Pěna dní

VELICE speciální ... a velice halucinogenní. V první fázi nadmíru svůdné ... ve druhé fázi mírně odpudivé - a snad i maličko nudné ... a ve třetí fázi ... ve třetí fázi nečekaně, zato globálně depresivní - až maniodepresivní. Zajímavý vývoj. P.S.: Myslím, že se nemění ani zdaleka jen věci ... v neklidném, nestabilním světě, který neskýtá žádné záruky. Draze prodává jen iluze, které se hroutí tak lehce jako pověstné domečky z karet. Poměrně přesvědčivé 4* (13.02.2020)

Pamatuji si, jak na karlovarském festivalu snímek Pěna dní s Audrey Tautou zahájil přehlídku za účasti režiséra Michela Gondryho. Konečně se mi film podařilo sehnat. Říkalo se, že hýřivost a hravost filmu přebíjí podstatu láskyplného příběhu. Pěna dní je křehká, čistá, poetická romance z jiného světa a jiných časů. Lehce rozostřené retro kouzelně plyne s jazzovou náladou a měkkou barevností. Také svět zrozený až dětsky nespoutanou obrazností má svůj půvab. Gondry nejprve oslní, postupně unaví a nakonec uspí. Kolovrátek fantazie se zauzlí ve vlastním soukromém vesmíru. Od průlomového Věčného svitu neposkvrněné mysli jako by Gondry v trojúhelníku romantiky, lyriky a mystiky točil stále jeden a týž film. Což nutně vede k jisté manýře, třebaže se z ní stále vynořují originální obrazy, jímavé okamžiky, neskutečné nápady. Sladká nevinnost Audrey Tautou už také nevyzařuje z podstaty, nýbrž z herecké šablony. Fantaskní hýřivost Pěny dní zkrátka přebíjí podstatu, nekonečnou něhu láskyplného příběhu, který je nejsilnější ve chvíli, kdy na všechny urputně vršené ornamenty zapomene. Gondry paradoxně předvádí, že film se dá zabít i hravostí. Nebo alespoň přizabít. (24.04.2020)

Těžké hodnocení. Trailer jsem rozeslal všude po světě a pouštěl si jej denně. Z filmu jsem rozpačitý. Jednak nesouhlasím s tím, že Vianova Pěna je nezfilmovatelná, šikovný rejža by se na ní naopak mohl vyřádit jako nikdy. A já asi nemohl doufat v nikoho lepšího než v Gondryho. Přál jsem si, aby se vrátila Nauka o snech a Věčný svit, aby Gondry po dlouhé době všem vytřel zrak. Nicméně výsledek je takový, že se režisér obstojně vyblbnul, ale já po tom našlehaném traileru odcházel s pocitem, že velmi často neudrží tempo a že sem tam jde v nápadech až do trapností. Jenže zároveň bych měl ocenit jednak to, že do takového tématu šel a jednak fakt, že film s tolika nápady jsem neviděl možná od Andersonova Moonrise Kingdom. Zůstávám na půl cesty s hodnocením 7/10ti s tím, že jde o film, kde by druhý pokus neměl uškodit. Navíc scéna svatby fungovala tak perfektně jako v traileru a vymačkala mě možná ještě víc. (12.07.2013)

Vážený pane Gondry, chci Vám poděkovat, že jste mne přesvědčil, že jsem se mýlila. Domnívala jsem se totiž, že od doby George Mélièse se nenarodil režisér s fantazií, který by se nebál používat film jinak, než je v kraji zvykem. Vy jste nabídl mému oku zhnusenému módním stereotypem něco krásně barevného, křiklavě radostného, něco s takovou dávkou fantazie, o níž není jisto, zda ji unese jeden člověk. Tak ráda bych se podělila o svůj zážitek z Vašeho Filmu, ale má fantazie má břehy příliš blízko sebe, takže nedokáže rozptýlit tolik duhových míčků, aby mohla, byť jen nastínit, tu Vaši. (07.02.2014)

Zhlédnuto bezprostředně po dočtení stejnojmenné románové předlohy Borise Viana. Už při čtení ve mně klíčil dojem, že toto je bytostně nezfilmovatelná látka, což se v kině potvrdilo. Trapas je už samotné obsazení - 37 letá Audrey Tautou se pro roli mladičké Chloé nehodí, je na ni příliš stará (a stejně už si ji všichni budou navždy spojovat s Amélií, což jen umocňuje rozpaky z její přítomnosti na plátně). Podobné výtky mám i k představitelům zbylých postav - typově se do svých rolí též nehodí. Nesedlo mi ani výtvarné zpracování a všechny ty vizuální blbinky jsem shledal spíš otravnými - ten film se velice toporně drží předlohy, a osobně mi přivodil nemalé zklamání, protože prostě nepřišel s ničím novým, co by v knize nebylo (nemluvě o tom, že v duchu jsem si Vianův svět vykreslil v docela jiných barvách). Myslím, že by někdo měl varovat všechny ty hipstery, kteří na to vyrazí v domnění, že se jedná o nový Věčný svit neposkvrněné mysli či dokonce druhou Amélii - docela bych chtěl vidět jejich výraz, až budou vylézat z kina, překvapeni tím nesouladem bezstarostného začátku se skličujícím závěrem. Trailer sliboval docela jiný film - podruhé bych to už vidět nechtěl. (05.07.2013)