Rivalové

Howard je spíš Niki Lauda, chladný, kalkulující, profesorský s citem pro vyladěný design. Díky tomu Rivalové neskutečně akcelerují v závodních sekvencích a tak trochu tuhnou tam, kde se snaží pojmenovat destruktivnost závodnické vášně. James Hunt tu vypadá jako kluk z plakátu (něco jako benzínem načichlý pin-up boy) a nejlepší nejsou trochu prkenné dialogy, ale moment, kdy se po nich hrdinové zatváří nebo udělají gesto. Jinak jsou Rivalové na poměry "sportovní limonády" vlastně svěží záležitostí. Bývá zvykem, že ve sportovních dramatech musí hrdina něco obětovat a popřít kus sebe. Vzhledem k tomu, že filmový Lauda má to, co nemá filmový Hunt a vice versa, je konečné vítězství vlastně absolutní. Každý má svou pravdu a svůj kus triumfu. Ten moment, kdy se člověk v závěru nemůže rozhodnout, komu vlastně držet palce víc, je docela vzácný. Rád pak uzávorkovávám to, že Rivalové celý sport rytířsky idealizují a případ "Lauda vs Hunt" by se podle nich taky zrovna dokonale zrekonstruovat nedal. Celý rok čekám na blockbuster, který mě zatlačí do sedačky a napumpuje adrenalinem. Rivaly jsem měl vedené jako černého koně (netlučte mě, vím, že je to rozpočtem v podstatě indie). Svou úlohu splnili dokonale. [80%] P. S. Thums up for Brühl... Lauda ještě nikdy nebyl tak cool. Chladný a ostrý jako žiletka. (24.09.2013)

[imdb: 8.3/10] | me: Ron Howard natočil skutočný film, ktorý nám presvedčivo podáva situáciu okolo Hunta a Laudu. Kopíruje realitu, je rýchly a zábavný a zaroveň pútavý aj pre formula1 laika. Je to "športový" film ako sa patrí a ja nemám čo vytknúť. Prečo teda nedávam plných 5 hviezd? Pretože téma formule1 nie je mojou životnou láskou a teda film ma po dejovej stránke až tak nestrhol. Všetko ostatné však funguje ako dobre namazaný motor Ferrari. The closer you are to death, the more alive you feel. It's a wonderful way to live. It's the only way to drive. (03.05.2014)

Rivalové nejsou o Niki Laudovi, Rivalové přímo jsou Lauda. To přirovnání se nabízí samo. Slavný formulový závodník je zde popsán jako precizní technik, suchar odhodlaný svou pílí a odhodlaností získat to, co jeho oponent zvládá ukořistit spontánností a charismatem. Připomíná to obráceného Amadea, v němž génius průměrnosti materiálně prohrává, ale morálně vítězí nad horkokrevností a radostí ze života. S trochou jízlivosti se nabízí, že něco takového musí být tajným snem Rona Howarda. Celou jeho režijní kariéru prostupuje preciznost ve všech ohledech. Dobře volené postupy ozkoušené mnohými před ním. Mnohdy padne jeho úsilí co nejdůstojněji a nejdůsledněji zpracovat námět na úrodnou půdu (Duel Frost/Nixon, Apollo 13), jindy se stane fatálním omylem (brownovské adaptace, Grinch) a jindy zdrojem nekonečných debat, jde-li o umění, nebo zbabělý mustr (Čistá duše). Čekat, že se Howard změní a začne experimentovat, by bylo stejně pošetilé jako chtít po Hansi Zimmerovi, aby složil ještě čtvrtý hudební motiv, který by přidal k těm třem, co už dvě desetiletí dokola opakuje. Ani jeden nemá k posunu důvod – jejich formální zbabělost a ničím nerušená sázka na jistotu jim přinášení většinou uznání a řadu obdivovatelů v divácích, kteří oceňují, že v kině uvidí či uslyší přesně to, co si přáli. A tentokrát to oceňuji i já. (03.10.2013)

Kdysi si mě Ron Howard získal filmy jako Rodičovství nebo Oheň, ale u Čisté duše a Šifry mistra Leonarda jsem se málem ukousal nudou. Díky Rivalům má ale Ron mou důvěru zpátky - špičkové živopisné sportovní drama o dvojici diametrálně rozdílných soupeřů, které ale spojuje talent a vášeň pro závodění, při němž neustále balancují na hraně života a smrti, do čehož se ještě navzájem hecují a zároveň se tím posunují dál. Propracované postavy a jejich vztah, děj i pro nefandy F1 srozumitelný, zajímavý a ukázkově vygradovaný do strhujícího finále, napětí by se dalo krájet a emoce z toho jen prýští. Vynikající Daniel Brühl jako precizní Niki Lauda, podmanivá hudba a spousta klepajícího se plechu. Jeden z top filmů roku 2014. (12.01.2014)

Ron Howard je specialista na příběhy skutečných (většinou i žijících) legend z různých oborů. Od kosmonautů, přes matematika, boxera a žurnalistu se propracoval až k pilotovi formule jedna. Pilotovi, jehož příběh jsem kdysi sledoval a prožíval dost intenzivně. Proto jsem se na film těšil a zároveň jsem se trošku bál, co s tím vším Howard provede. ... Obavy byly rozptýleny téměž stroprocentně. Daniel Brühl Nikiho Laudu nehrál, on se jím stal. A Ron Howard mě dokázal vrátit v čase a umožnil mi osudy naprosto vyjímečné osobnosti motorsportu prožívat na vlastní oči. Skvělý film. (09.10.2013)