Den nezávislosti: Nový útok

Mrzí mě jen tři věci - že scenáristé nevěnovali novým postavám tolik péče jako jejich kolegové, kteří psali Star Wars: Síla se probouzí, že film není delší (to by totiž bývalo mohlo vyřešit i první problém) a že se Willu Smithovi nechtělo, ačkoliv mohl klidně hrát to, co hrál William Fichtner. Škoda. Jinak je ale druhý Den nezávislosti přesně takový, jaký jsem doufal, že bude. Monstrózní, zábavný, překvapivý i uvědoměle prostý a s příslibem třetího ještě monstróznějšího dílu. Nebudu Rolandu Emmerichovi vyčítat, že nepoužíval miniatury, ale všechno je digitální, neboť kdyby šlo všechno digitálně udělat už před dvaceti lety, s nějakým stavěním sádrového bílého domu by se jistě neobtěžoval. Zkrátka doba pokročila a on si především během 2012 vyzkoušel, že matičce Zemi může provést úplně cokoliv si zamane. A tak jí to taky provádí. Z herců navrátilců mě nikdo nezklamal, naopak mě strašně moc potěšil Brent Spiner, který dostal mnohem více prostoru než jsem doufal, no a Jeff Goldblum je pochopitelně klasik a jeho scény s Juddem Hirschem mají stále to na setinu přesné komediální načasování jako před lety. ___P. S. Film je na tom vlastně úplně stejně jako jeho soundtrack, který tvoří zcela nová, ale tak trochu povědomá hudba pánů Klosera a Wankera, v níž lze s přibývajícím časem tu a tam zaslechnout náznaky známého Arnoldova motivu, který se v plné síle vrací až zhruba v poslední čtvrtině alba. A pak už je to regulérní Den nezávislosti se vším všudy. (24.06.2016)

Já plně chápu, že jednička je dnes už pultovní ééé cooltovní záležitost a všichni tedy od dvojky čekali, že přijde s něčím novým, neviděným, trendy brendy a podobný sračky. No já za svou drobnou maličkost mohu směle prohlásit, že mrdám na inovacii a že se u druhu filmu jako je tento chci prostě jen bavit, vypnout a ne dělat hloubkovou ánál-ýzu všech a všeho co se mihne ve filmu. Chtěla jsem akci - byla tam, chtěla jsem emzáky - byli tam, chtěla jsem spoustu efektů a všeho celkově víc - bylo to tam. Tak kurva co od toho ještě kdo chce? Dialogy? Koho kurva zajímá dialog ve filmu kde se to neustále jebe a emzáci i zemáci padaj jak čestvý hrušky? To tam u těch náletů měli citovat Šejkspýra nebo podobný kokotiny? Asi by to většina uživatelů uvítala no já bych na místě lidiček ve filmu vedla dialogy typu - Pomooooc zachraňte rákosku (kdybych byla vedlejší) a nebo tumáš ty čuráku mimozemskej (kdybych byla hlavní) . Místo - Milé lidstvo, zbývá nám šest minut a přestaneme existovat, bych prohlásila že jsme v piči pokud někdo urychleně nehne prdelí atd. Takže za mě dialogy v cajku. Efekty vymazlený, rákoska tam hrála a byla pěkná, co víc chtít? Jo už vím, chci trojku. A když ne s Alíkem a tou rákoskou tak alespoň třetí díl Dne nezávislosti. (12.07.2016)

Prvý Deň nezávislosti je film môjho detstva. Úprimne ma vydesilo uvedomenie si, že je to už 20 rokov, čo som na ňom bol v kine. Dvojka ma nenaštvala, neurazila, ale ani nijako enormne nezabavila. Občas dokáže prekvapiť (finále) a vyvolať dobrácky úsmev na perách. Ale inak je to dosť často dosť veľká nuda. Teší ma, že sa vrátili skoro všetky preživšie postavy z prvej časti (vrátane Roberta Loggiu!), ale okrem Jeffa Goldbluma a (bradatého - akonáhle sa oholí, už to nie je ono) Billa Pullmana je to návrat za každú cenu (fakt som jediný, kto žil dve desaťročia v presvedčení, že Dr. Okun zomrel?). Koniec naznačuje vcelku zaujímavé "veci budúce", ku ktorým ale (vzhľadom na nedostatočný komerčný úspech dvojky) zrejme nikdy nedôjde. Celkom ma potešil zaujímavý prístup k scenáru, že postavy od konca jednotky automaticky počítali s tým, že mimozemšťania sa raz vrátia a tak sa na to pokúsili pripraviť napr. výrobou špeciálnych zbraní. Ale možno i kvôli tomu to už nie je ono. Na jednotke ma bavila tá (kvázi)realističnosť, že na ničnetušiace ľudstvo nečakane zaútočila technologicky nadradená mimozemská civilizácia. V dvojke sa z toho stávajú pomaly až Hviezdne vojny. (29.11.2016)

Celý vesmír si podmanili, ale na Lidi jsou prostě opět krátcí. A navíc lidé slibují odvetu a to na jejich půdě, takže pozor. No a co že mají vyspělou technologii natolik, že dokáží vklidu zaparkovat nad celým Atlantickým oceánem, my se jich nezaleknem. Typický Emmerich! Tentokráte těch destrukcí není tolik a když tak jsou hlavně počítačové. Závěr se odehrává na poušti. Postavy jsou krajně nesympatické a ani zvolání "O můj bože." už diváka zase tolik neohromí. Příběh už není ani béčkový, ale rovnou céčkový a trošku je škoda, že humor ubyl rovnou na 0, protože tahle invaze si o něj přímo říkala, tohle fakt nemohl myslet přeci nikdo vážně. Extrémně blbé a hodně drahé. 40% (11.10.2016)

Celý druhý Den nezávislosti na mě působil trošku odflákle. První hodina je vyloženě nudná a navíc extrémně uspěchaná, takže se v ní stane spousta věcí a představí hromada nových postav, ale ty věci nejsou moc důležité nebo efektně provedené a ti hrdinové vás budou zajímat míň než krajské volby v Namibii. Je fajn po letech vidět v akci Pullmana nebo Goldbluma, že by však jejich přítomnost dělala z druhého Dne nezávislosti lepší film, se říct nedá. Pokud si tvůrci mysleli, že tleskat nadšením z toho, že po letech vidíme hrdinného prezidenta a sympatického nerda, který zachránil svět, tak se přepočítali. Den nezávislosti fakt není o postavách, takže nemá moc smysl hodinu se kolem nich točit. Je to nuda. V druhé části sice nastoupí akce, ale upřímně Emmerich už dovedl natočit zajímavější věci a tahání čínského velkoměsta, které pak padá na Londýn, už v blockbusterovském vesmíru koule netrhá. Tohle i vzdušné bitvy a finále na zemi jsou fajn, ale nic z toho není natolik zajímavé, aby to pomohlo z filmu dostat se ze škatulky „celkem OK letní sci-fi výplach“. Na rozdíl od prvního dílu tady zoufale chybí nadhled, fungující patos a především ti jednorozměrní, ale stále sympatičtí hrdinové, kterým byste drželi palce. Tady buď kecají anonymní postavy, nebo se to celkem efektně avšak nijak extrovně řeže. V kině to neublíží, ale marně hledám důvod jít na to podruhé. (15.05.2017)