Assassin’s Creed

Mám to stejný jako u Warcraftu. Skutečnost, že se jedná o filmovou adaptaci hry, beru jen a pouze jako náznak toho, že by se mělo jednat o fantasy a audiovizuální nářez. Vztahy k charakterům, postavám a příběhu mě nezajímají. Jak vídím hodnocení, good for me! V kině jsem si Assassíny užil naplno, přičemž mě mrzí snad jen to, že jsem musel jít na 3D, které nebylo uplně sračkoidní jak skoro vždycky, ale i tak budu rád, až si to zopáknu ve 2D. A ten příběh není zas tak slabej, jak se tady kňučí. Jednoduchej docela je, ale film má složitější výpravu, takže vzhledem k prostoru pro užívaní si akce bych to jako zápor nehodnotil. Spokojenost na 90% (07.01.2017)

Jít nemocný s horečkou do kina a ještě k tomu bez coly či energy drinku se mi protentokrát zásadně nevyplatilo. Celý film jsem sledoval jedním okem tedy příliš jsem si neodnesl, při akci jsem zbystřil, ale vzhledem k tomu, že jsem neměl žádnou podporu titulků jsem z příběhu měl velké .. víte co. Chválím hudbu, vizuál i akci, cokoliv v anonymousu mi přišlo nezáživné. Zatím to nechám na neutrálních třech, doufám, že při druhé projekci to vytáhnu na 4*. 65% (06.01.2017)

║Rozpočet $125miliónov║Tržby USA $54,647,948║Tržby Celosvetovo $240,942,515▐ Tržby za predaj Blu-ray v USA $9,314,372║ Tržby za predaj DVD v USA $3,461,663║ akcia, vizuál, prenikavá rázna hudba, dokonca aj herci, fajn ale ten príbeh, zas len z ľahka nastrelení, keby aspoň ten záver mal nejakú tu gradáciu, v podstate Princ z Perzie 2 /videl v kine: 70%/ (03.01.2017)

Kurzel si Assasína natočil po svém a kdyby nemusel krátit mohlo to být na výbornou. V tomhle střihu chybí vysvětlovačky, které by pomohly plynulosti příběhu. On i když je banální (byť kouzelně do sebe zapadající) by měl být vyprávěn celý. Vážná nota ale nemusí sednout každému. Assassins Creed totiž paradoxně není o zábavě, ale úvahách, které by si divák měl začít pokládat. (01.01.2017)

Justin Kurzel našel onen bájný kompromis mezi vyprávěním vlastní vize a dostatečně silným pochlebováním fanouškům her. V současné lince je na prvním místě stále hra o jablko, která je ale šikovně a potřebně minimalizována na základní funkce a obrysy. Nemá totiž cenu si nic nalhávat, právě tenhle artefakt má v předloze kolem sebe linku nejprve zajímavou, poté tolerovanou a nakonec bohužel až natahovanou. Potlačení nadpřirozených vedlejších motivů je proto jedině dobře a dává prostor Callumovi, aby se z něj stal hrdina z masa a kostí (o čemž si jeho herní předobraz Desmond mohl dlouhou dobu nechat jen zdát). Fassbender navíc funguje stejně dobře jako rozervaná oběť osudu, tak i jako nepřemožitelný Aguilar, který mě v akčních scénách nutí zadržovat dech a zatínat svaly. Nejvíc si ale vážím toho, že mě jako hráče (do světa Absterga a spol. jsem se úspěšně ponořil celkem šestkrát a Eziova trilogie nebo Black Flag patří zatraceně vysoko) nenechává jen odškrtávat povinné příběhové nebo žánrové trademarky, ale naopak při čekání na skok důvěry mě šponuje až neuvěřitelně. Výhrady tak mám jen k logickým chybám, což mě mrzí o to víc, že se v nich snažím pokud možno nikdy nepitvat. Absence všeho kromě obušků je ale pro ochranku skutečně otravně okatý handicap a chvílemi ruší, stejně jako nejasnost toho, kam až sahají genetické možnosti Callumových vzpomínek, které zase zamlží nejemocionálnější scénu celého filmu. I přes tyhle hrboly si ale hašašíni doskákali k pozici mojí nejoblíbenější herní adaptace a propadák v pokladnách kin mě bude ještě dlouho mrzet. (13.01.2017)