Obsahy(1)
„Cokoliv spadne z nebe, to si můžete nechat.“ Tak zní nepsaný zákon kazašských stepí. Zákon náruživě dodržovaný obyvateli malé vesnice, kteří sbírají vesmírné trosky, které spadnou dolů z blízké vesmírné stanice Bajkonur. Posledními dvěma mladými členy vesnice jsou radiový operátor Iskander, známý jako Gagarin, a rázná Nazira. Zatímco se Nazira snaží svým nekonvenčním chováním dát Iskanderovi najevo, že ho miluje, Iskander je evidentně zblázněný nejen do Bajkonurur a rozlehlého vesmíru, ale také do krásné Francouzsky Julie Mahé, jejíž cestu ke hvězdám sledují televizní kamery. Když Julie doslova „spadne z nebe“ v malé vesmírné kapsuli, je to Iskander, kdo ji najde v bezvědomí. Tím, že si Julia nedokáže na nic vzpomenout, je Iskander ochoten předstírat, že jsou zasnoubeni a obrátit starý zákon stepí ve svůj prospěch. Ale i ta nejromantičtější lež nemůže trvat navždy. A „Gagarin“ brzy nebude vědět, kam skutečně patří, a mnohem víc, ke komu. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (19)
To není film, ale pastva pro oči. Veit Helmer mě už jednou příjemně překvapil a teď to udělal opět. Krásná poeticky romantická pohádka s prvky humoru (objednávka vany ), takovej ten typ příběhu, který se kdysi vyprávěl po večerech v chalupách, protože nebyla ani televize, ani rádio a protože tenkrát bylo v každém příběhu kus krásy, kterou si vypravěči a posluchači odnášeli v sobě a tady ten poslední záběr, jo ten to dovršil dávám plnej počet. ()
Typický milý, vtipný, naivní, skotačivě zasněný Helmer s pár přehlédnutelnými šlápnutími do velbloudího trusu. Jen dny artového Tuvalu jsou pořád vzdálenější, humor sporadičtější a na dveře už klepe jedno nutné zlo - další film má být totiž pro děti (hlavně teda pro režisérova synáčka, kterého prý kvůli tomuhle chvíli zanedbával). Ale co, pořád se na to i středně těžkému cynikovi kouká hezky. (3,5*) ()
+4* Tento film Veit Helmera jsem měl už dlouho vyhlídnutý a konečně ho někdo už otitulkoval, za což mu velký dík. A jak mám rád režisérův styl a jemný absurdní humor, tak mě i tentokrát nezklamal a naopak překvapil. Poetickým filmům sluší lehký příběh a krásná kamera, aby pohladily dušičku a tady k tomu je navíc efektní výběr jak exteriérů, tak interiérů a dostane nás do míst, kam se jinak smrtelník nikdy nepodívá. Tahle přidaná hodnota se sice projevuje jen v plusku za čtyřkou, ale i to snad bude stačit k přilákání potencionálních diváků. Kdo však čeká bujarou komedii, tak vybírejte jinde a my ostatní Vzhůru do vesmíru, kazašský Gagarine ;-) [ PŘÍBĚH: 1 /// SMYSL: 1 /// ATMOSFÉRA: 2 /// TEMPO: 1 /// ORIGINALITA: 2 /// NÁLADA: 1+ /// ART: 1 /// STYL: 3 /// CASTING: 2 (3*MAX) ] ()
Strašne pekný film. Nemám teda úplne možnosť zrovnania, pretože od Helmera som nevidel nič a zo stredoázijskej kinematografie len to najmenšie minimum, ale atmosférou je to niekde medzi poetickým Balkánom a neskorším Käurismakim, teda taká tá jurtová, rojkovská verzia, navyše do toho hrá Bregovič a tomu sa skrátka nedalo odolať. ()
Podnikatelský záměr: natočit něco v a kolem Bajkonuru. Sám o sobě je to výborný nápad a exteriéry i interiéry jsou úžasné a neuvěřitelně fotogenické. Ale je tu trochu problém s tím, co se natočilo. Romantická komedie s malým plachým roztomilým kazachem a vysokou krásnou blonďatou francouzkou. No, komedie. Pár úsměvných momentů se najde, ale zádumčivost převládá. Já bych to ale mnohem raději viděl pod taktovkou třeba Kusturici v "balkánské" poloze. Třeba závody k fragmentu rakety s traktory, vozíky a koňmi si o to přímo říkaly... Škoda, mohlo z toho být víc, takhle hodně slabé (ale za to prostředí je dám) čtyři *. ()
Galerie (23)
Photo © Febiofest
Zajímavosti (10)
- Nazira (Sitora Farmonova) se ke konci filmu koupe ve vaně, kterou právě vybalila, což je nesmysl, protože vany se dodávají i v Kazachstánu bez výpustní armatury. Je vidět, že na vaně není osazen ani přepadový otvor. (pjotri)
- Na začátku filmu se po startu oddělí od rakety poslední stupeň a spadne na zem. V dalším záběru je však raketa zase kompletní. (p3tris)
- „Já rád točím filmy, které jsou unikátní. Nechci kopírovat někoho jiného. Rád beru diváka na cesty. Já říkám, že existují země, kam se můžete podívat s cestovní agenturou a zarezervovat si lístek, a pak jsou země, které já vymýšlím, jako Absurdistán a dokonce i Bajkonur. Jediný způsob, jak tyto země navštívit, je jít do kina a tam si koupit lístek. Tak se můžete vydat do světa, který je skutečně unikátní, protože je to moje fantazie,“ uvedl režisér a scenárista filmu Veit Helmer. (SONY_)
Reklama