Na divoké vlně

Surf považuju za nejkrásnější sport na světě, takže filmy které se mu věnují cíleně vyhledávám, ale to, co jsem dostal v tomhle filmu překročilo úplně všechno. Pokud jde o surf, tak jsem neviděl krásnější filmový záběry než tady. Pan Bill Pope by si za svou práci zasloužil poctivou domácí svíčkovou, kterou bych mu osobně přinesl na stůl a ještě bych mu osobě uvázal bryndáček. Film má dvě příběhové roviny, jedna se překvapivě týká surfování a životního přístupu s ním souvisejícím a druhá osobních démonků hlavních představitelů. Obě dějové linky se skvělým způsobem vzájemně podporují a já se musím přiznat, že už dlouho jsem nebral nějaký film tak osobně jako tenhle. Při závěrečné skladbě jsem byl rozebranej na atomy. Vnitřní prožitková intezita nachmatala mé max. Gerard Butler už zahrál nejednu skvělou roli, ale za roli Frostyho bych mu tu českou domácí svíčkovou přines taky a bryndáček bych mu uvazoval opravdu s velkou péčí a vlastně...za tenhle film si tu svíčkovou i bryndáčky zaslouží úplně všichni, kdo maj s tímhle film co dočinění, protože vytvořili film do kterýho jsem se totálně zamiloval. "Live like Jay" (06.07.2014)

I vlny mohou být o životě, ale pouze v případě, že vezme do ruky otřepaný příběhový mustr Curtis Hanson a nahází do něj pár obratně podaných myšlenek o životě a jeho radostech a strastech, v našláplém vizuálním zpracování, které doplňuje ultracharizmatický Butler, od kterého čekáte ledasco, jen ne to, že bude takhle pevný v kramflecích. Výtečná chemie na place ostatně nebyla žádná náhoda a fungovala po celou dobu. Finále je očekávatelné a samozřejmě podle vyhlášených hollywoodských šablon, takže to pak nemilosrdně zklouzává do průměru, ale při pozorném sledování si dotyčný recipient oblíbí paradoxně ty nejménně pompézní scény, které jsou autentické a skvěle zahrané (charakteristika rodinného zázemí, eseje, trénink, apod.). (09.06.2015)

Velice povedený film o surfování. Jay se už jako malý rozhodne věnovat se surfování a následně zdolat jednu z největších vln na světě. Hned úvodní scéna je velice napínavá, no dalších 20 minut jsem měl pocit, že se dívám jenom na záběry ze surfování a nebyl tam žádný příběh. To se ale po půl hodině změnilo a vykvetlo z toho velice slušné drama. Jak Jay tak i jeho učitel Frosty to měli v životě těžké. No oba dva se s tím dokázali vyrovnat. Hrozně se mi líbilo jaký byl Jay milý hoch, snažil se ve všem vidět to dobré, pořád se usmíval. Musím ocenit výkon Jonnyho Wstona, který právě Jaye ztvárnil. A také samozřejmě nesmím zapomenout na skvělého Gerarda Butlera. A také hudba ve filmu je hodně dobrá. Akorát mě dostal úplný závěr filmu, to jsem vůbec nečekal, že Jay takhle skončil. To mi skoro až slza ukápla. (17.01.2015)

Film má své problémy. Je možná až moc přemýšlivý, moc se zaměřuje na neakční aspekty příběhu. Toho surfování zde mnoho není. Musíte se přenést přes spíše konverzační pasáž, abyste se dostali k vrcholu, ale já si myslím, že právě to sbližování Frostyho a Jaye stojí za to. Nejde jen o surfing, ale jde i o vztahy mezi lidmi. Ze surfování se nakonec dozvíte celkem dost, ale rozhodně ne tolik, abyste rovnou mohli skočit na prkno. Film ukazuje, že je to krásný i nebezpečný sport. Stejně tak krásné i smutné jsou osudy lidí, kteří ho dělají. Jay Moriarty je skutečnou postavou, stejně jako všichni ostatní. Jeho osud psal sám život a my se s ním seznamujeme na vrcholu sil, v době, kdy chtěl dokazovat kousky, na které by si netroufl ani starší protřelý surfař. V současné době už jeho sjíždění vln obdivovat nemůžeme. Snímek nám dá odpovědi na všechno a dovíte se o osudu jednoho odhodlaného muže. (19.11.2013)

Ostřílení harcovníci na režisérské židli nemusí být a nejsou zárukou dobrého filmu. Chasing Mavericks je klasickým životopisným filmem, tentokrát o surfaři, kteří si šel za svým. Je to klasické od začátku až do konce a bohužel i tak nějak staticky natočené, což je zrovna u filmu s touto tématikou zatraceně škoda. Kvůli mrzkému rozpočtu (za 20 mega už se dneska netočí ani romantické komedie, spíš je to honorář jejich hlavní hvězdy) se ale asi žádné zázraky nedaly čekat ani od takového kameramana jakým je Bill Pope. Možná by se pro tuto látku, která je příběhem tak archetypální pro daný žánr, že už to víc snad ani nejde, hodil nějaký mladý invenční tvůrce s ochotou riskovat a dát se víc mezi vlny. Chápu, že s tak omezeným rozpočtem všechny ty vlny asi museli být reálné a tedy výrazně omezovali možnosti umístění kamer, jeřábů atd., ale natočit kvalitní film o zdolání mýtických vln ze stometrové vzdálenosti taky nejde. Jonny Weston sice nehraje špatně, ale vyloženě sympaťák to není a tak trošku se ztrácí v záplavě svých "mtv cute" vrstevníků. Jediným hercem s přirozeným surfařským charismatem kterému to věříte od začátku do konce je pak tak trochu překvapivě skotský přivandrovalec Gerard Butler. Zkrátit to o půl hodiny, osekat zbytečné nerozvinuté a narychlo dořešené motivy, obsadit víc surfařsky špinanavých teenagerů a více agresivněji to natočit a nastříhat, mohla z toho být další surfařská pecka. Takhle to ale zaostává jak za (ne)surfařskými Legendami z Dogtownu, tak i za animovaným nářezem Divoké vlny. A žádní Pearl Jam? C´mon! (12.05.2013)