MINDHUNTER: Lovci myšlenek - Série 2

Nejchladnokrevnější televizní thriller široko daleko, z jehož postupně se rozvíjející kriminální zápletky střídavě mrazí, tají se dech, a ve finále pak i roní slzy nad smůlou, provázející zarputilou ústřední trojici vyšetřovatelů. Ta beznaděj a faleš, do kterých se to v posledních dvou hodinách překlopí, nemá v depresivních seriálech (teda kromě Chernobylu) obdoby. HBO má True Detective, Amazon Prime Bosche, no a Netflix válí s Mindhunterem. Zlatá éra chytrých, komplexních krimi na pokračování je tady. Nenechte si ji proklouznout mezi očima. (17.08.2019)

Tak druhá série se povedla o kousek více než jednička. Z hlediska drtivé atmosféry a skvěle napsaných charakterů se skoro žádný krimi film z Hollywoodu kvalitativně nepřibližuje k tomuto skvostu, David Fincher totiž na tomto poli kraluje a hlasitě to dává najevo na všechny světové strany. Potěšil návrat hlavní herecké dvojice, která se skvěle doplňuje a vy si jejich dialogy můžete z pohodlí sedačky užívat plnými doušky, zejména propracovanost postavy Holta McCallanyho vyšvihla druhou řadu na úplný vrchol, jeho dílčí zápletka se synem v jednotlivých chvílích emocionálně drtivá. Na paškál si vzal Fincher zejména vraždy v Atlantě, kolem kterých se točí hlavní dějová zápletka. Ta dokázala dost zaujmout, hlavně svým naprosto úchvatným zakončením v posledním dílu (ten hlavní podezřelý si tento epilog kradl jen a jen pro sebe), ale mě regulérně ještě více chytly takové ty dílčí příběhy. Takový 10minutový pobyt Charlese Mansona na plátně (5.díl) ve mě ještě dost dlouho rezonoval, tak brilantně scénáristicky podaný moment, jednoduše smekám klobouček. Pokud se Netflix rozhodně fakticky s tímto seriálem skončit, ohromně mě to zamrzí (a asi nejenom mě), neboť tak precizní počin se každý den nevidí. Za mě dávám 90 % (20.07.2020)

Znovu a podruhé. Mindhunter nenasadil žádnou laťku. Vytvořil svoji linku příběhu, který se nějak odvíjí a nedá se o něm mluvit jako o špatném nebo dobrém. Tvůrci jedou zlatou střední cestu, na kterou určitě dohlíží Fincher, takže dává smysl, že to bude dávat smysl a udržovat své linie. A ty fungují. Není potřeba si něco dokázat nebo se v něčem předhánět. Máme jasně daný příběh, který se po své ose v celku zajímavém měřítku zajímá o naše sériové vrahy. A samozřejmě i s větším finálním vyvrcholením. Nemusí jít o nejlepší seriálovou událost roku, ale stále to je příjemná záležitost na pár hodin, u které se nedá hovořit o ničem jiném než o obohacení. (05.01.2020)

Fakt chaos, nestíhám sledovat události v Atlantě, jména si nepamatuji, nerozumím běhu událostí a ani mě to moc nezajímá. Asi jsem natvrdlá jen já podle hodnocení. Nebaví mě to. Ani ty černošky od sebe nerozeznám, jen tu nejvíc ublíženou aktivistku s brýlemi. Nicméně její ufňukané proslovy přeskakuji, abych to byla vůbec schopna dokoukat. Zdá se mi, že ve druhé sérii, prošpikované lesbami, homosexuály a černochy podtrženo rasovou problematikou dávných dob šlo asi o něco jiného. Chybí mi napětí, je to suchopárné, zmatená, prodlužované, nedotažené, vyšumělé v závěru a fádní policejní práce, ale ani to moc ne. Celá druhá série se plácá na místě. (08.03.2021)

// Tak druhá série nakonec ještě o chlup lepší jak ta první. Teda ne, že by mi snad nechyběl méďa a chladnokrevnej šílenec v jednom Ed Kemper (kam se na něj hrabe mánička Manson), ale jakmile se to ve druhé půlce přesune do Atlanty, tak člověk v podstatě nemá šanci odlepit se od obrazovky. Některé věci kvůli tomu byly zazděny (Anna Torv, panický záchvaty), jiné zase dostaly překvapivě dost prostoru (dětský trauma), ale těch 28+ (!!!) dětskejch vražd, který už agenti ke konci sotva počítali (!!!), to bylo tak vyčerpávající/skličující a přitom napínavý sledování, že mám chuť zalézt si pod peřinu, obejmout polštář a zbytek víkendu strávit poslechem Taylor Swift. Což samozřejmě neudělám, protože si místo toho musím pročítat Wiki o BTK a poslouchat s husinou na zádech ten hrozivej/hrozivě skvělej soundtrack první řady. Anyway, poslední dva díly naprosto top, už aby tady byla třetí série. (17.08.2019)