Captain America: Návrat prvního Avengera

Ďalší ultimátny marvelácky zásah do čierneho. Je neskutočne zábavné sledovať ako sa jednotlivé comicsovky dokázali vymaniť spod úspechu spoločnej tímovky. Marveláci v súčasnosti disponujú brutálnym arzenálom materiálu na ďalšie desaťročie, takže sa máme na čo tešiť. Rôznorodosť samotných hrdinov je však priepastná a ďalšiu tímovku je preto potrebné oddlialiť a netreba to siliť. Žiadne hluché obdobie ale nehrozí a jednotlivé príbehy najznámejších bijcov tak na seba nenechali dlho čakať. Na moje prekvapenie práve najnevýraznejší hrdina marveláckych filmov spred roku 2012 sa dočkal zatiaľ najkomplexnejšieho pokračovania a svojou zápletkou, záporákom a znamenitou akciou nemal ďaleko aby sa vyrovnal práve spomínanej tímovke. Nakoniec známe vedľajšie comicsové postavy dostali zelenú a tak sa nieje čomu čudovať. Odmyslieť si schopnosti superhrdinov, stretávame sa s veľmi vyzretým politickým thrillerom, ktorým sa tvorcovia určite snažili priblížiť serióznejšiemu divákovi a ja si myslím, že svoj účel to splnilo. Pri pokladni však platíme hlavne za to, že chceme vidieť našich obľúbencov v plnej paráde a to som naozaj dostal. Nielenže akcia dostáva aj odo mňa tie najhodnotnejšie superlatívy a ponúka všemožné pohľady, ale hlavne práca s kamerou je fenomenálna a ku klišé sa počas naháňačiek, prestreliek a súbojov skĺzne naozaj len sporadicky. Jediným mínusom je zbytočný tretí rozmer. Charaktery postáv zhládnuté štandardne na výbornú, Chris Evans sa so svojim oštítovaným hrdinom naozaj zžil, tlieskam Redfordovmu výkonu a Marvelu, že sa podarilo naverbovať takúto osobnosť. Takže odo mňa preveľká spokojnosť a myslím, že úspechy v pokladniach dajú zelenú ďalších experimentom v budúcnosti a ja sa čím ďalej, tým menej obávam nejakého mega-failu. 95%. (04.04.2014)

Prozatím těžko hodnotit, druhá projekce je zcela nezbytná. Nemůže za to ani tak zápletka v duchu klasických špionážních / politických thrillerů, která svou extrémní překomplikovaností věrně vystihuje styl komiksové předlohy a jejíž rozmáchlost silně evokuje první Avengery, ani má potřeba zaplašit neodbytné podezření, že morální poselství filmu by mohlo být přinejlepším obehrané a kapku banální, přinejhorším až směšně nesoudržné. Ne, vinu za to můžu klást pouze vražedné kombinaci superrychlého střihu, dynamické kamery a pojebaného třidéčka, které znemožňuje soustředit se na cokoli jiného než na usilovné luštění, co se zrovna v konkrétním vteřinovém záběru děje. Nesundat v polovině to brýlaté zlo z hlavy, tak z toho filmu nemám v podstatě žádný dojem, protože vlastně ani nevím, že jsem ho právě viděla. Na druhou stranu mnou neočekávaný příchod Falcona a oproti dřívějšku nesporně bombastický poměr pasu/zadku Černé vdovy vyvolal upřímné nadšení, takže více méně očekávám, že to na ty čtyři nakonec beztak hodím. SPOILEROIDNÍ PS: Ty z nás, kteří vytrvale oplakávají předčasný zánik Firefly, bezpochyby potěší, že Whedonovi se podle všeho podařilo prosadit do příštích Avengerů Simona a River Tamovy. Slovy klasika: Edit: 2D nepřehlednost akčních scén snížilo sice minimálně, zároveň ale dostatečně na to, abych měla spoustu času uvažovat nad tím, jak strašně moc nesnáším záměrně matoucí výstavbu politických thrillerů. A ačkoli mám napodruhé alespoň příležitost plně docenit, že tvůrci tendenci obou posledních US administrativ podřizovat svobodu bezpečnosti otevřeně ztotožňují s náckovstvím, následné nepokrytě komiksové hajlování sráží jakoukoli vážnost, kterou tahle jinak vcelku zajímavá reflexe aktuální situace mohla mít. Čistých 70% s tím, že místy je to fakt šílená volovina. (02.04.2014)

