Byzantium

Jak by řekl Márdi- "V podstatě to tama svojí poetiku a originální genius loci..." Byzantium mi přijde jako docela ambiciózní snímek, který však sráží chvílemi až moc plytký scénář a tak má film nejedno hluché místo a člověk si musí co čtvrthodinu kontrolovat srdeční tep, jestli z tej nudy nezkapal. Ale! Saoirse Ronan (to je ta s asi nejkrásnějšíma očima současného Halyvůdu) je prostě talent a nebudu kecat, když napíšu, že celej snímek táhne víceméně jen ona sama samotinká. V hlavě ještě chvíli vydrží klavírní motiv, jinak film vyšumí jak... no prostě hodně rychle. (29.05.2014)

Opäť raz pôjdem proti hlavnému prúdu, keď si budem stáť za tým, že je Byzantium prinajmenším filmom zaujímavým a veľmi vydareným (a rád si jedným pohľadom overím, že v tom zďaleka nie som sám). Pomalá zamyslená upírska žánrovka, v ktorej sa tvorca Interview with a Vampire vracia do vôd, ktoré pomáhali definovať jeho jemne melodramatický, zasnene existencionálny štýl. Byzantium vyniká svojim špecifickým geniom loci zvolených lokalít pre natáčanie v exteriéroch (resp. historizovaných interiéroch) chladného Írska i divadelnosťou, ktorú cítiť z každej postavy i replík, ktoré prenášajú charakteristickým spôsobom. Temný príbeh by možno potreboval silnejší základ a väčšiu hĺbku, plus odťažitá Gemma Arterton tu priveľa neponúka; našťastie to vynahrádza svelá Saoirse Ronan, ktorá ju v ktorejkoľvek scéne prehrá neopakovateľným spôsobom. Vizualizácia a hudba (špeciálne klavírne partitúry) dotvárajú atmosféru ako lusk. Krvavé momenty a pár príjemných prekvapení v hereckej zostave sú bonusom. 75% (19.08.2014)

Dva filmy v jedno. Eleanořin melancholický příběh takřka pro fanoušky Twilightu (vyprávění o dospívající dívce, první lásce a snaze oprostit se od despotických rodičů by snadno fungovalo i bez onoho upírského motivu) a život Clařin, který je nositelem jakéhosi náznaku epiky. Ostatně, takováhle dvoukvaltová, dělená narace není v Jordanově kinematografii novinkou (Hra na pláč, ono i to Interview s upírem), tentokrát ji však zvládl méně obratně. Eleanořina linie je příliš roztahaná, Clařina zase chaotická. Snad kdyby se trochu minutážní zvrátil poměr mezi nimi... P.S. Gemma Arterton je vážně kus. (06.10.2013)

Po tomto filmu jsem nabyla přesvědčení, že by někdo mohl vydat knihu s názvem Od Nosferatu až k Edwardovi Cullenovi, aneb dopad moderní doby na vývoj upírů. Protože to, jak se podoba upírů za jedno století změnila, od prvního výskytu na filmovém plátně, až po jejich "moderní" pojetí, je až zarážející. Dříve upíři děsili, vzbuzovali respekt a hrůzu a dnes? Dnes vypadají jako metrosexuální členové kdejakého boybandu na MTV. Být upírem v moderní době je vlastně úplně v pohodě. Nepotřebují už rakve, hlínu, temné prostory, jejich tváře nenabývají nelidských tvarů a o světle a slunci ani nemluvím. Za chvíli tu budeme mít upíry na pláži, se slunečními brýlemi a bronzovým tělem, na které budou letět plážové roštěnky. Oh God... A teď, když jsem zhlédla Byzantium, to vypadá, že dokonce přijdou i o ty špičáky. Chudáci. Co jim vlastně zůstane? Co bude v dnešní době dělat upíra upírem? Kde je Bela Lugosi s tím svým démonickým obličejem a pronikavýma očima? Kde je Fantom noci? Kde je ta hrůzná armáda temnot? Zastavte, chci vystoupit! Alespoň, že Saoirse Ronan je tu nádherná a zranitelná a Gemma Arterton zase sexy a nebezpečná. Ale čekala jsem tedy více. (01.03.2015)

Atmosféra - ponurá, melancholická až depresivní, dějové linky oddělené časem, které se občas proplétají, občas nikoliv, jsou vcelku zajímavé - minimálně díky trošku jinému náhledu na problematiku nemrtvých. Co tu však chybí jsou dostatečně propracované charaktery, možná díky tomu, že na téměř komorní film útočí vcelku slušná řádka postav a nestihnou se tak jakkoliv posunout, vyvinout. Obě hlavní představitelky se snaží, ale po hodině už ten smutný kukuč Saoirse Ronan jako "věčné rozhárané teenagerky" a neustále nasraný obličej "šlapky do skonání světa" Gemmy Arterton prostě nestačí. Celkové sdělení či vyznění je velmi mlžné. 55% (19.06.2014)