Pixely

Nenáročná oddychovka od tvůrce prvních dvou dílů Harryho Pottera, při které si člověk (ať už jakkoli starý) rád připomene časy klasických videoher v podobě Pac Mana, Tetrisu či Gorily. Adama Sandlera nezačnu mít rád asi nikdy, ale to nevadí, zde to herecky táhl nahoru zejména Peter Dinklage. Samotný nápad ani jeho zpracování nebyly vůbec špatné, tudíž jsem byl vesměs spokojený, jelikož jsem šel do kina na tuctový film, kterého se mi i dostalo. Zkrátka snímek, který u nejednoho diváka vyvolá nostalgii, a který se perfektně hodí na odreagování. (28.06.2016)

Je to takové půl na půl. V první polovině filmu se pořád zdlouhavě chodí okolo horké kaše, avšak v polovině druhé Vás přechází oči ze všech těch digitálních postaviček ze známých videoher. Ale to, co nejvíce kazí filmu Pixels pověst není roztahanost, je to Adam Sandler. Tento nemastný, neslaný herec zde nehraje ani to minimum, které předvádí obyčejně. Po celou dobu snímku máte dojem, že se jen ukrutně nudí, a když pronese pár těžkopádných "hlášek", máte jasno. Pixels měl potenciál na to, aby se stal oddechovou komedií na nedělní odpoledne. Bohužel, Chris Columbus a Adam Sandler stvořili podprůměrnou a roztahanou záležitost, na kterou po pár dnech zcela zapomenete. PS: Moje vcelku vysoké hodnocení vedla nostalgie, která mnou zacloumala při zhlédnutí několika her, které jsem v mládí hrával. Super Mario! „Pac-Man's a bad guy?“ (04.10.2015)

Sandlerovky mám rád, až na pár výnimiek. Pixely začínajú parádne a až v druhej polovici sa preklenú do prostoduchej a priamočiarej wtf blbosti. Ale Sandler je pohodák, James tiež a Monaghanová v zelených šatoch.... wow. Kopec skvelých hlášok ustupujúcich tradičnej rodinnej hodnotovosti a americkému pátosu. V niektorých miestach si to ale zo seba veľmi slušne uťahuje. Ku koncu mdlé aj keď oceňujem( ako obvykle) výber hudby. Hrať Donkey Kong v sprievode Queens je paráda. Priemer, ale fakt že pohodový. Len tá komickejšia rovina fungovala lepšie ako tá sci-fi. (09.10.2015)

Pozor, útočí na vás pixely z vesmíru... Pixely jsou typická Sandlerovina od začátku ("Paní, co děláte v tom šatníku?" odpověď: "Brečím a piju víno z bumbátka") až do konce, což se při jeho obsazení v komedii dá očekávat. Kdo mě ale naprosto vytáčel, byl ten skrček a jeho přístup ke hře, k Sereně a Marthě Stuartový. Brrr. A taky prezidentova scéna s dortíkem, parodie na britskou předsedkyni vlády... Asi už zkrátka nejsem ta správná cílovka těchto rádoby vtipných komedií. (31.10.2015)

"Tak nějak jsem se v tom ztratil. Proč chce Madonna zabrat naši planetu?" V kostičkovaném světě prvních videoher jsem vyrůstal a tak jsem čekal daleko přímočařejší útok na mou nostalgii. Ten se tedy nedostavil, ale na druhou stranu jsem zjistil, že nejsem jediný, kdo vizuálně vypadá jako dospělý, ale duší je stále klukem. A jako takový jsem si hry přenesené do ulic celkem užil. To, co se dělo mimo hraní, mi ale příliš dobré nálady nepřineslo. Kdybych si však měl možnost vybrat osobu opačného pohlaví, se kterou bych chtěl strávit postelové dobrodružství, tak by se Plamenomeťákova vyvolená Serena Williams u mě umístila na 3.126.857.113-tém místě žebříčku, tedy hned za Mariangelou Fantozzi. (30.10.2015)