Kapitán Phillips

Opravdu jsem nečekal, že mi to bude až takhle šmakovat. Prozatím vrcholný Greengrassův počin, nejen precizně vystavěný a dokonale gradující, ale především až hmatatelně autentický a surový. Každou ránu, která dopadne na obličej zajatého Phillipse, cítímě i na vlastním těle, nemluvě o dusivé atmosféře, jejíž zásluhou se strach o kapitánův život stále stupňuje, přestože všichni víme, jak to celé dopadne. Ojedinělá a přepoctivá lahůdka v rámci hrdinských "armádních" eposů, která se mi vetřela pod kůži ještě silněji než letošní Rivalové nebo Zmizení, a na druhou projekci se už těším jako malý harant, co má strach z vousatých pirátů s páskou přes oko. A Hanks je pro mě jasný oscarový vítěz. 100% (30.12.2013)

Kdo má strach, že bude chybět Greengrassova roztřesená kamera a zrnitý obraz, buďte v klidu. Je to tu zase a je toho dost. Navíc reklamu na USS NAVY neumí nikdo tak sofistikovaně a nenápadně, jako právě Paul. A civilní Hanks rovněž vynikající. Nemá to takový spád jako United 93 (větší osudovost), nebo Bourne (atraktivnější, akčnější téma), ale pořád je to neotřelý film, plný strhujících momentů a výborně zahraných scén. (07.12.2013)

Další rekonstrukce skutečné události podle Paula Greengrasse je tady. Divák se tetelí blahem, ten náročnější však někde v hlavě v průběhu sledování téhle nebezpečné mise okolo ráje somálských pirátům vnímá, že mrazivou rekonstrukci Letu číslo 93 (nabídla větší osudovost, u Bourna tu byla zase atraktivnější látka a možnosti) jen tak něco nepřekoná. Nervy ale šponuje dostatečně, navíc má v hereckém štítu spolehlivého a stoprocentně amerického Toma Hankse (po delší době získal silnou hereckou příležitost, většinu děje je umírněný, v závěru na americké lodi ale naprosto suverénně zhmotňuje tu vlnu šoku z toho, co se v předchozích hodinách odehrálo). Trestuhodně nevyužitá Catherine Keener mi připomněla Hanksovu manželku Helen Hunt z Trosečníka, jenže ta alespoň dostala v závěru solidní hereckou porci. Karty jsou jasně rozdané, Greengrass se představuje už v trochu tradičním a předvídatelném (a nutno připomenout drobně utahaném) stylu, přesto pořád působivě. První polovina je velkolepější, druhá zase klaustrofobní. Obě dohromady autobiografické. Výsledek je pak soustředěnou podívanou. (08.12.2013)

Poslední počin Paula Greengrasse je oslavován jako jeden z jeho nejlepších, ne-li ten vůbec nejlepší. Zahraniční a především domácí recenzenti ale zároveň dodávají, že docudrama KAPITÁN PHILLIPS je ve filmografii britského tvůrce sázkou na jistotu, protože v porovnání s jinými jeho snímky podle skutečných událostí (KRVAVÁ NEDĚLE, LET Č. 93) není nijak ozvláštňující a napětí je navozováno především stylem. Ani s jednou připomínkou se ovšem nedá plně souhlasit, protože jeden z dosavadních letošních vrcholů v rámci oficiální kinodistribuce dosahuje maximální působivosti i díky své neprávem opomíjené netradiční výstavbě vyprávění, jež je výlučná v kontextu Greengrassovy tvorby a klasického hollywoodského žánrového filmu (thrilleru) vůbec._____ Na místo čtyř větších bloků jich je šest (vždy po dvaceti minutách, plus epilog), během kterých je vytvářeno napětí změnou počtu protagonistů i organizace vyprávění. Navzdory názvu není hlavní postava jedna (Phillips), ale dvě (Phillips, Musa - oba kapitáni). Ty se jako hlavní vyprofilují v prvních čtyřiceti minutách, během kterých se v oddělených segmentech ukazují podobnosti (dělají svou práci vzhledem k podmínkám dané země) a rozdílnosti (jeden může, druhý musí, protože dopady globalizace jsou u každého kontinentu různé) mezi nimi. Napětí je vyjádřeno nejprve očekáváním, kdy dojde ke střetu těchto dvou, a poté je dáno tím, že víme víc než všichni dohromady ukázáním jednání námořní armády, která stvrdí nemožnost dialogu mezi oběma kulturami. Od precizního thrilleru se dochází k širšímu ideologickému rámci s liberálním vyzněním, které bylo přitomno ve všech "greengrassovkách", ale ani v jedné nemělo podobu názorového i vypravěčského střetu mezi dvěma skupinami, z nichž vyčnívají jedinci odsouzeni ke ztrátě víry ve změnu systému k lepšímu._____ Detailněji jsem se o organizaci a výstavbě vyprávění ve vztahu k vyznění rozepsal v tematickém článku, kde jsem KAPITÁNA PHILLIPSE zasadil do kontextu Greengrassovy tvorby (se zaměřením na dokudramata). A jsem rád, že Blu-ray patří k jednomu z nejlepších (viz kritika). (23.11.2013)

"No triks Irish..., no triks..." Paul Greengras sa vrátil presne tam, kde mu to sedí najviac. Po nie úplne presvedčivej Zelenej zóne skúsil opäť svojský realistický, miestami až dokumentárny prístup, ktorý filmom podľa skutočnej udalosti svedčí najviac. Téma somálskych pirátov sa v poslednej dobe objavuje často, preto bolo iba otázkou času, kto s filmom na túto tému príde ako prvý. Úvod diváka zbytočne nenaťahuje, už po pár minútach sme na lodi a T.Hanks vydáva bezpečnostné opatrenia. Od momentu keď Hanks prvýkrát zaregistruje somálske člny na monitore je film doslova adrenalínový. Všetko to manévrovanie, preťažovanie motorov nákladnej lode, prestrihy na odhodlaných somálčanov a ich pokusy dostať sa na loď, to sú najsilnešie momenty filmu. Lámaná angličtina vychudnutého somálskeho kapitána Museho dodáva filmu tu správnu iskru, ktorú dabing dokonale zabije. Práve na jeho postave stojí film rovnako pevne ako na postave kapitána Phillipsa. Tempo paradoxne trochu opadlo s príchodom vojnovej lode a navy seals. Na môj vkus im bolo venované priveľa času a práve na ich úkor by som film trochu skrátil. Skrátením o nejakých 10 minút by bol film určite hutnejší a dynamickejší, ale napriek tomu dávam plný počet. Ten emocionálne silný záver s vyčerpaným Hanksom ma presvedčil. Dúfam, že na Oskaroch nejaké sošky pozbiera, možno aj tú najcennejšiu. Šanca je veľká. Videné v kine. 90%. (31.10.2013)