Sinister

Soundtrack válcuje všechny ostatní složky filmu a je to hlavně on, kdo se podepisuje na krásně tíživé atmosféře. Ta je neodiskutovatelně výborná ve chvílích, kdy Ellison studuje staré nahrávky a tvůrci udělali jen dobře, když tyhle momenty roztrousili po celé stopáži. Průšvih přijde zhruba v poslední třetině, kdy se na scéně objeví namaskovaná děcka a bubák přestane býti pouhou děsivou skvrnou na pozadí nahrávek. Tam, kde si přímočarý příběh říká o zvrat, na nás čekají pouze laciné lekačky (něco se objeví v pozadí/těsně před kamerou) a poněkud rychlý konec, jehož náhlost je v prudkém kontrastu s téměř dvouhodinovou stopáží a pomalu budovanou atmosférou i napětím. Bughuul, jak se nazývá ústřední původce všeho zla, v závěru díky zbytečným lekačkám téměř přichází o svou démonickou auru děsivého zla, což je škoda - dlouho držel šanci na jedno z nejlepších strašidel, co se za poslední léta na plátně objevila. Když se ještě vrátím k lekačkám, obvykle jsou stejně předvídatelné, jako celý příběh, nicméně ta se sekačkou mě málem prohodila stropem. Inteligenci jednání postav je lepší ignorovat, jelikož hlavní mužská postava je sobecký kariéristický fracek a předvádí zhruba následovné: "Víš miláčku, tady v tom baráku se nedávno oběsili čtyři lidi a já o tom chci napsat knížku. Vím že jsem ti to měl asi říct, ale bál jsem se, že se budeš zlobit a ne, opravdu mě nenapadlo, že se to stejně dozvíš od sousedů, policie či dětí, který ty naše ve škole nenechají na pokoji, jo a taky mě nenapadlo, že je to špatný i pro našeho synka, kterej trpí nočním děsem. No tak promiň, já už to neudělám... a taky slibuju, že až si začnu příště myslet, že mám v domě nebezpečnýho psychopata, případně dokonce prastarýho démona, kterej žere děti, nebudu sám lozit po půdě, dvorku a tak podobně... a taky nebudu na oko pořád kliďas, když se kolem mě budou odehrávat pěkně pošahaný a sakra děsivý věci.") Plusové body každopádně za hezkou mytologii a absenci příběhových logických lapsusů. Závěrečná scéna je špička ve svém oboru. 7/10 (25.11.2012)

Velmi tradiční hororový námět v perfektním kabátku. V podstatě je to dost podobný loňskému Insidious, akorát pomalejší, klidnější, depresivnější a znepokojivější. Zatímco Insidious sázel spíš na šokantní lekačky a ve finále na hektickou snovou hororovou atmosféru, Sinister pomaličku polehoučku odhaluje mystérium za několika vyvražděnými rodinami, dává najevo, že hrůzný démon je na dosah, a nechává diváky, aby jim strach zalezl pod kůži. Není to zkrátka tak vděčná hororová atrakce jako Wanova loňská pecka, ale nepříjemné pocity při sledování umí vyvolat úspěšně. Démoni v posledních letech letí :) Rozhodně jeden z nejlepších letošních hororů, přičemž z těch žánrově zcela čistých je asi úplně na špici. Takhle pěkně udělaná čirá filmová hrůza se nevidí často (bohužel), děkuji HCE, že si ji tentokrát můžeme vychutnat v kině i u nás v ČR. A PSko těm dvěma pubertálním, užvaněným, do sedadla kopajícím lesbickým mrdkám, co seděly za mnou: Doufám, že vám vyschnou. Horror movie of the year (01.11.2012)

Co se týče žánrových atributů, Sinister rozhodně má co nabídnout, správnou hororovou atmosféru, slušnou porci napětí a docela hodně více než obstojných lekaček. Problémem filmu však je, že postupně ztrácí svoji šťávu, hlavní hrdina vás začně solidně štvát a až příliš časté ukazování „onoho zla“ sráží míru strachu/napětí (vždyť já pak ty „postavy“ bral úplně normálně, jak tam pořád pobíhaly, nelekaly mě už potom), nemluvě o dost nezvládnutém konci, který byl spíš k smíchu (stejně tak závěrečný záběr). Člověka to skoro až zamrzí, když byl Sinister vcelku dlouho na tak dobré cestě, ale ve výsledku pouze lepší průměr. (30.08.2013)

Svěží závan ve stojatých vodách hororové scény posledních let. Atmosféra i příběh gradují ruku v ruce po CELOU dobu filmu a to je, myslím, punc kvalitního hororu. Určitě velmi silný nadprůměr a druhá projekce povinností - 80%. PS: uplynul téměř týden od premiéry a návštěvnost tohoto filmu v našich kinech je výsměchem tvůrcům. Lidi vyprdněte se na upíry a zajděte si na kvalitní mysteriózno. (06.11.2012)

Scott Derrickson zrovna nepatří mezi ultraslavná jména a přesto má všechny aspekty hororu v malíku. Ničím se nezdržuje, žádné zlouhavé úvody, postavám přidělí jasné místo a úlohu a pak už se věnuje jen a jen atmosféře.Dokonce ani není potřeba mít jasně vysvětlené dějové okolnosti, stačí vystrašený Ethan Hawke v temných chodbách vlastního domu, k tomu kvalitní řemeslo, co se týče obrazu i zvuku a máme o strach postaráno. Jediný, jenže zároveň podstatný problém tkví ve scénáři - od předvídatelného závěru až po spusta drobností typu "proč si nerozsvítit?", škoda... 7/10 (26.12.2012)