Příběh mého syna

Totální scenáristický galimatyáš. Film velmi silný v samostatných momentech a v hereckém obsazení, ale v celku působící jako nesourodý mix Incendies a One Day hrající si na něco extra, co vás ohromí. Na cestě k ohromení však stojí řada nudných, či nefungujících překážek a na můj vkus přehnaně překombinovaný děj, který postupně sám sebe pohlcuje a trochu i zesměšňuje. Díky zmíněným jednotlivým scénám a díky krásné Penélope a "tvářím se stejně jako v Into the Wild" Emilu Hirschovi ve mně film zanechal jistý zážitek, nicméně zklamání z nezvládnutého scénáře ho převyšuje. 6/10 (20.01.2016)

Zdálo by se, že se o Sarajevu a tamní nedávné válce už nedá natočit nic moc nového. A přece. Ve filmu téměř nejsou krvavé scény a napínavé přestřelky, ale přesto vyprávění působí silně a do hloubky až na kosti emocí. Propletení příběhu bezdětnosti s příběhem balkánské války je dokonalé, švy, které obě roviny svazují jsou téměř neznatelná, všechno vytváří silný homogenní celek. (06.04.2014)

Ve finále bohužel spíš jen plytký rodinný melodramat, kdy si několikrát musíme v duchu předříkávat, že kýč je tu a tam potřeba. Už dříve mnohokrát a lépe natočený příběh o snaze získání potomka začíná pozváním dávného přítele do Sarajeva. Na cestu plnou vzpomínek se tak vydává svobodná matka i její frackovitý syn, jehož otec kdysi padl právě v bosensko-srbském konfliktu. Série flashbacků následuje, stejně jako manipulace a povrchní snaha o dramatické situace i dialogy jakoby opsané z červené knihovny. Nějaká zásadní myšlenka mi scházela, naopak znovu velmi potěší soustředěný výkon Penélope Cruz. (14.05.2013)

Původně jsem si myslel, že krásná Penélope Cruz a italský režisérský talent mě potěší s lepším filmem. Je to ale vzorově nezvládnutá dramatická romantika, která využívá toho, že se z části odehrává ve filmově hodně atraktivním Sarajevu. Nicméně příběhem se protínají dvě linky. Jedna před a jedna po. Ta před mi přišla zajímavější a jako celek mi kvůli tomu celý film přišel dost nesourodý. (07.08.2018)

Silné a těžce pocitové drama, které si zasloužilo mnohokrát větší pozornost, než nakonec dostalo. Znovuzrozený Hirsch sekunduje nestárnoucí Penélope a Castellittův staromilský přístup dělá z tohoto Příběhu nesmrtelné vyprávění. Možná se některé linky ve finální katarzi slijí až příliš příhodně, ale tváří v tvář tesknému a tísnivému tématu války nad takovými výtkami ani nechci přemýšlet. 90% (26.05.2013)