13. revír

Tento Fričův pokus o kriminální film z prostředí pražského podsvětí troskotá na papírovosti příběhu, a co hůř: na papírovosti rodokapsové (nebo lépe řečeno cliftonovské bez Cliftona, neboť detektivu Čadkovi uniká vše, co mu jen uniknout může). Tedy vše detektivní a napínavé bere za své průhledností děje, sentimentalismem, zauzlováním postav do nejrozličnějších a nejméně pravděpodobných svazků a v neposlední řadě přítomností „nejzprofanovanější rekvizity šestákových detektivek“ (vzpomeňme na Ronalda Arbuthnotta Knoxe). Přesto času stráveného v tom neklidném světě pražské periferie nelituji: její atmosféra a sled sympatických tváří (žel nejednou nadmíru patetických) sice mé očekávání nenaplnily, ale alespoň zahnaly to zklamání z vyprávění, nahonem sázaného otlučenými typy na kyselém papíře. (06.04.2009)

Kousků s označením „Film-Noir“ jsem dosud moc neviděl, ale byl jsem opravdu zvědavý na tohoto starého československého zástupce (údajně jediného). Má to docela zajímavou zápletku, lehce ponurou atmosféru a poněkud odlišné tempo, než na které bývám zvyklý. V některých pasážích až moc pomalé…Dokážu však pochopit, že doba kdy se natáčelo, nebyla vůbec lehká. Herecké výkony byly obstojné – Marvan to je záruka kvality a mladá Dana Medřická si vedla rovněž velmi dobře. Líbilo se mi to jejich dialogové „kočkování“. Nechybí zde několik zvratů a zajímavé finální rozzuzlení. Je to takový lepší průměr a s hodnocením okolo 70% souhlasím. (24.03.2018)

Drama točící se okolo kasaře Kočky nasnímané šerosvitnou kamerou se odehrává na městské periferii. Zaplivaná putyka, domy na spadnutí, temné ulice, ještě temnější sklep a skládka. Krásná Dana Medřická dokázala již jako mladá, že je vynikající herečkou. Ani nemusela mluvit, stačil jen pohled, pohyb v koutku úst a povytažené čelo - jak mistrovské oproti dnešnímu civilnímu (ne)hraní. Jaroslav Marvan uměl nejlépe inspektory a staré dědky. A vždy mi přišlo, jako by snad od mlada vypadal stejně. Vůbec po stránce herecké je radost se dívat. A s tím Kočkou, to byla pěkně zamotaná lapálie! (13.08.2020)

Lehce nadprůměrná detektivka, která by strašně moc chtěla být psychologicky propracovaná, ale ve finále je se všemi svými totálními zvraty stejně neuvěřitelná jako rozzlobený Andrew Garfield. Herci jsou velmi dobří a přesvědčiví, tempo příjemné a samotné zvraty pravda překvapivé, ale podávané dosti chabě a nevýrazně, což souvisí hlavně s emocionální odtažitostí Marvanova inspektora Čadka, který slouží jako informační prostředník mezi fabulí a syžetem. Potenciál byl určitě výše. (14.06.2017)

„Mládenče, plivati na podlahu je v každém slušném lokále přísně zakázáno…nebo to snad není slušný lokál?“ Není, „dědečku“. V podniku, který spadá do 13. revíru, se scházejí ti největší vyvrhelové z okolí, ostatně personál je na tom s bezúhonností podobně. Jenže pak do něj vkročí navrátivší se „nepolapitelný“ zločinec a začnou se dít věci…anebo je všechno trochu jinak? 13. revír je kvalitní krimi. Případ se sice zdá na první pohled jasný, ale chyba lávky! Kriminalisté zde nejsou tak osvícení jako jinde, dokonce (lidsky) chybují, včetně hlavního (omylného!) hrdiny, jehož vyšetřovací metody jsou poněkud svérázné (včetně neustálých vpádů bez soudního příkazu k prohlídce, hrabání se ve věcech…inu, jiná doba). Marvan je každopádně typově naprosto přesný, a přestože odvádí svůj standard, hlavní postavou (i svým herectvím) je Medřická (hádám, že to byl první film, kde dostala tolik prostoru, který také náležitě využila). Konec se k viděnému pak vyloženě hodí. Celkově solidní 4*. „Tady máte svého psa…(K)kočku vám dát nemohu.“ (28.09.2018)