Na divoké vlně

Konečne sa zase Butler ocitol v náročnejšej pozícií v ktorej nehrá len "druhú ligu", ale obklopený zlomovými momentami výborne zvláda aj emociálne vystupovanie. Z na oko jednoduchého filmu o morských vlnách vypláva na povrch poriadne silný príbeh, ktorý v závere prekvapivo vygraduje a spečatí osudové prepojenie chlapca s morským gigantom. Sila príbehu spočívala v slušnej dávke odvahy, nezlomnosti, lásky, ale hlavne úderom nefalšovanej dramatickosti. Všedné, ale za to reálne prevedenie filmu výborne vystihovalo spracovanie životnej predlohy v ktorej vždy nastanú rôzne konfrontácie a nečakané udalosti. Mojou nečakanou a najsilnejšou udalosťou bolo čítanie dopisu, ktorý Jay venoval Frostovi, vtedy mi srdce začalo búšiť ozaj intenzívnejšie a môj zážitok z filmu sa riadne znásobil. Veľmi dobre vyznelo umiestnenie a práca kamery, ktorá exkluzívne poskytovala očarujúce snímky od úvodného odštartovania až po veľké finále. Film ponúka udalosti so správnym načasovaním a aj potešujúcim hudobným doprovodom. 80% (21.04.2013)

Naprosto standardní a konvenční drama, kterých vidíme desítky do roka. Od prvních minut se jede na jistotu a naplňuje se žánrová šablona, z níž se neuhne ani na okamžik. Je tedy jasné, že uslyšíme spousty moudrých proslovů a srdcebolných výjevů, budeme svědky traumat z minulosti, boje sám se sebou atd. Výsledek tak nejspíš překvapí jen tím, že za ním stojí Curtis Hanson, který si vzal na pomoc Michaela Apteda. Spoléhat tak můžou jen na charisma Butlera, který hraje přesně to, co se od něj potřebuje (ale emocionálně vypjatější scény pořád podle mě nezvládá), a na místy uchvacující záběry na dovádění mořských vln. Jinak tu totiž fakt nic není a film vyšumí hrozně rychle. Neuškodilo by ani zkrácení o nějakých těch dvacet minut, protože takhle se to dost táhne a místy to hodně stagnuje. Výsledek tak nikoho vyloženě neurazí ani nezklame, když ho ale na druhou stranu neuvidíte, o nic zásadního nepřijdete. Proč to jde do kin, netuším. Televizní obrazovka by možná byla lepší. 60% (19.11.2012)

Príbeh ma zaujal a film som z požičovne bral bez toho, aby som skúmal, kto ho režíroval. Až po záverečných titulkoch mi došlo, prečo je film tak dobrý. C. Hanson má talent a takéto filmy ma berú viac ako akýkoľvek blockbuster. G. Butler musí byť spokojný, pretože mne to prišlo ako jedna z jeho najlepších rolí ak nie najlepšia. Film je doslova oslavou priateľstva a tvorcom sa tú osudovosť a pohodu podarilo na diváka preniesť. Sila prírody, priateľstvo a rodina, to sú silné kombinácie a celkovo vznikol veľmi silný film. Mladý A. Spencer určite prerazí. Je mladý, sympatický i talentovaný a verím, že o ňom ešte budeme počuť. Všetko mi prišlo uveriteľné, žiadne nevierohodné umelé prísady vo forme zbytočných akčných scén či pochybných zvratov. Je to o skutočnom živote a láske k vode. Milovníci vodných športov to budú mať nachýlené k plnému počtu. Uvažoval som o tom i ja, ale nakoniec dávam silné štyri. 80%. (25.06.2013)

Film má své problémy. Je možná až moc přemýšlivý, moc se zaměřuje na neakční aspekty příběhu. Toho surfování zde mnoho není. Musíte se přenést přes spíše konverzační pasáž, abyste se dostali k vrcholu, ale já si myslím, že právě to sbližování Frostyho a Jaye stojí za to. Nejde jen o surfing, ale jde i o vztahy mezi lidmi. Ze surfování se nakonec dozvíte celkem dost, ale rozhodně ne tolik, abyste rovnou mohli skočit na prkno. Film ukazuje, že je to krásný i nebezpečný sport. Stejně tak krásné i smutné jsou osudy lidí, kteří ho dělají. Jay Moriarty je skutečnou postavou, stejně jako všichni ostatní. Jeho osud psal sám život a my se s ním seznamujeme na vrcholu sil, v době, kdy chtěl dokazovat kousky, na které by si netroufl ani starší protřelý surfař. V současné době už jeho sjíždění vln obdivovat nemůžeme. Snímek nám dá odpovědi na všechno a dovíte se o osudu jednoho odhodlaného muže. (19.11.2013)

Honění Maverika je rozkokošný filmeček! Zvláště, pokud rádi dvě hodiny sleduje neoprenového cherubínka, cachtajícího se v příboji pod dozorem Žérarda Řiťlera. No žužu. Já už teda v životě sjel pár prken, ale asi jsem působil amatérsky, protože jsem až dodnes netušil, že aby v tom byl člověk dobrý, je třeba brutální nalejvárna Zen-buddhismu. Vždycky, když jsem dříve pozoroval všechny ty kůl surfery na nemilosrdně rozbouřené hladině Lipna, co přes mohutné panděro nemohli vytáhnout plachtu z vody, myslel jsem si, že jim prostě docházejí síly. Hovno. Bylo to tím, že spirituálně nesplynuli s deskou! Takže od nynějška, dokud nebudu za zvuků Dung čenu levitovat třicet čísel nad zemí, na žádné prkno nevlezu, jedině bude li vystuženo silikonem. Film je to nudný, kýčovitý, patetický a xblití, nicméně musím připustit, že posledních dvacet minut je excelentně natočených a vcelku strhujících. Jinak si ale raději příště skáknu na víkend do Chorvatska, kde budu do zblbnutí čumět do přílivu, žvýkat řízek a za neustálého omílání Om mantry sem tam sjedu nějakou plochou Němku, co nebude dělat moc vlny. Vrátím se jako lepší člověk, zdatnější surfař a určitě nebudu tolik otrávený. (22.02.2013)