Láska všemi deseti

Přenádherná retro romantika o hepburnovsky rozpustilé Rose, kterou si zahrála novodobá (blond) Hepburn. Ale opravdu, nebýt těch světlých vlasů a barevného obrazu, myslím si, že se dívám do laních očí Audrey. Je to předvídatelné a ano, koná se očekávaný happy end, ale ten nádech starých filmů a originální téma (psací stroje! to tu ještě nebylo..) mě jednoduše okouzlily. Francouzi prostě ví jak na to. Takhle by měla vypadat většina romantických filmů.. (dobře, to zase ne, pak bychom si jich nevážili). America for business. France for love. (11.07.2013)

15 hvězd Déborah Françoisové, že dokázala tak přesvědčivě předstírat, že ji přitahuje to toporné cosi postrádající špetku charismatu i talentu. Na moje gusto kazil Duris dojem z velice příjemné romantické komedie poněkud přivelmi. Naprosto nechápu, proč zrovna Francouzi, kteří mají charismatických i schopných herců přehršel, musí předvádět světu na odiv toto. *** Viděno během Challenge Tour 2015: 30 dní se světovou kinematografií II. (25.10.2015)

Jste-li ochotni rezignovat na vše francouzské a máte-li rádi americkou produkci poloviny minulého století, tento retro snímek simuluje Hollywood velmi pěkně. Kdyby si do zahrádky postavili sádrového trpaslíka Američané měl by červený klobouček, modrou košilku a zelené kalhoty. Když to udělají Francouzi ponechají sádru bez nátěru. Nebo jako v tomto případě vyrobí trpaslíka z bílého mramoru. Kýč ale zůstane kýčem i bez pouťových barviček. A tak ti co mají rádi americkou romantiku mohou najednou objevit jak krásné filmy vlastně ti frantíci točej. A já budu doufat, že tento test nevkusu a nudy byl pro Francii pouze úlet, aby si mohli říct umíme to i po americku a takového F. Gumpa bysme zmákli taky. Ale zkoušet dál to snad už nebudou. (A nebo jsou staré dobré časy už definitivně pryč?) (22.05.2016)

Koho by to napadlo, že taková blbost, jako psaní na stroju, měla svoje mistrovství světa a navíc že měla tolik šílenejch fanynek, co je žerou jak nějakýho Elvise. Protože jsem se učil taky psát na mechanickym psacim, tak z nostalgie to docela oceňuju. Další, co se docela dalo, byl ten vztah mezi ní a ním, ale spěje to do jasnýho závěru, takže žádný překvápko. Ale jinak nuda, protože ty závody byly pořád dokola a už to bylo pak pořád dokola. Jinak teda ale respekt k té rychlosti... (19.10.2013)

Ťuk ťuk ťuky ťuky a šup nový papír. Venkovská dívka a sebevědomý pojišťovák to společně rozjedou na šampionátech ve psaní na stroji. Nejprve ona projde výběrovým řízením na post sekretářky, on se projeví jako sympaťák, který se ovšem dokáže v nečekanou chvíli chovat jako idiot, společně pak začnou trénovat její rychlost psaní a samozřejmě k sobě začnou mít výrazně blíž. Jenže on je jaksi citově vyprázdněný a ona už nechce být šedým kopytem stojícím v koutě. Retro atmosféra je moc fajn, optimismus na nás vyskakuje, mnohé situace jsou sympaticky vypointované, ovšem dvě hodiny byly přeci jenom krapet moc (což platí i o samotných soutěžích ve psaní na stroji) a kouzlo se postupně vytrácelo. Mezi naším duem to navíc úplně nejiskří. On by totiž občas zasloužil proplesknout, což souvisí i s uměle vyvolaným konfliktem v druhé polovině snímku. Herecky je to solidní, rychlé střihy na koncentrované výrazy a hbité prsty kouzelné. Tři až čtyři hvězdy. (18.12.2018)