Šingeki no kjodžin

Touto témou o tajomných obroch akéhokoľvek typu, ktorí ohrozujú ľudstvo nikdy nepohrdnem, takže som si nemohol nechať ujsť ani Attack on titan a síce nie som sklamaný, ale ani určite zase tak moc spokojný. Ešte úvodná tretina je v poriadku, síce postavy si ma moc nezískali, prišli mi až moc obyčajné, ale film má zaujímavé univerzum, takže mi to aj dejovo vyhovovalo, potešia slušné kulisy postapokalyptického sveta, výborný útok titanov, ktorý je až prekvapivo nemilosrdný a surový, pričom skvelo funguje ich pocit neporaziteľnosti a tak vlastne aj prakticky beznádejnej situácie zvyšku ľudstva a tak v rámci žánru u mňa prevládali dosť dobré pocity. Ale následne to už začne upadať, síce určite musím pochváliť skvelé tempo, tu sa stále niečo deje, takže mi to ubehlo veľmi rýchlo, postavy mi už prišli o trochu sympatickejšie a postapokaliptický svet stále funguje, ale film zbytočne rýchlo prejde do béčkového, ale tým hlúpym spôsobom a preakčnelého módu, kedy už je možné všetko. Hlavne zabíjanie Titánov sa už zdá, ako tá najjednoduchšia záležitosť, čím sa zničí všetko, čo sa budovalo v prvej tretine a tak ma to už vlastne aj prestalo výraznejšie zaujímať a dopozeral som to už len kvôli spomínaným kladom. Čo sa týka akcie, je celkom veľkolepá a v rámci žánru až prekvapivo drsná, tu sú ľudia trhaní na kusy a krvou sa nešetrí, na čo teda z podobných filmov rozhodne nie som zvyknutý, ale až na ten prvý útok mi ani nepríde až tak zaujímavá. A hlavne spôsob boja ľudí z druhej polovice mi vôbec nevyhovoval, pričom to ešte vôbec nefunguje ani v rámci vlastných pravidiel, takže tu už nemalo čo výraznejšie baviť. V rámci obsadenia ma zaujal vlastne iba charizmatický Jun Kunimura v úlohe dôstojníka, ktorého vždy rád vidím, ten zvyšok mi už prišiel úplne nevýrazný, ale zase aspoň ženské postavy boli sympatické. A vizuál je skôr len priemer, páčili sa mi kulisy a niektoré efekty, ale inak to bolo až moc viditeľne digitálne, takže ani tu nemôžem byť až tak moc spokojný. Takže nebolo to zlé, prvá tretina sa mi páčila a aj celkovo to bolo svižné a občas aj zábavné, ale na viac, než lepší priemer to nemá. Pokračovanie si pozriem, ale očakávam prinajlepšom rovnakú úroveň. 57% (06.12.2015)

Nejsem znalec seriálu, film jsem si pustil spíše kvůli tématice. Attack on Titan je Japonský blockbuster, ale vizuálně se divák příliš nepokochá, laicky řečeno se jedná o "digitální bordel" kde úsměvné efekty střídají zdařilejší. Potěšil mne špinavý look a poměrně slušná porce gore byť v digitálním provedení. Tempo není špatné, akce je poměrně dost, akorát ve středě filmu se objeví pár hluchých míst. Na vyšší než průměrné hodnocení však jít nehodlám. Škoda, že se takové tématiky neujala třeba Korea, vizuálně by to bylo k zesrání. 60% (17.08.2015)

Psychohororoví titáni, trhajúci všetko ľudské na kusy? Ok, to môžem. Našťastie nepoznám predlohu a v podstate ma ani nezaujíma, beriem veci také, aké sú a toto spracovanie ma fakt že zaujalo. Je to síce možno len slabších 70 percent, ale Japonci sú borci. Technické spracovanie skvelé, hercov moc nehodnotím, nakoľko sú všetci rovnakí - ofina cez pravé oko, váha 60 kg, výkriky ako ženská, ale to je tá teen generácia, ktorá časom tiež dospeje. Film dobrý, takúto budúcnosť by som nechcel zaziť. Po Vexille 2077 a Appleseed ďalšia postapo vízia, ktorá ma dostala. (09.05.2016)

To, že triky nebudou úplně dokonalé jsem čekal. V manga i anime je tamní svět technologicky na úrovni průmyslové revoluce. Zde jsou ale vidět pozůstatky moderního světa jako obrněné transportéry a vrak vrtulníku, přesto je civilizace právě o 150 let pozadu. Generál prohlásí, že se o starém světě nesmí mluvit. Hlavně ale ten vrak vrtulníku dává otázku proč se nepokusí opět vynalézt létající stroj, protože na něho by byli i Titání krátcí. Každopádně 90 minut je málo pro první část. Výcviková část je přeskočena a je to jen sled scének, které potěší zejména brutalitou. Uvidíme, co druhá část. Zatím je to jen zajímavý doplněk k anime a manga. (30.09.2015)

Nakonec to není tak špatné, jak všichni odborní japonští recenzenti deklarují. Prostě špinavá fantasy antiutopická rvačka s efekty, na který chudý japonský rozpočet mohl dosáhnout. Na filmu, oproti manze a anime, se mi líbí, jak jde krásně vidět všechna na bída a špína – doslova. Nemá smysl vůbec srovnávat, co je oproti předloze jiné a co chybí, protože to je přeci logické, že to bude jiné; do dvou filmů prostě nejde nacpat všechno, co všichni fanoušci Titánů tak milují (zdravíme Leviho). Přesto mi v tomto prvním filmu přišlo, že příběh není zrovna ta nejsilnější stránka. Zdálo se mi to poměrně nevyrovnané, uvidíme co přinese druhý díl. Co se hereckých výkonů týče, v podstatě nemám co vytknout kromě Harumy ztvárňujícího Erena. Jeho ztvárňování některých emocí mi prostě vůbec nesedí a buď je to mnou, nebo prostě není moc dobrým hercem. Pokud bych to vzala z druhé strany, tak musím se všemi souhlasit – nejlepší byla Išihara Satomi, ta si tu roli snad pekelně užívala, protože takový charakter už snad ve své herecké kariéře nedostane; jaká to škoda! No a speciální pochvalu ode mě dostává závěrečná píseň, která se ke filmu sice moc nehodí, ale já si ji pouštěla asi desetkrát za sebou. Jsem zvědavá, jak se s tím, co načali, poperou v druhém filmu. Doufám, že to brzy zjistím. Velká škoda, že to tu neběželo v kinech, stříbrné plátno si to zaslouží. (17.08.2015)