Prezidentské volby

Tohle, že je televizní film? Game Change kope za naprosto jiný tým - za tým, který by mohl směle konkurovat tandemu ze stáje Frost/Nixon! Roach některá témata naťukává u jiných jde až na dřeň, ale díky vynikají Julianne Moore předkládá divákům tak neskutečně uhrančivý film až to hezké není. Na tenhle kousek by se měla podívat hlavně Phyllida Lloyd, aby věděla, jak se mají točit (politická) dramata. (15.07.2012)

Je to už dlouho, co jsem nějaký film sledoval s takovým intelektuálním zaujetím a estetickým požitkem najednou. O americkou politiku se zajímám dlouhodobě a prezidentskou kampaň z roku 2008 mám ještě v živé paměti. Tehdy jsem ji sledoval skrz optiku demokratického tábora a stejně jako pro mnoho lidí po celém světě byly i pro mě ony volby hlavně o osobě Baracka Obamy. I tak si dobře vzpomínám jakou kontroverzi v té době budila Sarah Pallinová. Game Change nabízí pohled na události právě z jejího (respektiva McCainova) republikánského volebního týmu - od chvíle, kdy McCain začíná hledat kandidáta na víceprezidenta až po moment, kdy v tiskovém prohlášení uzná volební porážku. Dvě zásadní otázky rozhodující o kvalitách takového filmového podniku pak jsou - na kolik se scénáristům podařilo postihnout realitu kampaně a vykreslit osobnosti jejích aktérů - především pak Pallinové; a jak se tohoto nelehkého úkolu (hrát postavu někoho, kdo je nejenom naživu a zdráv, ale nádavkem velice vlivná politická osobnost určitě není pro herce dvakrát pohodlné) zhostili herci? Faktografickou věrnost a minimum fabulace samotného příběhu potvrzují lidé z vedení kampaně, včetně reálného Steva Schmidta (hlavní postava filmu), další otázkou je jak jsou tato fakta prezentována? Liberálnější kritika filmu často vyčítá přílišnou shovívavost k Pallinové (poukazují například na to, že počet a kvalita vědomostních průšvihů, kterých se v kampani dopustila byly nesrovnatelně vyšší); přičemž ta konzervativní se tradičně odvolává na liberální (pro-demokratickou) zaujatost Hollywoodu - celkově ale lze říct, že i z politického hlediska jde především o snahu vyprávět příběh o tom, jak funguje americká politická kultura. Ozdobou a hlavním motorem celého filmu jsou ovšem herecké výkony. Woody Harrelson v roli Schmidta je stoprocentně solidní a jeho postava je tou, s kterou se asi budeme identifikovat nejvíc (navíc dává trochu naděje politickým cynikům po skepsi z Goslingovi postavy z Ides of March), většinu pozornosti si pro sebe ale zcela zaslouženě zabírá Julianne Moore, která dává slovu doppleganger zcela nový a reálný význam. Pro mě osobně velká filmová událost a silný zážitek - 90% (04.03.2013)

Bože, ta Palinová je ale kráva, jestli je taková i ve skutečnosti tak hluboce lituju všechny, co s ní museli a musí pracovat. Tématicky je to dost podobný Novému sčítání hlasů, i když hlavní zápletka je úplně jiná. Co mě ale nejvíc zaujalo, ale výběr a namaskování všech důležitých herců, protože minimálně 90% z nich je naprosto k nerozeznání od postav, které hrají. Až se mi tomu opravdu nechce věřit. Myslím že by naprosto s přehledem mohly na nějakých veřejných proslovech nahradit originály a nikdy by nic nepoznal. (06.03.2013)

Sarah Palinová je opravdu neskutečná kráva. Nejprve jsem se bavil tím, jak je hloupá, abych si nakonec společně s Harrelsonem přál, aby už konečně držela hubu. Nemyslel jsem si, že mi bude McCaina (filmovýho) líto. Poměrně uvěřitelná sonda do volební kampaně republikánů, kde především voliči jsou vykreslení jako neskutečně stupidní ovce. A drtivá většina jich taky je, tak co? (08.11.2012)

Naprostá pecka. Game Change představuje fascinující sled příčin a následků, které dohromady tvoří impozantní drama ze současnosti plné emocí. Už dlouho jsem nějaký film nesledoval s tak intenzivním nadšením a vrcholnou koncentrací. A pro dechberoucí výkon Julianne Moore nemám slov - ta pihovatá milfka mě přivádí do mdlob. (25.02.2013)