You're Next

Takže ...tohle je pro mne jeden z filmů roku. Ten se přesně trefil do mýho vkusu. Je to čistej "home invasion" flick v nejčistší podobě a kvalitě. V podstatě se zde na nic nečeká. Velmi početná rodina je sezvána k večernímu stolu rodiči. Po několika dialozích začne masakr, když jeden z chlapíků dostane u okna šípem z kuše do hlavy... Pak začne okamžitě rychlej, intenzivní vybíjecí masakr, kdy několik vrahounů v prasečích maskách likviduje jednoho člena rodiny za druhým... Postavy jsou relativně sympatické, takže s nima i soucítíte... Proč se tohle všechno děje? Jakýto má význam a smysl?? To se divák dozvídá postupně během vybíjecích jatek... Vrahouni ovšem nepočítajís tím, že jedna přítelkyně syna z rodiny má za sebou hodně hustej život a není žádný ořezávátko. Karta se postupem času obtížně otáčí, ale hrdinka se nesere absolutně vůbec a celý plán vyvraždění rodiny se vrahounům vymyká z rukou... Závěrečná řežba - hrdinka versus chlap a jeho přítelkyně v kuchyni, je absolutní vrchol ... Krev teče proudem čím dál víc, na konci je hrdinka úplně celá od krve (ale ne svojí...). A nadšený divák Flipnic jásá a fandí jí čím dál víc ... Způsoby zabití jsou běžné, ale naprosto nečekané,stejně jako je nepředvídatelný celý film ... Tohle je pro mne třetí nejlepší horor roku 2013 ... První je Evil Dead 2013, druhý je I Spit on Your grave dvojka 2013, tohle je třetí ... Jízda jako sviň!!!!!!! ;-))) (14.10.2013)

Nějak ty vysoké hodnocení a adoraci nechápu. Slušně započatý home-invasion horor, který někde do poloviny má dobré mordy, nepříjemnou atmosféru vězení bez mříží a dokonce i slušné herce, ale pak přijdou ty zvraty a to jsem už zcela odzíval. Klišé na klišé, zabijáci ztrácejí tu auru pořádných hororových postav, vše je náhle příliš přízemní a zbývá tak jenom to gore. A pak závěrečná strašně šokující tečka. Huh, jak originální (30.12.2014)

You're Next se daří zábavně reflektovat žánrová schémata, aniž by přitom sklouzával k sebeuvědomělé ironii (jako třeba Chata v horách). To samo o sobě dnes považuju za slušný úspěch. Nechci prozrazovat nic ze zápletky, protože nejlepší je nevědět skoro nic, ale v zásadě se tady některé klíčové atributy slasherů dostávají do střetu s realismem typickým pro mumblecore poetiku a vede to k přehodnocování určitých hororových pravidel a jejich dopadů. Je to ale všechno poměrně nenásilné (ve smyslu toho přehodnocování, gore tu rozhodně je!), pro někoho možná téměř nezřetelné a hlavně se to skoro celou dobu - minimálně od chvíle, kdy začne rodinná večeře - veze na hodně vtipné vlně černého humoru, které se z poslední doby nejvíc blíží Friedkinův Killer Joe. Jasně, expozice by mohla být svižnější a některé herecké výkony přesvědčivější (na druhou stranu Swanbergovi tady ta idiotská role dost svědčí a Sharni Vinson je ultimátní), ale graduje to zvlášť ke konci parádně a celkově vzato je to hodně svěží a funkční. (kino, Vue West End Cinema London) (09.09.2013)

No, po nějakém to uležení v hlavě, jsem se rozhodl pro neplný počet. První napíšu, že snímek je vážně skvělý. Od setkání u stolu film nabírá na mohutných obrátkách a tak jsme svědky brutálních, krvavých lázní. Mordy nijak moc originální, ale pěkně využité. Hlavní hrdinka byla sexy a s padouchy se vůbec nepárala a ukázala jim, kdo že tu má vlastně pořádné koule. Finální fight byl kurevsky výbornej a já nestíhal chápat co, že se to děje. Jediné co mi na filmu vadilo, byla pointa a zvraty. Nějak od začátku jsem tušil co a jak a nakonec se tak i stalo. Jinak, ale výborný home invasion míchlej se slasherem a jelikož takových snímků je málo a něco jako Vřískot se asi jen tak neobjeví, tak si to ty 4* zaslouží. (29.12.2013)

Jehňátko, lištička a tygřík si chtějí hrát na jezinky, aneb další kousek do thrillerové škatulky, kde nepochodíte s větou: „Nechci se chovat neuctivě, ale byli by jste tak laskaví a opustili náš dům?“ Wingard si pohrává s žánrovými přesahy takovým způsobem, že občas není poznat, jestli se jedná o nadsázku, či nechtěnou idiocii vepsanou do vínku postav (viz. výběh naboso z domu se slovy „umím 5 km za 23 minut"), kamera je otravně roztěkaná a hudba místy připomíná syntezátorové počátky Michaela Manna. Když si připočtete mrzkou originalitu, laciné lekačky či pocit lhostejna nad osudem postav a k tomu se trochu zajímáte o hokej, možná dojdete k závěru, že větu: „You´re Next!“ uměl účinněji použít bývalý zadák NHL Scott Stevens.. Stále tak v žánru host do domu, smrt do domu trvá „Looking for the Magic“ (nejblíže mu byl Peckinpah se svými Straw Dogs).. (24.09.2014)