Baereullin
The Berlin File
Obsahy(1)
Severokorejský tajný agent v Berlíně je během nelegálního obchodu se zbraněmi odhalen a sotva vyvázne živý. Vše nasvědčuje tomu, že byl zrazen někým ze svých spolupracovníků. Zrádcem může být i jeho žena, která pracuje na ambasádě jako překladatelka, a se kterou už nějaký čas nevychází. Postupem času se však hlavní hrdina ocitá v centru mezinárodního spiknutí a všichni stojí proti němu - jeho země se ho zřekla a severokorejští agenti se ho snaží zabít, místní jihokorejská berlínská rozvědka se ho snaží dopadnout, a do toho ještě musí zjistit, jak do všeho zapadá CIA, Mosad, skupina teroristů a proč byl vlastně v první řadě zrazen. (Jigvell)
(více)Videa (1)
Recenze (81)
Ryoo Seung-wan se do korejského filmového průmyslu vklínil natruc coby samouk a nadšenec, jehož snem bylo točit dravé akční snímky postavené na atrakci herců minimálně využívajících kaskadéry. Poté, co jeho rapidní stoupání ke stále větším rozpočtům a rozmáchlejším akčním spektáklům utnul kasovní propad komiksově nadsazené bláznoviny "Dachimawa Lee" se vrátil akce prostým ale formálně vycizelovaným dialogovým thrillerem "The Unjust". Ryoova novinka "Berlínská mise" pak představuje velkolepý akční návrat, jenž ale nese znaky poučení se ze předchozích nezdarů a ukazuje divákům vytříbeného režiséra na vrcholu sil. Film úspěšně zabodává korejskou vlajku na prostoru doposud výhradně hollywoodského žánru špionážních akčních thrillerů natáčených v s mezinárodních lokacích. Tvůrci snaží sebevíc dodat klasickým šablonám lokální nádech motivy vztahu mezi Severní a Jižní Koreou, ale ty jsou rozvedené do striktně černobílé podoby, která až bulvárně hraje s předsudky o démoničnosti severokorejských uzurpátorů moci. Také v ryze žánrových prvcích scénář příliš tlačí na pilu, především v nespočtu zvratů ve stylu měnění stran a spojenců, což ve výsledku může vést až k apatii diváků. Naštěstí se Ryoo pravidelně vrací k akčním sekvencím, které staví na maximální intenzitě a nápadité inscenaci. Každý střet má nějaký malý detail, který akci dá punc originality i účelnosti a zároveň svou výstředností a neokoukaností zaručuje, že se sekvence zaryje divákům do paměti. Zatímco post-bourneovské americké akční filmy se soustředí na vytvoření impresivní změti, kterou drží pohromadě pouze zvuková stopa a hudba, Ryoo právě těmito výraznými detaily akci vždy zpřehledňuje a zasazuje ji pevně do prostoru, který se stává součástí celkové atrakce. Bravurní je v tomto ohledu úvodní část filmu, kde se nejprve výtečně ustanoví očekávání díky směřování pozornosti k podivně tvarované ráně na hrdinových zádech, jejíž původ se pak vysvětlí během dlouhé flashbackové pasáže. Podobně je závěrečná bitka hrdiny se záporákem ozvláštněna prací s prostředím širých lánů vysoké trávy s roztroušenými balvany a především pak díky dravé choreografii s promyšlenými vychytávkami inspirovanými v MMA. ()
Skutečně skvostné bytostní drama zapomenutého prvotřídního šéfkuchaře, snažícího se znovu odpíchnout ode dna v jedné německé fastfoodové špeluňce: Berlínské filé. ~ Nakonec ale jó. Celkem dobrý lehce překombinovaný akční špionský thriller, který celkem odsýpá, ale u mě trochu ztrácí díky tomu, že jsem zase v některých částech ztrácel pojem o tom, jakého asiata za jakou stranu vlastně zrovna sleduji. Ale je celkem milé, že Jihokorejci zabrousili i do Evropy a příběh i "hrdinové" nejsou tak očekávatelní. Na **** bych se v tom nesměl trochu ztrácet, jinak ale rozhodně jihokorejské plus :) Pokračování se nebráním, nicméně se obávám, že až bude, pokud bude, nevzpomenu si, že prequelem bylo zrovna toto. ()
