat krok jiným směrem, než si přejí bossové drogového gangu, je bez trestu vrácená zpět do hry. Úkoly z bodu A do bodu B se ale začínají po čase poměrně zajídat, moc nepomůže ani zneklidňující vizuální stránka (málokdy vidíme celek) nebo velmi přesvědčivá (i v emocionálně vypjatých momentech) představitelka ústřední role. Režisér, sic má podle všeho solidní talent, pracuje s až překvapivě velkou dávkou poloprázdných momentů, situací i charakterů. Asi jsem čekal trochu jiný šálek.. (01.05.2012)

Královna krásy. Typická figurka na šachovnici, která se akorát řídí pevně danejma pravidlama. Nic zvláštního. Fascinující je, když se Laura pokusí pravidla porušit (útěky, mlčení ..) ačkoliv přitom polovědomě riskuje život. Tyhle porušení pravidel totiž nejsou nijak potrestaný, figurka je prostě vrácena zpět na šachovnici, bez trestu, bez velkýho vyhrožování a emocí. Její vůle (co je bytí bez vůle) je totálně potlačená. Jako polámaný kolečko ve stroji. Když nemáme náhradní, prostě ho opravíme, nenařežeme mu za to. Za zmínku stojí i ten totální pocit penetrace dobra zlem (tyhle policajti jsou naši, cesta je volná) a naopak (myslím, že ten a ten může být donašeč)... Tenhle pocit frustrace z neschopnosti rozlišit mezi oficiální reprezentací a mafií je nám přece dobře známej, ještě před čtyřma lety vedl Pavel Bém žebříčky popularity (a to to byl prosím člověk u vlády, nikoliv v opozici, což je kritická, vděčnější role, taky se toho míň dá posrat) a dnes je z něj největší gauner pod sluncem. Frustrace pramení z toho, že nejsme schopni se smířit s tím, že nedisponujeme schopností odlišit dobro a zlo a tak v posledku na nás zůstává špína viny. (30.03.2012)

Upřímně? Trailer i plakáty mě navnadili na něco úplně jiného. Dalo by se říct, že jsem si od toho slibovala jakousi Brutální Nikitu po mexicku. Ale ono prd, tenhle film mi na to, že je veden jako akční, vůbec akční nepřipadal. Naopak se v něm častěji neděje skoro nic, než něco. Jakoby ten film tlačil na vážnější notu, aniž by věděl jak to říct, díky čemuž vyzněl do ztracena, podobně jako Sket. Ale herečka v hlavní roli rozhodně zajímavá, stejně tak její výkon. Asi to nejlepší na celém tomhle filmu, ikdyž ono tu na hraní zas tolik taky nebylo. Rozhodně, jak už uvedl Rob Roy, zamrzí nepřítomnost výborného songu od Saint Saviour, doprovázejícího trailer. Za tři to nebude už z toho důvodu, že mě nijak zvlášť nebavilo koukat na film podruhé, takže jen slušné dvě, ale jak říkám, možná jsem prostě jen čekala jiný film... (16.04.2012)

Jak to tak vidím, Gerardo Naranjo nedává nic zadarmo a podané jak na lopatě. Těžce jsem se prokousávala tímhle snímkem, kde se Laura ocitla v nesprávnou dobu a na nesprávném místě. Mnoho se tam nemluví a je opravdu na divákovi, aby zapojil fantazii a spoustu jiných tykadel, aby se v tom občas vyznal. Nicméně i když jsem se potácela od dvojky ke čtyřce, tak dnes dám vyšší ohodnocení, snad právě proto, že celé podání bylo opravdu zvláštní a na Lauru myslím ještě druhý den. Jsem moc zvědavá na remake Miss Bala 2019. (02.10.2018)

Když první polovinu naprosto nechápete, co se děje, kdo je kdo a jaké jsou spojitosti, a není to výsledkem nějaké brutální hry s divákem, ale neschopnosti, něco je sakra špatně! Ne tedy že by druhá půlka byla lepší, ale alespoň začínáme tušit motivace. Jinak hrdinku, která dělala bůhvíjak dlouho, co se jí řeklo, ať to bylo cokoliv, aniž by jakkoli naznačila odpor, odmítám litovat. že nám ji Naranjo předhazuje jako oběť, mě naprosto nezajímá - ona není oběť, je viník. (26.03.2012)