Dítě džungle

Dobrodružná dráma z prostredia nádhernej malajzijskej divočiny. Kamery, vrtuľníky a iné technické vymoženosti, ktoré si so sebou dovliekol štáb, domorodcom určite vôbec neprospel k ich snahám o udržanie si svojho prirodzeného života, no film priniesol zamyslenia hodnú tematiku „príroda vs. civilizácia“. Na niektoré scénky sa nezabúda. (23.12.2013)

Když jsem před lety stejnojmennou knížku četla, hned jsem si říkala, jaký by to byl dobrý námět pro film. Teď jsem trošku na rozpacích. Zdá se mi, že film život v džungli hodně romantizuje (což ale bylo i v knížce, přece jenom je založená na dětských vzpomínkách) a že se málo věnuje tomu, jaký dopad na hrdinčin dospělý život její dětství mezi domorodým kmenem v Západní Papuy mělo. Filmu také vévodí hodně romantická hudba, která se mi sem absolutně nehodila. Letecké záběry na dešťový prales jsou nádherné, ale to na výborný film bohužel nestačí. Srovnání film/knížka (Sabine Kuegler) - 5/5. (09.02.2012)

Průměrně natočený film o tom, jak bílá rodinka plná hysterických ženských arogantně a krátkozrace dávkuje civilizací nedotčenému kmeni základy bělošské morálky, sociálního systému a technického pokroku-vše jen v rámci dobrých úmyslů a zdravého rozumu..samozřejmě... Dokud byla hlavní postava ještě dítě, mohl se na to člověk koukat s pocitem, že aspoň jedna postava je tam normální a ochotna respektovat jejich způsob života, když jí ale narostly kozy a jejím jediným zájmem se stal hošík jak z modelingového časáku"Sexy Černá" je to už v řiti kompletně. Osobně bych si nedělal starosti s dopadem natáčecího štábu na přirozený život kmene, protože tady evidentně šlo o lidi dávno obeznámené s hodnotama bílého muže a za své role primitivních domorodců určitě nepožadvali píseň nebo úsměv, ale spíše ty mocné barevné papírky za které si koupí třeba další televizi nebo motor do loďky... Bílý muž našel svůj domov v džungli(hurá-vznešenost a krása), ale kdo by doufal, že pokorně příjme pravidla svého nového domova, ten bude na omylu. Z tohodle úhlu pohledu je to dost poučný film. Myslím ale, že takt to vnímá jen málokdo :( vždyť je to přece takové hezké, líbivé a dojemné... (10.01.2014)

Tohle mluvilo mou řečí a trefilo mně to přímo do srdce. Nádhera nádher a ty poslední věty ve filmu podepisuji tlustým černým zvýrazňovačem. .....vlastně vůbec ten film, dívej se a uč se, uč se, protože tenhle film má co předat. Postava Klause je jedna z nejsympatyčějších mužských postav co jsem viděl, takhle se má chovat a myslet pravej chlap. Festival Německá filmová pavlač tasil majstrštyk. (29.07.2017)

Papua Nová Guinea je oblastí, která stále přitahuje pozornost nejen badatelů jako byli Lévi-Strauss (čti stros, je to Francouz) či Mirceau Eliadu, ale také nás všech. Všichni chceme vědět (alespoň něco) o tom, jaký život vedli dřívější lidé, jaký byl jejich pojem času, přítomnosti v pojmech minulosti a budoucnosti, organizace společnosti, rození a péče o děti, vztahy mezi muži a ženami, pojem smrti a magie živých, duchů a nadpřirozena. Dílčí informace se dozvídáme i z televize, díky mnoha cestovatelům (nedávno tam byl i jeden Slovák), kteří si chtějí vysloužit mediální ostruhy tím, že budou postupně narušovat místní komunity, až do jejich úplného konzumního zblbnutí... Zkusme ale věřit Sabině Kueglerové alespoň v tom, že je to tam dnes tak, jak popisuje (na jedné straně je třeba těžko uveřitelné, že domorodá dívka navštíví bělošku; i když na druhé straně kniha "Dítě džungle" (zvláštní název, když do džungle nesměla vstoupit) obsahuje několik skvělých fotografií - dost se lišících od filmových kulis; na jedné z nich, velice pěkné, je Sabina s dívkami s kmene Danuwar Rai). Takže tu máme tři zdroje, které jsou často v rozporu: poznatky strukturálních antropologů, vlastní zážitky Sabine Kueglerové a film. Tyto rozdíly nejsou zásadní, ale jsou velmi důležité. (Ve filmu např. říká otec, že domorodí muži jim nepomohou se zavadly, protože to jsou válečníci a ne nosiči, zatímco Sabine píše ve své knize: "S transportem zavazadel do dřevěného domku nám pomáhali kmenoví válečníci (podobně se liší dřevěný domek na fotografii a ve filmu)." Zřejmě obě informace jsou pravdivé, odehrály se však v jiné době. Pozn. 1: V úvodním komentáři se ptá (Sofia), zda je Sabine "Evropanka nebo příslušnice kmene Fayu? Odpověď na totu otázku je tak jednoznačná, že úplně ztrácí smysl. Sabine samozřejmě porovnává oba typy společností, ale to na věci nic nemění. Pozn. 2: Tak jako tak fungovala Sabinina rodina v prostředí domorodců jako pátá kolona. Potraviny a artefakty vyměňovali za nože, rybářské háčky, provazy, zrcátka atd. Ostatně neznám případ, kdy by to fungovalo jinak. Navíc ukončit letité války mezi kmeny vstoupením mezi válečníky a zlomením několika šípu a kopí, je třece jen za pomezím naivity. Je to jakoby Fajuové příšly do Ameriky trhat bojovým vrtulníkům vrtule. Pozn. 3: Hudba dobrá, včetně písničky před hořícím domem (téma "V Hodoníně za vojáčka mě vzali"). Svět už prostě víc než nějaké variace neutáhne. Druhá půlka filmu už byla režijně nezvládnutá. (24.03.2018)