Špionská akce z Jižní Koreji, odehrávající se v evropských kulisách. Akčně je to solidní, některé scény jsou dokonce výborné, bitky také na úrovni, ale jinak je to emotivně dost ploché, až suché, ač mnohdy jsou tu Korejci značně expresivní. Jihokorejci tu rozjíždí akční jízdu jak z doby Bournova mýtusu, jenom jim tu chybí větší důraz na příběh. ()
Špionážní filmy v lásce příliš nemám, ale tohle můžu vřele doporučit. Je to rychlé, svižné, akce je perfektní, jak už střílečky tak souboje na blízku mají perfektní choreografii a trvají poměrně dlouho. Záplětka je zajímavá, lehce komplikovaná, ale užil jsem si to skvěle né že ne. Po dlohé době skvělý film z JK. ()
,,TADY NEJDE O MALICHERNOU PRŮMYSLOVOU ŠPIONÁŽ“... /// Hrdina republiky - Korejec ze severu, Korejec z jihu, ruskej překupník, Arab, MOSAD, CIA … a všichni v Berlíně. Pro nás, dříve narozený je to změna, páč my pamatujem, že ti … ale to je vlastně jedno. Dlouho si to hledá cestu ven (možná i ke mně?) z tý změti propletenců žlutejch jmen a mezinárodních vztahů. Dobrou zprávou je, že byla nalezena (kdo? cesta ty vole!). Svižná, sice bez větších emocí, ale doprovázená solidní akcí, což je to hlavní, co bych doporučil. Nebo bys byl radši, kdybych napsal: ,,A taková to byla šťastná rodina!“? Každopádně, nebylo to špatný! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Já jsem agent SíAjEj, jsem nebezpečnej a jsem zlej! 2.) Protože na NI stále myslím. 3.) Thx za titule ,,majo0007“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE *** NAPĚTÍ * ()
Galerie (56)
Zajímavosti (2)
- Takřka celý snímek se pod režisérským dohledem natáčel za hranicemi jihokorejského státu. Filmové natáčení odstartovalo 16. 4. 2012 v jihokorejském městě Namyang, nacházejícím se v nejlidnatější provincii Kjonggi, aby se následně přesunulo do Evropy, do hlavní německé metropole, Berlína, kde si filmový štáb pro potřeby natáčení snímku rezervoval Westin Grand Hotel, náměstí Hackescher Markt a na krátkou chvíli také ikonické náměstí Pariser Platz, a litevského hlavního města Riga. Z důvodu rozsáhlého množství anglických dialogů, neboť ve snímku se hovoří korejsky, anglicky a německy, režisér snímku, Seung-wan Ryoo, si ke spolupráci přizval amerického scenáristu, producenta a režiséra Teda Geoghegana. Akčním choreografem bojových scén se stal populární jihokorejský akční koordinátor, režisér a herec v jedné osobě, Doo-hong Jeong, s jehož prací se lze setkat ve snímcích Sea Fog (2014) nebo The Last Knights (2014), zatímco jako herce jej lze vidět ve snímcích Fighter In The Wind (2004), The City Of Violence (2006) nebo No Blood No Tears (2002). (Conspi)
- V rámci co nejdokonalejších příprav se ještě před samotným natáčením snímku, který, jak samotný režisér Seung-wan Ryoo prohlásil, měl divákům v rámci specifických prvků připomenout americký filmový snímek The Bourne Identity (2002), v roce 2011, rozhodl filmový režisér osobně setkat s několika vybranými severokorejskými utečenci a s jejich pomocí natočit krátký realistický dokumentární záznam, v němž by se naplno projevil specifický jihokorejský kinematografický styl špionážních filmových snímků, kdy se jihokorejský agent propracovává k získání přísně tajných dokumentů a informací severokorejských vládních činitelů. Krátký dokument nazvaný Spies (2011), kontroverzně se opírající do problematiky současného stavu obou znepřátelených zemí, se v roce 2011 objevil ve vysílání tamější televizní stanice MBC. (Conspi)
Související novinky
9. Filmasia plná hongkongských a korejských bomb
Kino Světozor hostí od čtvrtka 28. listopadu do pondělí 2. prosince festival asijských filmů Filmasia. Ten se letos zaměřil na hongkongské thrillery a romace a korejské divácké hity. Po třech filmech… (více)
Reklama