Na hraně zítřka

Musím hned do nějaké posilky, abych nabyla takových proporcí jako krásná Emily při některých záběrech. A umírat dennodenně nějakým příšerným způsobem je naprostá brnkačka, to není přece taky žádný problém. Ale to už je známý fakt, že kluci jako Tom, Colin, Daniel a pod. jsou nesmrtelný.Ne, teď vážně. Při tom jak se zvyšovalo tempo mého žehlení, jasně vyplývá fakt, že to byl napínák od začátku až do konce. Nejsem žádná velká fanynka sci-fi žánru a když už, tak jsem spokojená s takovými typy filmů jako je Her a nebo Moon. Tady jsem vplula do trochu tvrdších vod, ale oceňuji nápad a grády které trvalo po celou dobu nervydrásajícího boje s Mimiky. Mírná romantická linie Toma a Emily to tak akorát zjemnila, což mně naprosto vyhovovalo a ten puntík na konci byl přece roztomilej :-) (08.11.2014)

Žánr Sci-Fi mě v poslední době zklamal tak, že jsem už ani nedoufal .... Tomuhle filmu jsem ale věřil už od začátku natáčení a jsem rád, že to vyšlo takhle skvěle... Technické stránce se v podstatě nedá nic vytknout, ale největší předností je bezesporu scénář. Chytrý, překvapivý a i když pár nápadů "vykrádá" pár mých oblíbených filmů, udělalo mi to radost. Co se týká hereckého obsazení, je vidět že Tom si pořád umí skvěle vybírat a Emily ... jóó Emily (fakticky nádherná). .... P.S. Při vracení času pomocí Omegy jsem si okamžite vzpomněl na Galaxy Quest :) (21.03.2015)

K snímku jsem přistupoval tak, že půjde o žánrově odlišnou verzi Na Hromnice o den více (a jemu podobných snímků)…kupodivu mi neoriginálnost myšlenky (která ve srovnání s takovým Zdrojovým kódem už nenabízí o moc víc) vůbec nevadila, ba naopak (až mě to samotného překvapilo). Nicméně k filmu samotnému. První hodina nabízí naprosto perfektní akční sci-fi s dokonale působivými efekty a triky, navíc okořeněné humorem, které jsem si užíval jako málokterý blockbuster. Pak však začnou přicházet i jeho obecně slabší stránky. Odstartuje to nástup romantiky, zhruba po té výše zmíněné hodině projekce, která by třeba člověka ani tak neiritovala (nepřehání se to s ní), kdyby neměla za následek výrazné zpomalení dosud výtečně svižného tempa. To se však ještě stále tak nějak dá přejít, protože to divákovi vynahrazuje následná deziluze, vystřízlivění hlavního hrdiny. Film poté znovu začne dostávat původní grády a důraz na akčnost, kterou jsem kvitoval, tedy snad jen s výjimkou mých „oblíbených“ podvodních hrátek, ve kterých se postavám „najednou“ změní plíce na žábry (ale kyslíková maska by asi prostě nebyla dost cool). A směrem ke konci už i dosud fungující akční scény začnou lehce upadat (nějak si užíváte člověka v multifunkčním nabušeném oblečku a jinak zas jako domláceného a maximálně zranitelného lidského červa v tenké a zcela obyčejné vestičce). Korunuje to bohužel závěr s více než úsměvnou časovou smyčkou, která jen tak mimochodem naprosto popře (či si vytvoří nové?) pravidla světa, ze kterého vyšla (protože americký hollywoodský film podobného ražení přece může být završen jediným možným koncem, že). Ve výsledku to tak vidím pouze na slušné 4*; pokud vám ty typické zde přítomné blockbusterovské neduhy nelezou tak moc krkem jako mně, pravděpodobně si i tu 1* ještě přihodíte. (20.09.2014)

v zasade mi na tom filme nic nevadilo, ale v porovnani s Godzillou a X-menmi nemozem ist vyssie. Pacilo sa mi to rozhodne menej a tak nejak po pol hodine som zacala pozerat na hodinky. tazko povedat, cim to bude, ze nezdielam vseobecny nazor, ale kazdopadne to nebolo nic, co by si zasluzilo moju pozornost, pripadne nejaky rozsiahlejsi komentar :) (14.06.2014)

Všiml jsem si, že téměř každý komentátor dokázal napsat, který hromnicový snímek tento film připomíná. K tomu výčtu není už co dodávat, ano, skutečně to chvílemi připomínalo jiná díla zabývající se časovými lapsy. Svůj komentář chci proto směrovat jinam. Nebude třeskutě vtipný, protože se obejde bez neologismů, dvojsyslů a zkomolin. Byl jsem totiž na návštěvě u tesilkového dua kamilfilalogů Šáhhněda & Blbmana a na jejich růžovém divanu se přiučil úplně novému a zcela interesantnímu modelu psaní, totiž takovému, by všichni viděli, jak chytrý vlastně jsem.                               Korelace post hoc ergo propter hoc v idola theatri se snaží, a priory kreatora, o klasickou énonci Cruisově (zde major Cage) ekdemomanii v analepsi či spíše retrospekci časové inverze, doložit o vágní prvek (zde epizitismus, ale pouze par excellance) afiliantního stylu sociálního chování v teritoriálně neomezeném ozbrojeném konfliktu, který disolvuje v astrální traveling na bázi biokomunikace. Cageův amor caucus k Olověné mrše (Emilly Blunt) je pak precipitor tychistického (a kurevsky dramatického) fetakomu právě díky jeho clairvoyanci. Asertivně integruje do apotropaismické tendence extraterestriála alias alien Mimik, jejich inimia, a dokazuje, že scientia non habet hostem nisi ignorante, tedy pro zasvěcené: erudie nemá aluzi obskuranta, než ignorace. Finiš coronat opus a my víme, že kantna, či v rámci persifláže „refuse“, zítřka, je konceptuální audiovizuální engobou, kterou chceme vidět ještě jednou, protože to má Toma a ten Tom má zase koule. (13.09.2014)