Devítiocasá kočka

Od druhého mordu sa jedná o film Vraždy cez kopírák. Vyšetrovacie trio nesie mená Slepý, Blonďák a Dievčatko. Spôsob nachádzania vraha pripomína skôr dramaticky prednesenú detskú vypočítavanku Eniki, beniky, kliky bé, lárom fárom dominé či inú: Na koho to slovo padne ten vypadne z kola von a všetci sa dozvedia, že vrahom je práve on! (15.06.2013)

Scénář průměrný, někdy až přihlouplý. Příběh nenudí, ale nestrhne, Argentovo viuální kouzlení se tady nekoná, mordy nejsou nijak sofistikované, jak u něho bývá zvykem. Po zhlédnutí jeho dvanácti zásadních filmech mi Argentův kult zcela uniká a mám už jasno, že osobitý Fulci ve srovnání s ním u mě jasně vede. (07.09.2018)

Hodně váhám mezi 3 a 4*. Film to není vůbec špatný, jako dobová kriminálka to je dokonce výborné. Mou chybou možná je, že jsem to čekal trošku drsnější a horrorovější v tradici pozdějších Argentových giall. Bavil mě hravý střih, bavil mě novinář, který by tehdy z fleku mohl hrát Jamese Bonda, měl na to ksicht, vizáž i celkový nádech. Bavil mě český dabing, což je co říct. Zápletka je tradičně poměrně jalová (což je ale fakt, který mě na těchto filmech spíše baví, ač je často až komický). Co se však filmu nedá upřít, a jsem pro to opravdu velmi rád, že jsem ho viděl, obsahuje nejlepší scénu přejetí člověka vlakem ve filmu, c jsem dosud viděl. Až ve mě hrklo (nebo jak se lidově říká, až se ve mne hnulo dítě). 3,5* (29.09.2012)

Napínavá krimi s celkom originálnou zápletkou. Argento opäť prichádza, podobne ako v predchádzajúcom jeho filme, s medicínskou pavedou, ale komu by to v gialle prekážalo, že. Problémy vidím skôr v podstate v úplne zbytočnej postave slepca, divák vlastne ani nechápe, prečo sa s ním ibvestigatívny novinár začal baviť, ale keďže ho hrá Karl Malden, tak filmu jeho účasť dodáva šťavu. Hodinka a pol by pre túto zápletku úplne stačila, tie necelé dve hodiny ale ubehnú pomerne rýchlo. Argento sa vytiahol v istých momentoch najmä prostredníctvom šikovného paralelného rýchleho strihu a pointa síce nie je priamo prekvapivá, ale logická a dáva zmysel. (29.09.2021)

Druhý díl Argentovy zvířecí trilogie je nečekaně průměrné giallo, které neobsahuje tolik hrůzostrašných trademarků (flashbacky-sny-vize-obrazy, dětský ústřední hudební motiv) jako ostatní díly a vyznívá jen jako ošumělá detektivka se sympatickými postavami a nevýraznou hudbou, kde vrah prakticky není vidět a nudně škrtí (s výjimkou krvavého rozmašírování vlakem). Co se vtipných scének týče, po předváděčce rakví ve ČTYŘECH MOUCHÁCH Argento tady servíruje soutěž v nadávání a panteon svých komických figurek rozšiřuje o naštvaného holiče, holícího hrdinu břitvou. Kamera má své momenty, ale ohrané prostřihy na oko vraha mezi ně nepatří. (23.02.2012)