Parade

Sexuálne menšiny, balkánske traumy a snaha o usporiadanie pochodu tých, ktorí sa cítia byť diskriminovaní. Realizácia takto znejúceho námetu je napodiv viac-menej oslobodená od plochých moralít a fráz, namiesto toho ponúka silný, uveriteľný príbeh o tom, ako je takmer vylúčené spoločensky poraziť všeobecne panujúce predsudky . Film sa síce nevyhne zopár klišé o homosexuáloch, či balkánskych národoch, no napriek drobným výhradám ponúka výpoveď, ktorá si nedáva pred nos servítky humanistického pokrytectva a pomedzi LBGT* riadky ukáže život na území bývalej Juhoslávie prenikavým pohľadom zvnútra a zároveň z nadhľadu. Pre mňa osobne prekvapenie roku. *LBGT = Lesbický, Bisexuál, Gay, Transrodový (29.10.2012)

S postupující a vše zamořující politickou korektností se stále raději dívám na filmy, které se točí v Maďarsku a na Balkáně. Tento snímek mi byl doporučen, a protože šlo o důvěryhodný zdroj, nebyl důvod váhat. Bojovat za svá práva v zemích, kde nastupuje dialog až ve chvíli, kdy obě strany přežijí první setkání, musí být fakt adrenalin a mně ukápla nejedna slza nad osudem české čtyřprocentní menšiny. No, nemají to u nás lehké... Balkánci mě opravdu nezklamali, ústřední vážné téma dokázali obohatit o svůj často dost svérázný humor (který mi fakt seděl) a vložený road trip po téměř celé bývalé Jugoslávii mi slušně zahýbal s bránicí. Tvůrci vybavili film skvělými postavičkami a dokázali mě bavit od začátku po závěrečné titulky. (03.10.2021)

"Nikdy bych si to netroufal říct, ale vy buzeranti jste docela normální." "Kdo by to byl čekal, že?" "Já ne. A proto zejtra na Prideu budeš pochodovat jako hrdý člověk. Jako pravá buzna!" ___________ V čem evropani narozdíl od amíků na poli komedií vynikaj o několik mílových kroků napřed je, že dokážeme točit skutečně nekorektní filmy který urazí a pobaví zároveň. A právě srbský koprodukční snímek 'Paráda' – který by se klidně dal přejmenovat na 'Náckové vs. Gayové' – je toho důkazem, protože jde o výjimečnou, jedinečnou a velice netradiční žánrovku...... Důvod je vcelku prostý: neexistuje sebelepší film zabývající se tématem homofobie a nenávistí vůči jinakosti. Z daný problematiky si film dělá nehoráznou prdel, avšak zároveň se o ní snaží velmi implicitně edukovat – a paradoxně onen komediální střet tezí a anti-tezí funguje na výbornou, díky čemuž se bourá všeobecný mýtus, že s pomocí humoru nelze odbourávat stereotypy a předsudky. Je fakt neuvěřitelný s jakou geniální černohumornou upřímností, nekorektním slav humorem a spontánním buranským optimismem dokáže snímek referovat o tak citlivým tématu a přitom být i kritickou výpovědí o společenské nátuře Srbska. O to víc mě překvapuje že se tenhle film stal na Balkáně instantní kultovní klasikou. Nelze se taky čemu divit, poněvadž tenhle film je nečekaně originální a zábavný. Nezapomenutelný zážitek tak jedině kazí relativně antiklimatický závěr, který je v opozici se zbytkem feel-good tónu filmu...... Nejsmutnější na tom všem je pak fakt, že je příběh inspirován na základě skutečných událostí. Ještě nikdy jsem však neviděl komedii, která by byla tak kurevsky BASED. 'Paráda' je zkrátka jeden z mála filmů, ke kterým se určitě rád vrátím, to vám můžu garantovat duhovou na bílým. Nic pro diváky bez nadhledu...... ___________ "Budu k tobě upřímnej. Kdybys mi nepomoh porodit tu oslici, zmlátil bych tě." [#PRIDE2022🏳️‍🌈] (28.06.2022)