Nuda, nuda, šeď. Snaha byla. Ale filmová Marvel dobrodružství zasazená do současnosti jsou pro jinou cílovku. Já si raději počtu nějaké to sekvenční umění, filmový The Winter Soldier mi posloužil jen k tomu, abych si poplakala nad setkáním Steva a Peg. To bylo skutečně dojemné. Jinak jsem se nebavila ani s Robertem Redfordem a to už je co říct. (28.02.2015)

Ten film je tak strašný mustr, tak strašné nic. Jedničku alespoň oživovalo rutinní retro, tohle je úplně vyprázdněné, zkonstruované se sofistikovaností patníku u silnice (je to takový ten film, kde záporák nosí půl filmu masku, aniž by k tomu měl důvod). Pokus o přesahy a špiónské motivy spíše legračně povrchní. Prostě nuda. (02.04.2014)

Podobně jako byly Tři dny Kondora nebo Pohled společnosti Parallax reakcí na Watergate, lze druhého Kapitána Ameriku sledovat jako hollywoodskou interpretaci dění okolo WikiLeaks a NSA. Steve Rogers má s hrdiny filmů od Pollacka a Pakuly společné, že neví, co se kolem něj děje a komu může věřit, díky čemu mohou tvůrci dále rozvíjet „a fish out of water“ motiv, aniž by kopírovali Avengers (kde byla hlavním zdrojem Rogersovy zmatenosti nová doba). Kromě dovnitř nasměrované deziluze sedmdesátkových thrillerů, připomínaných ikonografií Washingtonu, obsazením Redforda nebo hudbou, v sobě ale nová marvelovka nese i kus studenoválečného konzervatismu filmů prosazujících namísto analýzy dat přímou fyzickou akci jako Rambo (zejména druhý a třetí díl) nebo Rocky (kterého připomíná minimálně nasnímání úvodního běhu). Opět, stejně jako v záměrně staromódní jedničce, tak na sebe tradicionalistický protagonista váže odkazy k filmům s odlišným hodnotovým podložím, než na jakém stojí dnešní společnost. Jen už ty hodnoty nejsou tak jednoznačné. Jednoznačná je teprve poslední třetina filmu. Znovunastolení klidu nemá s ohledem na hrdinovo uplatňování přímočaré vojenské logiky charakter diplomatického vyjednávání, ale masivní akce, která je tím méně přehledná, čím víc jdou postavy do sebe (syrové uliční přestřelky ve stylu Nelítostného souboje tak střídají souboje, v nichž je akce vytvářena výhradně střihem, hudbou a zvukem, nikoli samotným pohybem). Špionážní hrátky s paranoidním nádechem se po odhalení původce „nákazy“ - za uplatnění obdobně černobílého rámování, jaké dnes ruská média využívají k obhájení vpádu na Krym - mohou jevit jako přetvářka filmu, který navenek vyjadřuje znepokojení zcyničtělým systém, ale ve skutečnosti jeho ideologii obhajuje. Toto čtení je ale alespoň částečně zpochybněno závěrečným zavrhnutím některých starých struktur. Na stylistické rovině mne hladký (pravda, možná až příliš hladký) přechod od svižného politického thrilleru ke konzervativnímu superhrdinskému dobrodružství bavil a beru ho jako důkaz snahy nespoléhat jen na zaručenou teenagerskou cílovku a oslovovat také nové diváky. Nápaditěji než jiné komiksové adaptace film oslovuje také divačky. Identita ani jedné ze tří ženských postav není odvozená od postavy mužské (třebaže se k jedné romantické podzápletce schyluje, na její rozvíjení není čas), nedochází k sexualizaci ženského těla a všechny hrdinky jsou srovnatelně samostatné a odvážné jako hrdinové. V souhrnu si nemyslím, že by Zimní voják (který by ve filmu mimochodem ani nemusel být a na zápletce by se to moc neprojevilo) byl až takovou sázkou na jistotu, jakou by se mohl jevit a jakou by si mohl dovolit být. Doplněná a revidovaná verze komentáře zde. 85% Zajímavé komentáře: Marigold, Bluntman, kiddo, mcb, ScarPoul, Fancipal (02.04.2014)