Assassin’s Creed

Nějak nechápu ty výtky na poměr scén v minulosti a přítomnosti, jelikož při odečtení závěrečných titulků a nevyhnutelného úvodu, jenž připraví hlavní postavu na Animus, je poměr téměř vyrovnaný. Co se odehrává v 15. století na území Andalusie je čirá radost v podobě nepřetržité akce, nádherných kostýmů a relativně vzhledných filtrů. Vraždění a prchání je podpořeno skvěle energickou hudbou, která dává tempu správný říz, stejně tak rychlá střihová skladba, i když zde by neškodilo lehce ubrat a přidat v akčních pasážích více okružných záběrů kamery na celky. Na druhé straně časové osnovy, tedy v přítomnosti, se na rozdíl od linie před 500 lety odehrává alespoň nějaký příběh, leč chabý a nedoladěný. Kolotoč kolem charismatické Marion Cotillard funguje i přes díry ve scénáři a slabší dialogy vcelku dobře a občas poutá i více, než akční hon za jablkem Ráje. Jako celek je Assassin's Creed poměrně nevyvážený, postavám chybí uvěřitelnější a propracovanější motivace s cílem lépe propojit obě časové linie a větší přísun kvalitních dialogů. I přesto ale film nelze výrazně zkritizovat, jelikož přináší svěží vítr do kategorie herních adaptací. [65%] | Kino (20.01.2017)

Tentokrát hodnotím čistě jen divácký prožitek. Od filmu jsem raději moc nečekal, a tak jsem byl vcelku příjemně překvapen. Z původního fantasy se sice stalo sci-fi, ale tvůrci vsadili čistě na akci. Poletující kamera se občas dívá vašima očima, tudíž si chvílemi připadáte jako v PC hře (což je vpořádku). Úderná hudba duněla tak, až se chvílemi otřásalo celé kino (asi ne, ale já ten pocit měl). A dlužno dodat, že naprosto skvělá hudba. Dále film sází na působivou vizuální stránku (nejen honička, ale třeba taková katedrála z vně i uvnitř je lahůdka, kord když je teprve ve výstavbě) a v neposlední řadě na dobré herecké výkony. J.Irons je padouch přesně podle gusta! Příběh jednoduchý - honba za tajemným Jablkem. Kde se vzalo a jak funguje, je vcelku jedno. Ač je mrtvol více jak v RoboCopovi, tak s krví se šetří. Ne že by nebyla, ale neplýtvá se...to proto, aby na film mohly i děti (jenže pro ně stejně moc vhodný není). Pokud máte rádi jízdu s vypnutým myšlením, pěkné obrazy, rvačky, honičky na koních...pak hurá do toho! Na původní AC klidně zapomenout... (01.01.2017)

Justin Kurzel našel onen bájný kompromis mezi vyprávěním vlastní vize a dostatečně silným pochlebováním fanouškům her. V současné lince je na prvním místě stále hra o jablko, která je ale šikovně a potřebně minimalizována na základní funkce a obrysy. Nemá totiž cenu si nic nalhávat, právě tenhle artefakt má v předloze kolem sebe linku nejprve zajímavou, poté tolerovanou a nakonec bohužel až natahovanou. Potlačení nadpřirozených vedlejších motivů je proto jedině dobře a dává prostor Callumovi, aby se z něj stal hrdina z masa a kostí (o čemž si jeho herní předobraz Desmond mohl dlouhou dobu nechat jen zdát). Fassbender navíc funguje stejně dobře jako rozervaná oběť osudu, tak i jako nepřemožitelný Aguilar, který mě v akčních scénách nutí zadržovat dech a zatínat svaly. Nejvíc si ale vážím toho, že mě jako hráče (do světa Absterga a spol. jsem se úspěšně ponořil celkem šestkrát a Eziova trilogie nebo Black Flag patří zatraceně vysoko) nenechává jen odškrtávat povinné příběhové nebo žánrové trademarky, ale naopak při čekání na skok důvěry mě šponuje až neuvěřitelně. Výhrady tak mám jen k logickým chybám, což mě mrzí o to víc, že se v nich snažím pokud možno nikdy nepitvat. Absence všeho kromě obušků je ale pro ochranku skutečně otravně okatý handicap a chvílemi ruší, stejně jako nejasnost toho, kam až sahají genetické možnosti Callumových vzpomínek, které zase zamlží nejemocionálnější scénu celého filmu. I přes tyhle hrboly si ale hašašíni doskákali k pozici mojí nejoblíbenější herní adaptace a propadák v pokladnách kin mě bude ještě dlouho mrzet. (13.01.2017)

Mám tajemství. Teď ho napíšu, takže už to tajemství nebude. Nikdy jsem nehrála Assassin’s Creed.....uuuffff je to venku. Pokud teď někdo lapá bezmocně po dechu a odmítá nade mnou nadále onanovat jelikož jsem mu tím zničila veškerý iluze o své dokonalosti tak se hluboce neomlouvám. Každopádně jelikož o hře vím hovno tak mám výhodu, nebo nevýhodu já nevim, že jí nemůžu porovnávat s filmem. No a k filmu - Hlavní hero mě za stydký pysky zrovna nevzal, takovej asasín z Dachau, co mu člověk fakt nežere, že by na svých kostlivých ramenou dokázal nést všechnu tu zodpovědnost. Každopádně dostane železnej škorpionskej vocas, trojčlenku do zátylku a hned se vrací o cca 500 let zpátky v čase, kde už vypadá mnohem nebezpečněji. Kecám , vypadá pořád stejně na píču max má navíc fousiska a pár kámošů okolo. Každopádně sotva se jede akce, byla jsem spokojená a vrněla jak kočka. Asasíni se s ničím a s nikým neserou, nakopu každou prdel v okruhu sta metrů a je to celkem řežba. To, že ono hledaný jablko vypadá jak koule od petangu to je už zase druhá věc. Fakt jsem čekala, že hoděj prasátko a začnou hrát, písku tam bylo dost. Děj se houpe v přítomnosti a minulosti celej film, takže koho sere prolínání časových os, ať radši kouká do prdele, v tomhle filmu se tomu nevyhne. Postupně to má větší a větší koule až to nakonec vycáká do vrcholového finále a já skoro až uvažovala, že si tu hru zkusím teda zahrát. (23.03.2017)

Jsem na vážkách. Mám k tomu hromadu výhrad - finále je jeden velký scenáristický bordel, akce by si zasloužila méně střihů a více celků, herecky to občas svou vážností pomalu klouže k parodii, konflikt je tak lehce načrtnutý, že skoro ani člověk neví, proč jdou postavy proti sobě, prostřihů na Fassyho připojeného na Animus je zbytečně moc, v supermoderním "vězení" pro asasíny nemá ochranka jedinou střelnou zbraň. ALE jako celek mě to až překvapivě chytlo. Atmosféra osobitá, v historické části správně špinavá, hudba přímo skvělá a akce strhující. Je na tom vidět, že filmaři měli vizi a šli si za ní. Škoda jen, že když už dostali k ruce správný rozpočet i šikovné herce, nenašel se nikdo, kdo by se pořádně podíval na scénář. Spálená šance roku. 70% (03.01.2017)