Zátah 2

Raid je takový malý, choreograficky dokonalý, snímek, který je nutností pro fandy bojového umění. Naproti tomu stojí Berandal, oficiální pokračování Serbuan maut, který ale vlastně funguje standalone, akorát v popředí opět zůstává ostříhaný Iko Uwais. Je to už takový standart, že jakmile má první film úspěch, tvůrce získá na pokračování více peněz a může si tudíž dovolit udělat dvojku velkolepější. Problémem ale je, že často se nedokáže udržet kvalitu. To ovšem není problém Serbuan maut 2. Gareth Evans zůstal nohama na zemi a připravil velmi výživnou podívanou s dlouhými a ještě nápaditějšími bitkami, aby to následně zakončil jednou ultimátní a dosud nevídanou. Dvojka je téměř o padesát minut delší a nutno dodat, že ku prospěchu věci. Příběh není jen uměle naroubován a v rámci možností funguje. PS: Pokud by někomu náhodou nestačila nálož v konečném sestřihu, může si pustit ještě jednu pikantní akční scénu, která se do filmu nehodila, ale samostatně rozhodně stojí za to...90% (30.06.2014)

Martial Arts Bible, Chapter 2: Zjevení svatého Garetha, aneb Iko „Auvajs“ znovu jako Raid proti zločineckému hmyzu.. Jsem to ale nevděčný parchant. U jedničky jsem si stěžoval na absenci solidního příběhu a když ho ve dvojce dostanu, tak mě ve své asijské gang-insider tuctovosti neuspokojí. Nemám mu to však za zlé. On totiž jen plní funkci preludia před rozkoší a věčnou blažeností. Před rájem, kde je blátěný dvůr, vágus s medailonkem, pálkař, hluchoněmá s kladivy a velociraptoři v kuchyni.. (24.06.2014)

Zatím nemůžu napsat nic. Finálový souboj mě odnesl do jiného časoprostoru. Na chvíli jsem v Ráji. Až se vrátím zpět na Zemi, dám echo (22.6.2014) --------- Časoprostor se opět překlopil a vyplivl mě zpět do Sluneční soustavy, cože, to jsem byl pryč celý rok?? Mně to připadalo jako pár vteřin... pár zpomalených vteřin, během kterých se mě jemně dotkla paní Ultimátnost, slečna Choreografie a víla Plesající srdce. Způsob, jakým Evans natáčí akční scény, prostě nemá obdoby, zde jsou navíc tyto skvosty zasazené do rozměrného mafiánského příběhu. Už první díl byl v úrovni fightů asi sedmnáct pater nad konkurencí, Berandal to navýšil o dalších pět, přičemž to poslední zpevnil grafenovou výztuží. Nedosažitelné, neprostupné, porovnávat se je marné asi jako soupeřit s Uwaisem ve strečinku. Bojové konfrontace působí jako ty nejšílenější výjevy z Knihy Rubání. Veletoče s bejzbolkou, vybíjená s kladivy a do finále nastupuje Velký CAR, Cecep Arif Rahman, se svými dvěma kerambity a spolu s Uwaisem roztáčí indonézský raketový ruko-lokto-koleno-pato-stroj, který povyšuje obyčejnou kuchyň nejdříve na oktogon a posléze na pohřebiště zbrocené chlístancemi krve. Rozhodně top souboj 21. století. Těžko říct, čeho se dočkáme ve trojce, ale určitě se tentokrát půjdu před shlédnutím vyprázdnit na toaletu, abych se pak při závěrečném zadržování dechu nepos... v obýváku! (8.7.2015) (22.06.2014)

,,JESTLI CHCEME VYČISTIT TOHLE MĚSTO, MUSÍME MÍŘIT VÝŠ. NA VŠECHNY...“ /// Než Rama zláme první hnátu, chvilku to trvá. Taková infiltrace, to chce čas. No a tak celkem trpím. V úvodní hoďce akce pomálu. Samo, když je, je to zábava, ale když není, tak to uspává. Dost lidí se tady tváří drsně a maj dost času. Bodejť ne, když to má 2 a půl hodiny! To voni totiž gangsterky mívaj – dlouhou stopáž, táhlej děj, než si všechno řeknou, než se navzájem podrazej… a tady to je navíc (nebo naštěstí!) vokořeněný akcí. V ní taky hraje dost velkou roli faktor náhody (v tý ruční práci ne, to buď umíš, nebo …). A tak celkem nechápu – já, milovník akčních píčovin a peru jen 3 hvězdy?! Když vona i dobrá akce potřebuje zajímavej děj a ne jen haldu mrtvejch. Zlatej (bezdějovej) panelák! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Zjistím, že i z hašišáka může jít strach (zvlášť, když má v ruce mačetu). 2.) Páč všichni tvrděj, že je to nejlepší akčňák! (Kromě mě!). 3.) Thx za titule ,,urotundy“. /// PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE **** NAPĚTÍ ne (24.06.2014)

Snaží se to být epičtější, vizuálně vycizelovanější a technicky opulentnější s lepšími akčními scénami než jednička. Akce skutečně o trochu lepší je, ale pořád mám pocit, že klasický herní "arcade mode" byl pro daný subžánr atraktivnější. Divák krásně baštil ideální tempo a každý schůdek vzhůru znamenal lepší a lepší záporáky až do finále. Plus navíc nepotřeboval řešit ty či ony postavy a jejich motivace. Tady je všeho přehršel, ačkoliv podstata je stále stejná a tak je ve stále stejně triviálním příběhu jen větší chaos a zmatek, který kazí nepopsatelně dokonalé akční scény. Má to trochu nočních neonů Michaela Manna, trochu podhledů a spojení obrazu/zvuku Michaela Baye a místy vizuální poetiku Ridleyho Scotta, potažmo Tarantina (specielně pak tiché scény se sněhem, kladiva apod.) - za tohle všechno palec nahoru, ale pustil bych si to znovu jen kvůli té akci. (23.06.2014)