Slova

"Chtěl být spisovatelem, ale nenacházel slova." Hele to je o mně. Ovšem literární úroveň mých textů mne nekompromisně odsuzuje k tomu, že úspěchu u kritiky mohu dosáhnout pouze opsáním neznámýho díla. V tom samozřejmě Rorymu rozumím, ale jelikož se příliš často nepotloukám po pařížských bazarech, tak se mi nejeví příliš reálně možnost objevení geniálního neznámýho díla psanýho v mý mateřštině. Jenže Rory to štěstí měl, což mu zaručilo úspěch i morální dilema a mně příjemně strávenej čas u dramatu, který naštěstí bylo spíše pohodový než přehnaně dramatický. (03.05.2013)

Tři příběhy o lásce, tvorbě, vině, umění a o tom, že někdy ani ty nejhlubší city nestačí. Nechápu, kde se tvůrčí dvojice Klugman-Sternthal schovávala tak dlouho, protože každá z jejich cest do spisovatelské duše graduje víc než silně a samotný finiš pak dodá sousloví "absolutní konec" zcela nový rozměr. Ona malá pointa, onen poslední pohled a záběr, způsobuje, že se Slova zakousnou na dlouhé týdny dopředu a v nejrůznějších životních situacích se ráda vracejí. Osobitá a osobní perla, která snad už definitivně všechny přesvědčí o tom, že Bradley Cooper je v dramatických rolích ještě lepší než v těch nahláškovaných. (22.04.2013)

Rorymu Jansenovi leží literárny svet pri nohách. Napíše prvú knihu a ihneď sa stáva jedným z TOP spisovateľov. Obdivuje ho celý svet a jeho kniha sa stáva bestsellerom. Jedného dňa si v parku k nemu prisadne starší pán o paličke. Spočiatku príjemný rozhovor sa po čase mení na tvrdé obvinenie. Je Roryho príbeh v knihe skutočne jeho vlastným výtvorom? Aká je vlastne pravda? Jeden základný príbeh opisuje dva vedľajšie pod-príbehy. Nechápem zaradenie tohto filmu pod žánre - mysteriózna, psychologická, dráma. Dosť ma to zmiatlo. Čakal som niečo úplne iné. Z prvých dvoch spomínaných je tu asi toľko koľko je soli v koreničke. Priznám sa, že napriek slušnému hereckému obsadeniu, snahe o originalitu príbehu, mňa tento film veľmi nechytil. Zívačka. S odretými ušami 3 hviezdy. (17.10.2013)

Docela kýčovitý film o literatuře, morálních dilematech, plagiátorství, touze po úspěchu & uznání a o důsledcích pošetilých rozhodnutí. Tedy lépe řečeno "rádoby o"... Vyprávění se vrství do několika rovin, které se tváří jako dílčí důmyslné nositelky hlubokých myšlenek, ale ve výsledku film tragicky líže povrch a nakonec zůstává opravdu jen u toho vyprávění tří samostatných příběhů, spojených celkem nezajímavými styčníky... Literatura nejsou pouhé "vyprávěnky" (byť tragických) příběhů, literatura není historka natažená na dvěstěpadesát stran... Z úryvků autorského čtení Claye Hammonda, vyprávění Starého muže i letmých náhledů do "geniálního románu", který Rory Jansen ukradne, snad každý knihomol vycítí, že "literatura" v tomto filmu má blíž k rodokapsu (banální styl, klišé) než např. k odkazovanému Hemingwayi. Ono by to tak nevadilo, kdyby se toto sahání po "vysoké kultuře" neopíralo o ten nejprůměrnější styl hollywoodského filmkunstu se všemi těmi známými nešvary (pomalou jízdou kamery při každém druhém záběru počínaje a patetickou hudbou konče; o banálních dialozích nemluvě). Čert vem krásnou výpravu, perfektní vypucované interiéry (a zuby) a dokonalou kameru - to je snad u takového filmu samozřejmost... Pro mě je podstatné, že film položí otázku (morální dilema), ale dál se vykašle na jakékoli rozvíjení daného tématu. Pouze naznačí, že jsou tu možná jakési souvislosti s autorem na nejvyšším stupni vyprávění, tj. s Clayem Hammondem (nazvěme to "syndrom točící se káči z Počátku"). Žádná skutečná myšlenka, pouze příběhový výlet do ztracena...Velmi se mi líbil Jeremy Irons a i jeho postava byla asi to nejzajímavější z celého filmu. Vše ostatní ale bohužel líbivý průměr. (11.10.2012)

Slova jsou film z rodiny naivity pro pokročilé, jako bylo Pokání nebo Zeptej se prachu. Každý malý intelektuál má radost, protože se tu cituje John Fante. Z hereckého výkonu Bradleye Coopera mi bylo fyzicky nevolno a nezachránil to ani Jeremy Irons hrající na jistotu. V momentě, když už jsem si začala rvát vlasy, trochu jsem se nechala ukonejšit vloženým příběhem s Benem Barnesem a Norou Arnezederovou z Paříže poloviny 40. let, ale ani to nebo pouhá přítomnost Johna Hannaha nedokázala povznést výsledný tvar nad běžný blábol (čti: ambiciózní drama s trojí narativní linkou a pokusem o myšlenkový přesah). #čsfdprojekce (19.09.2012)