Chlapectví

Hrozná nevýhoda festivalů je v tom, že film, který by člověka jinak odpálil, tu vyzní jen jako velmi solidní kousek, i když se jedná o historický počin. Linklater nemá konkurenci v jemnosti pozorovatelství všedních trapností a strastí, ani v tom, jak jednoduše ve svých filmech akcentuje krásnou tíhu pomíjivosti. V tom je Chlapectví stejně strhující jako "Before" trilogie. Popravdě jsem ale očekával, že z tématu dospívání a přirozené proměny postav vydestiluje ještě silnější emoce, ještě preciznější pavučinu souvislostí (některé pokusy o zužitkování motivů z minulosti vyznívají bohužel hodně násilně, třeba postava mexického zahradníka). Nebudu ale vůbec předstírat zklamaného. Chlapectví odhaluje moc filmového média jako fiktivní paměti a krásu neokázalého filmařského jazyka, který o nic násilím nežádá, ale všechno si poctivě zaslouží. [80%] (11.07.2014)

Zcela unikátní film. Režisér se rozhodl natočit něco, co tu ještě nebyl,o a vzniknul z toho tří hodinový film bez jakékoliv zápletky. I přesto nemůžu vyloženě říct, že bych se u toho nudila, ale ten film mě ničím neobohatil. Promyšlené to měl hezky - budeme sledovat vyrůstat malého kluka do teenagera, ale nějak tomu zapomněl napsat děj. Sem tam se tam objevilo drama s manželem matky (kdyby přestala randit mohl být film tak o hodinu a půl kratší) a tím to haslo. Režisér vsadil všechno na originalitu toho, že to natočil s jedním hercem, přitom to vlastně vůbec nemusel dělat. Kdyby toho malého kluka v půlce filmu vyměnil, upřímně bych si toho ani nevšimla. Mě to prostě nestačilo. 3* (30.01.2015)

Napsat a natočit tříhodinový film o neuchopitelném životním Ničem si může dovolit asi jen tvůrce, který už přesně o tom samém stvořil nejednu perfektní konverzačku. A Richard Linklater dokazuje, že v jeho podání není uvěřitelná jen dospělost, vztahy a definitivní zrání, ale i sto a jeden pocit nejranějšího uvědomění si svého nedětského já. Občas na více, občas na méně intenzivní strunu, ale pokaždé z příběhu, který jsme prožili my, náš soused v lavici nebo kamarád, který naším životem jen tak proletěl, aby ho zdánlivě nenávratně ovlivnil a my ho přesto už nikdy neviděli. A právě tady, s pozitivními i negativními otcovskými figurami, s všudypřítomnou mámou, která jedinkrát neřekne "mám tě ráda" a přesto svoje city nesčetněkrát prokáže, tam roste z kluka něco víc. Možná dokonce chlap. Možná jenom obyčejnej přizdisráč. A možná někdo, kdo si chce při letu životem jen sáhnout po troše vlastního štěstí. (19.07.2014)

Moc pěkné a milé "časosběrné" drama o dospívání jednoho spíše zamlklého a přemýšlivého chlapce. Richard Linklater velice pěkně vykreslil plynutí času, rčení "jednou jsi dole, jednou nahoře" je zde velice trefné. Masona potkávají lidé a události, které jsou určitě důvěrně známé nám všem ze skutečného života. Film je velice přirozený a v nejlepším slova smyslu všední. Celkové vyznění a nálada jsou možná lehce negativní, ale film si dává záležet na tom, aby se na konci každého (životního) tunelu objevilo světlo. Stopáž vůbec není přehnaná. 8/10 (27.09.2014)

Super, bavilo ma to, do plneho poctu mi tu chybalo len o trosku viac dramatickych scen. Vobec by som nebol proti, ak by reziser natocil dalsich 12 rokov, teda od Masonovej 18-tky az do 30-tky. Bolo by to mile prekvapenie a jedinecne, nikdy nikto predtym nic take nenatocil. Skoda len, ze v tomto filme nevpisoval reziser aspon datumy, o kolko mesiacov alebo rokov sa ta ktora scena odohravala, bolo to vidiet len na jeho zmene ucesu, zmeny prostredia a tak, ale datumy by som vzdy privital, bolo by to o to zaujimavejsie, ale inac super napad. 160 minut mi ubehlo velmi rychlo. (03.12.2014)