Kuře na švestkách

Sympatie k hlavnímu hrdinovi sice občas pokulhávají, ale dechberoucí režijní nápady, nenápadný humor, absurdní vsuvky i dojemný finiš dávají dohromady film, jaký tu asi ještě nebyl. Jako příznivec houpavých francouzských příběhů i kouzelných vyprávěnek jsem u téhle perské pohádky zvědavě sledoval zklamaného Nassera Aliho i zkormoucenou Faranguisse s blaženým pocitem, že netuším, co mi přinese další minuta. (26.11.2012)

Už se opakuju, ale Francouzi ví, jak na mě. Francouzská groteska se tu mísí s těžkým existenciálním dramatem tak lehce, že vám ani nepřijde, jak vlastně strašně vážný film jste sledovali. Začátek je zvláštní, typicky francouzský, ale přibližně od poloviny přejde celý snímek do trochu jiné roviny a ten závěr mi naprosto vzal dech. Po celou dobu krajně nesympatický hlavní hrdina dostane během posledních několika minut všechny divákovy sympatie. Víc už neřeknu, to musíte vidět - i kdyby se Vám příběh zdál "divně francouzský", ty kostýmy, barvy a kulisy rozhodně taky stojí za to. Je dis bravo! C'est pitoresque et magnifique... et trés jolie. 90% (04.05.2013)

Možná je to chvílemi až na samé hranici kýče, ale to nemění nic na tom, že jde hlavně po vizuální stránce o skvělý film, který mě příjemně překvapil, protože jsem něco takového nečekal. Příběh velké lásky jednoho houslisty s rozbitými houslemi funguje jak po stránce dramatické, tak té komediální, přičemž je vše dobře vyvážené a nadávkované. (30.12.2013)

Poctivě udělané filmové řemeslo, s pevnou režií, jednoduchým, ale výstižným scénářem, kopírující perfektní komiksovou předlohu, neokoukanými herci, zajímavou orientální scenérií, půvabnými animačními vychytávkami, zkrášlující film a především pak uchu ladící hudbou. Děj příjemně plyne, jako obláček vznášející se nad rakví Nasser Aliho matky, filosofové a umělci plesají, že se toto dílo povedlo. Neboť je určeno právě pro ně, ostatní jej můžou považovat za sladkobolný kýč, jestli právem - posuďte sami. (31.03.2015)

Jako chlapi pozor, až vás budou vaše milé samičky lákat na tenhle biják, tak vám tímto dávám na vědomí, že je to především sladký jako cukrová vata s trojitou porcí cukru, ale pozor jí se to dobře. Hlavně závěrečná cca desetiminutovka, které je totálně beze slov jen za zvuku hudby, tady musím uznat i já, starej žižkovskej romantik, že to byla jedna z nezamilovanějších scén co jsem za posledních několik let viděl. Nechyběl ani starý dobrý francouzský humor z dávných časů, hlavně francouzský parodický pohled na americký styl života, byl dokonalej, to jsem nasmál, hezky jste amíky štiply franaticí to teda bravo. Originální, hravý, ale především velmi zamilovaný film, který po celou dobu své existence na stříbrném plátně nenudí. (24.11.2012)