"Zasraní americkí imperialisti! Vyjebali ste s indiánmi i Vietnamom, ale s nami nie!..." Dodávam, že tak trochu ste vyjebali i so mnou, pretože tak dobrú komédiu som nečakal. Mne ten balkánsky humor sedí, keď ho niekto neprestrelí ako Kusturica v Záveti. Dobrú náladu som mal počas celého filmu v ktorom hlavná dejová linka- ochrana "teplošov" pri protestnom pochode je rozvetvená na množstvo menších odbočiek a okoreňuje ju množstvo dobrých a vtipných postáv. Režisér bude iste dobrák od kosti, pretože nielen že sa snaží o lepšie postavenie homosexuálov v spoločnosti, ale záleží mu i na dobrých vzťahoch so všetkými, s ktorými sa počas vojny rozhádali. Stretnutie Srba s Chorvátskym "Ustašom", Bosniakom i Albáncom pripomína skôr paródiu, ale tu to má svoje čaro. Humor i dobré hlášky sú takmer v každej scéne. Komédie na túto témy majú rôznu úroveň, ale napr. v porovnaní, s pre mňa trápnym I Love you Phillip Morris , dávam Srbom palce nahor. Ja som sa bavil.80%. (14.05.2013)

Být hysterická buzna v civilizované společnosti není v dnešní korektní době až tolik zdraví škodlivé a může to vést v krajním případě maximálně tak k ruptuře konečníku nažhaveným milovníkem pánských kolonoskopií. Je to prostě taková roztomilá parafílie jako každé BDSM, fetišismus či voyeurství a měla by být, pokud vás zrovna někdo proti vaší přirozenosti nenutí svázaného, zbičovaného, s klipsnama na bradavkách připojenýma k autobaterii očichávat rok nošené silonky profesionální bezďačky a čumět při tom na šukající klokany, všeobecně otevřeně tolerována. Svou obvyklou filipiku o rozdílu mezi zcela pochopitelným vynucováním si tolerance a afektovaně nepříčetným vynucováním si všeobecného globálního názoru, že je sodomie úpa normální a naprosto přirozená, protože i Ježžžyššš byl beztak gej, tentokrát, milí kakaošťouchové, výjimečně vynechám, abych vám zase nerozkrvácel hemoroidy. Být však hysterická buzna v národech nekulturních animálních hovad či náboženských fanatiků (čti na jih od Segedínu a na východ od Popradu), kde se sice každý zkurvený vrah před i po vraždě pokřižuje, pomodlí a je mu odpuštěno, ale ocaď pocaď!, je naopak zdravotně závadné převelice a může to vést až k ruptuře lebky nebo páteře rozlíceným neonacistou, sveřepým fundamentalistou či vymatlaným šosáckým stoupencem maršála Tita. A tak když se zarputilý řiťopich Bukvo Jebčič a jeho kohorta princezen s ohryzky rozhodnou vykřičet své buzerantství na celé Srbsko prostřednictvím otevřeného buzního defilé, je to neuvážený hazard se životem, a holky budou potřebovat více než solidní pánskou ochranu. A co může být lepšího, než svým homolkaním vytvořit jednotnou frontu kdysi na zmrd znepřátelených bezskrupulózních vyhlazovačů z řad Miloševičových eskader smrti, Tudjmanových etnických čističů a Karadžičových genocidérů, kteří se nyní jako jeden vypatlanec a náhle nerozluční kamarádi semknou na obranu balkánského homokládství. Je z toho rádoby homomédie a svérázné karikaturní až bizarní vypořádávání se s mrazivou minulostí i teplou přítomností, místy i dost vtipné a hustě černotumorné, které však zanechává na patře nahořkle žluklou chuť dlouho nemytého žaludu a v srdci velkou radost, že nám nic z toho zatím zaplaťsatan nevpustili do Šengenu. A nejen v zájmu volně se gajprajdujícího středoevropského buzerantstva velmi doufám, že to tak i zůstane. (25.04.2019)