Jappeloup

Kterak jeden právník k rozumu přišel a začal se starat nejen o svou prestiž a o prachy, ale i o koně. Koňské filmy obvykle jedou po prověřené dráze klasického schématu, kdy lidský hrdina je nadšenec a se svým zvířetem buduje vztah a kariéru, před konečným triumfem vymele, aby kamera nestála, a všichni jezdí šťastně až do smrti koně. Pierre Durand je ale velkou část stopáže tupý, arogantní fouňa, který náhodou umí trochu skákat a Jappeloup malý nepochopený koník, který se projevuje jen tím, že trpělivě vyhrává, a čeká, až Pierre spadne na kokos a pochopí, že Jappeloup není závodní auto. Je tu vážně dost pádů, přesněji, kdo nepadá, v příběhu si moc neškrtne. A Daniel Auteuil v roli žokejského guru potěší skoro stejně jako těch deset koníků, co hrálo hopíka Jappeloupa. (19.04.2017)

Ten jehož srdce zůstalo u koní bude tímto filmem zřejmě nadšen. Nádhernou kompoziční práci kameramana doplňuje hudební podkres, který je do jednotlivých scén trefován s přesností Robina Hooda. Zajímavostí filmu jsou v některých momentech poměrně dlouhé scény, které děj nikam neposunují a scény, které jsou pro příběh podstatné si nestačí ani uprdnout a už jsou pryč. Film se nevyhne určitým stereotypům, kterýma disponuje mnoho sportovně živtopisných filmů, ale je z něj cítit jasně cítit pokřik, kdo neskáče, není kůň, hop, hop, hop, protože koňové jsou frajeři a svoje filmy si zasloužej. (10.11.2014)

Nie som milovníčka koní, skôr sa ich bojím. Tento film má však zaujal od chvíle kedy Jappeloup prišiel na svet. Krásne žriebätko, z ktorého vyrástol úžasný bojovník. Prekážal mi pomalý rozbeh filmu, aj z počiatku absentujúci vzťah Piera ku koníkovi, keď v jednej chvíli ho chcel dokonca predať. Našťastie však prišiel zvrat a potom to už bolo hlavne o krásnych záberoch z pretekov a radosti z výhier. Hviezdne obsadenie filmu výrazne prospelo. Dramatický záver, v ktorom slzy nemohli chýbať. (15.07.2023)

Nádherné filmové pohlazení, tak krásně natočené, že jedna průběžně zapomínala dýchat, kamera okouzlující, podmanivá, vypovídající.. Herecké osazenstvo úžasné, Daniel Auteuil v roli milujícího otce bez podmínek naprosto odzbrojující, Guillaume Canet mě velice příjemně překvapil, jeho Pierre Durand byl lehce uvěřitelný a fakt, že byl ochoten i schopen pohnout sám sebou, mě dostal, no a nesmím zapomenout na tu maličkou, Lou de Laâge, ta měla moje sympatie od samého začátku, stejně jako Jappeloup, nezkrotný černý krasavec, malý vzrůstem, velký srdcem a bojovností.. U mě bezvýhradná spokojenost, bylo mi potěšením, poklona.. (08.10.2020)

Pro koňaře je tohle miliónovej film. Má silnej příběh, nádhernou, vlastně až úžasnou kameru a bezesporu solidní herecké výkony. Pro mě už to ale taková hitparáda není, protože na koni jsem seděl jednou a to mi bylo sotva deset let. Nicméně uznávám, že koně si zaslouží velké filmy a jestli nějaký takový velký film existuje, bude to pravděpodobně právě Jappeloup který nejenom, že perfektně ztvárňuje těžký život parkurového koně, ale ještě je k tomu kvalitně natočen. 130 minut nicméně na mě působilo opravdu až zbytečně dlouze v některých nesmírně dlouhých scénách. (01.10.2015)