Pokrevní pouto

Ne, já tu trojku nedám, protože to bylo obrovské zklamání a ani Clive Owen to nezachránil. Atmosféra byla asi to nejlepší na celém filmu, jinak si myslím, že tři scénáristé na jednom projektu nemusí být vždy ta nejlepší volba a tady se to potvrdilo ve velkém, protože tak neuvěřitelné, zbytečné situace a momenty jsem dlouho neviděla. SPOILER: Co to měla např. znamenat ta šokující vsuvka s taťkou? KONEC SPOILERU. A ten konec to už úplně zazdil. (13.04.2014)

Zdlouhavý, nudný film s přihlouplými postavami. Američtí týpci mi byli nesympatičtí už od začátku, myslel jsem, že se později někdo hezky vybarví, ale nechápu o čem tam chtěli hrát, všichni se chovali, jako hovada. Připomnělo mi to tolik podobných filmů, ani to retro moc nepomohlo. Potěšila mě přítomnost Schoenaertse, toť asi vše... :-/ Spíš jsem zklamaný. Režie nebyla vůbec zručná, nemělo to spád a ve scénáři nebylo vůbec nic, co by mohlo diváka překvapit. (11.08.2014)

Skvělé retro, stylová atmosféra, krásné slečny i parádní dobová muzika dávaly tomuto snímku velkou šanci na úspěch, ale úplně to nevyšlo. Důvodem patrně bude občas podivné jednání postav a zejména to, že uvěřit v bratrskou lásku Franka s Chrisem by se mi patrně nepodařilo ani kdyby synchronizovaně plakali nad hrobem svého otce, úplně cizí babičky či oblíbeného papouška. Nicméně už kvůli tomu skvělému obsazení stojí za to na tento snímek mrknout, ale pozor na to, aby si to Chris nevyložil špatně. On totiž dělá díry do cizích hlav velmi působivě. (06.10.2014)

Podobná tematika jako v Noc patří nám, ale Pokrevní pouto se mi asi zejména díky brilantně vykreslené retro atmosféře líbilo o něco víc. Mnohem výrazněji mě to vtáhlo do děje. Film je výborně obsazen, ze všech těch slavných tváří se mi ale paradoxně nejvíc zamlouval méně známý Billy Crudrup. Vytknul bych délku výrazně přes dvě hodiny a nepřehlednou honičku v autech. (05.06.2014)

Celkový nicnedění bylo tak ubíjející, že to vypadalo, že dřív vyseru dospělou žirafu než se ve filmu něco stane. Krom prachů absolutně nechápu učást takových es jako Clive a Marion, bylo to vysloveně plejtvání jejich časem. Příběh naprosto propadá ve scénaři, do příběhu se nepodařilo dostat nic jinýho než nudu, vyjma posledních dvaceti minut, to mělo trošku koule, ale dožít se toho závěru, to si chce půjčit duševní klid od tibetských mnichů. (17.11.2014)