Moonraker

Bond č. 11 – Znovu originální úvodní titulky, které odstartují po vzdušné sekvenci a ve vzduchu/vesmíru se to ponese ještě několikrát. Takový podivný vesmírný úlet, slušel by se podtitul Star 007 Wars. Velmi nákladné bondovské dobrodružství reaguje na toho času velmi výnosnou vlnu sci-fi. Režie nedotažená do detailů, příběh je slabší, obsahující několik (možná nechtěně) sarkastických momentů – zatímco Bond se projíždí v gondole, jeho první postelová „oběť“ skončí ve spárech bojových psů, svou zbrklostí pak nervovým plynem odkrouhne dva chemiky. Choreografie soubojů je místy hodně úsměvná (třeba ta na lanovce), postavy padají na zem o vteřiny později, než něco bouchne. Hlavní záporák je nevýrazný. Ženské hrdinky naopak velmi přitažlivé. A nutno pochválit i výpravu a na svou dobu strhující efekty. (23.02.2014)

Nazývejte mě konzervou a tradicionalistou, ale agent jejího veličenstva s povolením zabíjet nemá na oběžné dráze co pohledávat. Moonraker je ztělesněným zoufalstvým scénáristovým, dokud se drží na Zemi, je to slušná bondovka s několika výtečnými akcemi (honička na gondolách, souboj s kendistou v muzeu skla) a typickým moorovským sebeparodováním, která se sice po čase vleče jako kočka s přeraženým hřbetem, nicmémě snést se dá. Jakmile se 007 vydá ke hvězdám, stává se z toho čirá trapnost bez kapky nadhledu a s velmi nuceným humorem (Bondovy bonmoty ztrácí na kousavosti a parodické vsuvky na trefnosti). Závěrečnou bitvu po vzoru Star Wars jsem už vyloženě protrpěl s neodbytným pocitem, že tohle by možná obstálo jako béčková bondovská parodie, ale jako oficiální bondovka to spíš dělá ostudu než cokoli jiného. Moore prostě uměl Bonda o dvě třídy lépe a to samé v bledě modrém platí pro režiséra Gilberta... (31.10.2004)

Pořád mám tuhle bondovku rád, je patřičně vtipná i epická, ale závěrečná půlhodina je poněkud over the top, takže Bond dostal do slepé uličky. Ale vše zachraňuje Jaws, honička v Benátkách (okopírovaná o deset let později Stevenem Spielbergem), melodie z Blízkých setkání třetího druhu a Sedmi statečných. Příjemná oddechovka. (12.07.2016)

Roger Moore je nejhorším představitelem Jamese Bonda. A fakt, že agenta 007 hrál víckrát než kdo jiný, to jen umocňuje, protože marnost jeho dalších a dalších pokusů zkrátka bije do očí. Moonraker se mi líbil o něco málo víc než Muž se zlatou zbraní, protože je pestřejší a více si utahuje ze své evidentní brakovitosti. I tak to ale není příliš důstojná část bondovské série a pokud budu chtít malinko vesmírnou bondovku, jednoznačně sáhnu po Conneryho Žiješ jenom dvakrát. 55 % (30.08.2014)

Nejsem fanda starých bondovek, hlavně těch z 60. a 70. let, takže čest výjimkám (třeba Muž se zlatou zbraní). Zřejmě mi nesednul ten Bondův alternativní vesmír, v němž jeden člověk neustále dokola a s těžkou naivitou zachraňuje svět, skvěle ovládá řízení lodí, ponorek, letadel i kosmických raketoplánů, a při sebevražednější akci je nemožný ho jakkoliv zranit. Po každym úspěšnym zásahu navíc vyzvrací nějakou tu hlášku (protože je to prej strašně cool) a z jeho neodolatelnýho šarmu svrbí rozkrok všem buchtám z okolí. Takže co díl, to minimálně dvě, nejlépe tři opíchané kolegyně či špionky. A co nevošuká, to zmlátí nebo rovnou zabije - samozřejmě s výjimkou svých nadřízených. Člověku pak nezbývá nic jinýho, než se na všechna bondovská dobrodružství koukat jako na komedie, což Moonraker rozhodně je: velkou měrou i díky Jawsovi, dost možná tomu nejsympatičtějšímu "záporákovi" z celýho seriálu. (23.03.2016)