You're Next

Těžká rána přímo do temene. Koho stejně jako mě zklamala Očista a líbily se mu jen masky. Ten by měl u tohoto kousku stejně jako já chrochtat blahem. Opravdu velmi chutná krmě, která by měla lákat na hororovou atmosféru stejně jako na boj jedince o přežití. Přestože by se to nabízelo, tak se nedá říct že by film něco vykrádal. Atmosféra přímo ukázková a vše dokresluje skvělá hudební složka. (12.02.2014)

Potřeboval jsem zase pauzu od zvířecích kousků a tak můj pohled padl na tento americký slasher s příhodným názvem. No a tak jsem si řekl „Jsi další na řadě“. Slyšel jsem na film docela dobré ohlasy, takže jsem si sliboval kvalitní podívanou. No a ono ejhle. You're Next má opravdu slibný rozjezd a to nemluvím jen o té dívčině v rozepnuté košilce. Maskované vrahy mám rád (zvlášť když jejich totožnost neznám hned od úvodní půlhodiny), jejich masky byly celkem slušné a hlavně neměli žádné slitování. To mám rád, takže jsem se těšil, jaká jatka budou pokračovat. Jenže potom přišel útlum, zapříčiněný nutným seznamováním s celou „Davisonovic famílií“ a já se začal nudit. Kromě již hodně přestárlé Barbary Crampton a dvou pohledných holek mi byl zbytek osazenstva dost nesympatický a to jsem ještě netušil, že se z hlavní hrdinky stane ženská variace „RAMBA“. Jo já zapomněl, že žila v rezervaci, kde jí táta učil lovit na pytlačku, vyrábět důmyslné pasti a necítit bolest. No byl to docela úsměvný pohled na postupnou eliminaci protivníků. Tvůrci se opravdu snažili, aby diváka zaujmuli co největším počtem mrtvých a hlavně způsoby zabití (některé z nich byli vážně působivé, to přiznávám), což je taky důvod, proč tomu dám lepší průměr, ale jinak tenhle film určitě žádnou velkou díru do světa neudělal. A nezachránila to ani přítomnost režiséra Ti Westa. Navíc to na mě bylo moc uřvané a některé situace dost nevěrohodné. Už jsem teda viděl lepší "Home Invasion", které měli lepší tempo, vyváženější atmosféru a hlavně jsem v nich té bolesti a zděšení věřil. (27.06.2014)

Jehňátko, lištička a tygřík si chtějí hrát na jezinky, aneb další kousek do thrillerové škatulky, kde nepochodíte s větou: „Nechci se chovat neuctivě, ale byli by jste tak laskaví a opustili náš dům?“ Wingard si pohrává s žánrovými přesahy takovým způsobem, že občas není poznat, jestli se jedná o nadsázku, či nechtěnou idiocii vepsanou do vínku postav (viz. výběh naboso z domu se slovy „umím 5 km za 23 minut"), kamera je otravně roztěkaná a hudba místy připomíná syntezátorové počátky Michaela Manna. Když si připočtete mrzkou originalitu, laciné lekačky či pocit lhostejna nad osudem postav a k tomu se trochu zajímáte o hokej, možná dojdete k závěru, že větu: „You´re Next!“ uměl účinněji použít bývalý zadák NHL Scott Stevens.. Stále tak v žánru host do domu, smrt do domu trvá „Looking for the Magic“ (nejblíže mu byl Peckinpah se svými Straw Dogs).. (24.09.2014)

Možná, že na horor a všechny jeho subžánry nahlížím při hodnocení o dost přísněji než třeba na komedie (i vzhledem k tomu, že hororová špička je tak úzká a nedostižná), ale to, co zde vidím, je každopádně výstavný scénáristický průšvih. Horory z kategorie Home invasion jsou sice vždy v podstatě o tom samém, ale jak loňská Očista rozvířila tyto žánrové vody neotřelým nápadem a poměrně kreativním zpracováním, tak na You´re Next nelze najít nic, co by stálo za řeč a vyzdvihlo příběh nad úroveň jateční pubertální kraviny. Všechna "šokující" úmrtí už jsme viděli někde jinde, atmosféru má lepší každý druhý found footage a zápletka s dědictvím mi nepřišla vůbec věrohodná. Jediné, co opravdu oceňuji, je rázná hlavní hrdinka, která se konečně chovala tak, jak se na danou situaci sluší.. 40% (22.03.2014)

Nějak ty vysoké hodnocení a adoraci nechápu. Slušně započatý home-invasion horor, který někde do poloviny má dobré mordy, nepříjemnou atmosféru vězení bez mříží a dokonce i slušné herce, ale pak přijdou ty zvraty a to jsem už zcela odzíval. Klišé na klišé, zabijáci ztrácejí tu auru pořádných hororových postav, vše je náhle příliš přízemní a zbývá tak jenom to gore. A pak závěrečná strašně šokující tečka. Huh, jak originální (30.12.2014)