Válečná generace

,,BYLO NÁS PĚT. PĚT PŘÁTEL. VYROSTLI JSME V JEDNÝ ČTVRTI, ZNALI SE OD MALIČKA A NEMOHLI SE VÍC LIŠIT.“...... /// …a měla jim patřit budoucnost (aspoň některejm…). Červen 1941 – je radost útočit! Dva na frontě, jedna v polním lazaretu a páreček doma. Střih sem, střih tam, všude se něco děje. Židovskej přítel má svoje starosti, kluci na východní frontě taky….. Jako bych četl knihu (jen řečnickej výraz vole…). Děj běží a čovek sedí a vstřebává (nenásilně) informace. Bližší vztah k postavám si buduju vcelku dost z pozvolna. Seriál se vyhejbá scénám, na který nemá prachy. Nečekejte davový scény, bitvu u Kurska, atp. Tvůrci nedělali pokračování ,,Ryana“, ale jde o projekt pro televizi, proto je třeba vocenit, že těch pár válečnejch okamžiků je natočenejch (hlavně díky kameře) zajímavě. Spíš vypráví vo tom, že vojna dělá z kluků chlapy a z holek …. vlastně taky. Za pochodu (a po upuštění od naivních idejí) se učej, co je či není správný a náš pohled na věc se může lišit. Ale kdo z vás musel někdy konat tak, aby přežil? Asi hlavně vo tom je tahle minisérie. Proběhne všeobecný okamžiky těch let a zaměřuje se na 5 osudů, který se (samozřejmě) taky křížej. Mladejm Němcům ukazuje, že fašismus byl totalitní režim a že to, co tenkrát bylo, bylo špatný. Vo to víc člověk lituje, že nebylo víc prachů na kompars, pyrotechniku nebo červenou barvu. Možná, že pak by i ty charaktery lezli líp pod kůži. Rozhodně je zde míň romantiky a víc myšlenek než přinesl Birdsong. Možná, že je to i větší drama, páč vlastně furt čekáte, kdo že to vlastně nepřežije. 3* by byly málo. Dávám 4 a budu přemejšlet, jestli si The Promise nezaslouží hvězd pět! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Jsem pacifista a mám jít do války. 2.) Tenkrát jsme si s chlapama v Rusku řekli: ,,UVIDÍME SE V BERLÍNĚ“ (že nás kurva hnali….). 3.) Thx za titule ,,wolf225“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ** NAPĚTÍ ** (25.04.2013)

V našich končinách naprosto neznámé, ale ve výsledku nebývale odvážně a výborně zpracované třídílné válečné drama německé produkce. Film se zaměřuje jak na samotnou válku a její zvěrstva na bitevním poli, tak i na těžké životy ostatních, kterým válka tolik vzala. Slušná výprava, dobré herecké výkony a celkově velice profesionální zpracování, které mě nevýslovně překvapilo. (07.05.2013)

Válka z pohledu běžného Němce. 1) Film představuje ne-nacistický pohled na válku očima běžných německých občanů, ne nepodobných těm dnešním, kteří ovlivněni propagandou nechávají sebou manipulovat. Těžko jim to zazlívat - alternativou byl aktivní odboj, koncentrační tábor nebo smrt. Toto pojetí v podstatě nevinných nacisty svedených lidí, kteří nic nevěděli ba ani netušili, je ovšem historicky neudržitelné._____ 2) Nacisté se neobjevili ze vzduchoprázdna. Hitler jen přesně vyjádřil dobové německé frustrace a problémy (tíživé a v podstatě nesplatitelné válečné reparace, všeobecný antisemitismus, rozčarování z nefunkční výmarské republiky, hospodářská krize a další). Během několika let nacismus tyto problémy vyřešil nebo se to alespoň tak zdálo. Zejména mládež, obvyklá oběť převratů v dějinách, šla za Hitlerem jako zmámená. Heute gehört uns Deutschland und morgen die ganze Welt. Tato atmosféra roku 1941 mi ve filmu chybí._____ 3) Jak vnímali nacismus jeho odpůrci a oběti, víme dobře ze stovek knih, filmů a dalších uměleckých počinů. Nečetná, ale přesto existující, jsou díla, která se zabývají osudy běžných občanů, kteří proti nacistům nebojovali ani se nebouřili, ale na druhé straně se ani nepodíleli na tvorbě režimu. Mezi tato díla patří i náš film. Mě by ale zajímal třetí případ: osudy pěti příslušníků SS, plně indoktrinovaných nacistickou ideologií, z nichž někteří postupně prohlédnou a pochopí, a jiní zemřou s Hitlerovým jménem na rtech. Nic takového jsem dosud neviděl._____ 4) Pěkně hráli 33letý Volker Bruch (starší bratr Wilhelm), přitažlivý 31letý Tom Schilling (mladší bratr Friedhelm) i atraktivní 25letý Ludwig Trepte (žid Viktor). (28.09.2016)

Ať si říká kdo chce co chce, já si z těch čtyř a půl hodin užil každou minutu i sekundu. Ač by se tak dle námětu mohlo zdát, minisérie se nevyžívá v sentimentalitě a patosu, ale skutečně prezentuje krutost války z německého pohledu, což, přehlcen americkou a sovětskou/ruskou produkcí, vždy velmi ocením. Zvlášť, když je to tak povedené jako Unsere Mütter, Unsere Väter... (27.05.2014)

Hodnocení stále zvažuji, neb si s tímto dílem nějak nevím rady. Za jedno nemám ráda, když cítím, jak mě tvůrci táhnou, postrkují a podsouvají mi ty "správné myšlenky". Jsem dost stará na to, abych měla svoje vlastní. Za další nemohu přehlédnout či nevnímat, jakým způsobem jsou nám tu hlavní postavy prezentovány (všichni jsou takoví milí a hodní, přitom klidně kuchnou přímého nadřízeného, zastřelí kohokoli na raz, dva, tři). Nebudu se pouštět do žádné větší kritiky hloupých rozhodnutí zúčastněné pětice či do nebe volajících náhod (jak o sebe na frontě navzájem pořád zakopávají), protože to nemá smysl. K tomu, co oceňuji... moc pěkně natočené, herci to výrazně popotáhli, zejména mě zaujali bratři, jejich vývoj a proměna, plus hudební podmaz skvělý. Skutečnost, že je válka krutá pro všechny strany, smete vše, co jí stojí v cestě, vím už přece jen delší dobu, stejně tak jako fakt, že je to vždycky všechno jen a pouze o lidech, o jednotlivcích. P.S. Pod slůvkem sebereflexe si představuji něco jiného a zcela určitě to není z viníka oběť mrknutím oka. P.P.S. Volker Bruch se o tu třetí (a u mě ne příliš jistou) hvězdičku postaral. (18.11.2019)