Kamera:
Mathieu VadepiedHudba:
Ludovico EinaudiHrají:
François Cluzet, Omar Sy, Anne Le Ny, Audrey Fleurot, Joséphine de Meaux, Clotilde Mollet, Alba Gaïa Kraghede Bellugi, Cyril Mendy, Salimata Kamate (více)Obsahy(2)
Ochrnutý a bohatý aristokrat Philippe si za svého nového opatrovníka vybere Drisse, živelného mladíka z předměstí, kterého právě propustili z vězení. Jinými slovy - najde si na tuto práci tu nejméně vhodnou osobu. Podaří se jim však propojit nemožné: Vivaldiho a populární hudbu, serióznost a žoviální vtípky, luxusní obleky a tepláky. Bláznivým, zábavným, silným, neočekávaným a hlavně „nedotknutelným“, přesně takovým se stane jejich přátelství… Komedie s dramatickou zápletkou o tom, že ani od krku po prsty u nohou nepohyblivý člověk odkázaný na pomoc druhých, nemusí ztratit smysl života. A o tom, že i nejméně pravděpodobné spojení melancholického multimilionáře a extrovertního recidivisty může humorně zapůsobit na diváka a může se z něj stát kasovní trhák. (oficiální text distributora)
(více)Videa (8)
Recenze (2 812)
Nový film, který: 1) nepochází z Velké Británie ani z USA; 2) se přesto dostal do našich kin; 3) nemá jedinou chybu? To tady dlouho nebylo. Tedy... Přinejmenším od dob The Artist. Takže opět hurá Francii! Něco tak krásného člověk na velkém plátně zkrátka jen tak neuvidí. "Víte, kde najdete kvadruplegika?" - "To nevím." - "Tam, kde jste ho nechal." ()
Chybí tam významový přesah, takže to zůstává jen velmi svižně natočená a skvěle humorem rozvrstvená komedie. Frantíci se pochlapili, přiškrtili scénář a vyhnuli se upatlanému filozofování ve světélkující Paříži i klasickým drsným street příběhům. Intouchables je svěží jízda plná emocí a spontánní improvizace hlavních hrdinů. Bez patosu a sentimentu. Není to realita, ale ani mimo ní. Trefa cca akorát doprostřed, se srdcem na pravém místě. ()
Nejlepší francouzský film, jaký jsem kdy viděla (ovšem pravdou je, že jsem jich moc neviděla). Komedie a drama v jednom, každá složka správně vyvážená. Na konci filmu jsem byla naprosto spokojená, šťastná a dojatá. Film jsem viděla, aniž bych věděla, do čeho jdu, aniž bych se koukla na hodnocení na CSFD, proto mě velmi překvapilo, když jsem zjistila, že je tak dobře hodnocený. Hezké nevydírající lidské drama se všemi aspekty lidství, co jen můžou ti dva mít. P.S.: U holení fousů jsem se málem počůrala smíchy. ()
"Když třeba máte červený uši, tak Vám jako stojí?" Symbióza ochrnutého milionáře s černým parťákem z mokré čtvrti na půdorysu skutečné události ve mně budila velké obavy. Naštěstí mi byl naservírován milý a lehce úsměvný snímek, který mi sice rozhodně bránici smíchem nenatrhl, ale pár vtípků na účet kvadroplegika si rozhodně budu pamatovat. Zkrátka bylo to dost dobrý, ale když to srovnám s tím výletem na Kokořín ... ()
Moja pani manželka má tento film veľmi rada, ale ja som si k nemu cestu nikdy nenašiel. Nepáči sa mi absencia poriadneho scenára. Vinou toho ide skôr o zlepenec, než o film s plnohodnotným dejom. Herecké výkony mi pripadali zaliečavé, prízemné, jednoduché a priemerné. Musím dať len 3*, pretože mi tej povrchnosti, dobroty a zjednodušovania pripadalo predsa len priveľa na jeden film. Mám rád feel good filmy, ale toto pripadalo prehnané už aj mne. Nechcem povedať, že sa všetky snímky o ochrnutých ľuďoch musia niesť vo vyložene vážnom duchu (ako napr. Volanie mora s Bardemom alebo Skafander a motýľ s Amalricom), ale toto bola miestami predsa len rozprávka. Vlastne som sa čudoval, keď som zistil, že scenár nenapísal Luc Besson. Diváci boli každopádne nadšení, snímka s rozpočtom necelých 10 miliónov eur zarobila celosvetovo 426 (!). ()
Galerie (74)
Zajímavosti (44)
- V roku 2012 režisér Éric Toledano uviedol, že dostal viac ako 3 000 ďakovných správ od používateľov invalidných vozíkov. (WalterIK7)
- Scény, kdy se Driss (Omar Sy) s Philippem (François Cluzet) řítí šílenou rychlostí městem a zastaví je policista a dvojice se vymluví na Phillipův záchvat, jsou pravdivé. Zrovna tak část, kdy Drisse napadne upravit Philippeho kolečkové křeslo tak, aby bylo schopné vyšší rychlosti a dalo se s ním závodit. Naproti tomu například reálný Abdel nikdy nepolil Philippovi nohy vařící vodou, aby zjistil, jestli dokáže cítit bolest. Také nikdy neoholil aristokratův knírek do hitlerovské podoby. „Ale je to přesně ten typ věcí, co by Abdel určitě rád udělal," komentuje Philippe. (Zdroj: ČSFD)
- Philippe Pozzo di Borgo zomrel 1. júna 2023. (lemonova)
Reklama