Den nezávislosti: Nový útok

Úsmev od ucha k uchu. Chýba tomu niečo dychvyrážajúce a je pravda, že ten film zaspal dobu. Ale inak je to fakt roztomilé. Oldschool blockbuster, ktorý po prvej "príbehovej" polhodinke šlapne na plyn a už nezastaví. Je to úplne debilné, veľmi zábavné a hrozne príjemne retro. Na frflanie nad zlými postavami, slabou hudbou a občas nie úplne super trikovou stránkou som vôbec nemal chuť a Emmerichovi som to zožral aj s navijákom. Aj keď je pravda, že citeľne tomu filmu chýba silnejšie bijúce srdiečko, aké mal podobne postavený vynikajúci White house down. Navyše jednotka sa mi páčila ale nikdy som ju nejako zvlášť nezbožňoval, takže som si to dokázal užiť a nemal som pocit žiadneho pošlapávania legendy. Dúfam, že sa trojky dočkáme už čoskoro. 8/10 (02.07.2016)

Africký diktátor, nás hrdina! Byl jsem na dabovanou verzi (vrací se téměř všichni z jedničky!), aby nostalgie byla silnější a zabralo to. Prezident je stejně šílený masterchef jako v jedničce, i když má drobet slabší proslov. Na druhou stranu je taková ta typická sequelovská srajda, kde se citují hlášky z prvního filmu a děcka hlavních borců přebírají pochodeň. Vzpomínáte na tu malou holčičku pana prezidenta? Jasně že je podrž taškou v Bílém domě a jasně, že nakonec nasedne do stíhačky a nakopává emzákům řiť. Emmerich vrací mimozemšťany zpět ve větší lodi než měli minule a se stylovou destrukcí, které se ale podle mého nevěnuje s takovou péčí jako dřív. Že by ho přestalo bavit ničit památky? Že by? Budeme příště konečně ničit planety? Herecky to táhne hlavně Pullman a Jeff Goldblum je dobrý, ale jeho Levinson už má status hrdiny a není opravářem kabelovky, tím nepůsobí tak vtipně. Vizuálně paráda, krásně vypadající bitvy, ale mohly být přehlednější. Bílá koule super. Nejvtipnější homosexuální umírání + William Fichtner povyšuje + finanční auditor s krochnou. Finále v poušti je pastva pro oči. Užil jsem si to. (25.06.2016)

Škoda, že jsem to neviděl dřív než Pád Londýna. Tak 90 % komentáře by sedlo sem, vč. porovnání prvního a druhého dílu. Tedy, nejen že to za těch 20 let ubralo na inteligenci (v roce 1996 bych si nemyslel, že je něco takového možné), ale navíc pozoruju, jak je u podobných fláků pro tvůrce stále obtížnější zachovat alespoň základní smysl pro dramatično, gradaci děje, představení postav a vývoj jejich vztahů, prostě pro to, co dělá příběh zajímavým. Celé to globální ohrožení tady divák leda prozívá, reakce na zjevení se nové hrozby jsou tak na úrovni "nojo, chlápci z vedlejší vesnice jsou tu zas, jdem se porubat do hospody", ani v rámci možností nefunguje pocit ohrožení, globální paniky, katastrofy, přemýšlení nad protiakcemi a tak dále. Lidi mají 20 let k dispozici odpovědi, které objevují až těsně před útokem, než stačí prezidentová něco odpočítat, tak je vybudovaná obrana v p*č*, přičemž se nezdá, že by to komukoli vadilo. I ty střety mezi "námi" a "jimi" byly dokonce v porovnání jedničkou někde na úrovni té hospodské bitky. Popravdě takový film není výzvou ani co do popravy komentářem za ranního úsvitu před nastoupenou jednotkou. (25.06.2016)

Beztvará a rutinní sci-fi, které chybí šťáva a otravuje všemi současnými neduhy, na které si divák jen dokáže vzpomenout. Destruktivní efekty nastříhané za sebou, bez ladu a skladu, bez napětí, tempa, emocí. Představuje několik starých známých, se kterými tvůrci neumějí zacházet, a hlavně partu nevýrazných teenagerů, kteří jen otravně sténají a křiví ksicht, když se na poslední chvíli něčemu vyhnou a kterým bych nesvěřil dálkový ovladač, natož na ně spoléhal se záchranou planety. Mimozemšťané se vrátili, samozřejmě silnější a vyspělejší. A s nimi americké vlastenectví, destrukční orgie a velkolepé triky. A dějově zoufale nastavovaná kaše. A tak se všichni dvě hodiny potácejí v nevýrazných kulisách a doufají v řešení shůry. To nepřichází, protože Roland Emmerich už dávno nemá tak pevnou ruku a hlavně měl kolem sebe zřejmě mizerného dramaturga a nerozhodné producenty. V rámci katastrofických popcornovek nemá nový Emmerich co říct. Víc letadélek a větší lodě ještě jaro nedělají. Naštěstí. (01.08.2016)

Totální tvůrčí zoufalství a skok o tři třídy dolů. Emmerich jakoby úplně zapomněl díky jakým trademarkům a režisérksým postupům vystoupal v roce 1996 na vrchol pomyslného blockbusterového žebříčku. Jeho ID4 byl vtipný, dynamický, emocionální a místy i velmi mrazivý film. Především byl ale obrovsky zábavný, se zajímavými postavami kterým jste fandili ač (či možná právě proto) byly velmi rozličné. O 20 let později ale máme nový útok, který je koukatelný jen díky formální/trikové evoluci. Protože o scénáři nemůže být řeč, noví hlavní hrdinové jsou nezajímaví a nudní a ti staří tam jsou málo času a nebo se s nimi zachází trestuhodně špatně. Dalo by se říct, že až na Goldbluma je režisér nenechal zestárnout s grácií a noblesou, kterou by potřebovali a zároveň by byli skvělými tahouny pro mladé hladové krky, kterým je mimochodem v průměru asi tak 15 let a pilotují stíhačky, létají na měsíc a bez mrknutí oka se obětují pro lidstvo. Nadsázka je fajn, ale tady to mnohdy bylo myšleno až příliš vážně. Ten mix byl zkrátka namíchán od začátku špatně. Nelze neodpustit ani okaté kopírování Aliens a Koule. Opravdu obří zklamání intergalaktických rozměrů a s nostalgií vzpomínám na dokonale vymazlenou a charizmatickou jedničku. (25.06.2016)