Čapkovy povídky

Čapek patří k mým nejoblíbenějším autorům a tak jsem si s chutí pustil zfilmovanou podobu jeho povídek. Jsem rád, že se mé tradiční obavy z převodu skvělého literárního díla na filmové plátno tentokrát nepotvrdily. Povídky byly vybrány a především spojeny velmi dobře a celková atmosféra snímku, která se pohybovala od komedie k silnému dramatu, se též velmi povedla. Málokdy se u jednoho filmu zasměji a ještě ocením silné drama. Když se k tomu doplní navíc výborné obsazení a parádní herecké výkony, nezbývá než dát silné čtyři hvězdy. (13.03.2019)

Povídky šikovně vybrané, hezky poskládané, famózně obsazené a provedené, ale hlavně velice hřejivé. Pocit lidskosti (ale rozhodně ne podbízivé) z filmu sálal dlouho před poslední povídkou, která už se v sentimentu přibližuje Caprovu Krásnému životu. Jednoznačným vrcholem filmu je Balada o Juraji Čupovi, ale žádná vyloženě nezaostává. Pan Čapek by snad měl radost... Já ji měl rozhodně. (23.11.2008)

První dvě povídky mi přišly spíše jako takový průměr. Pak ale nastoupil sestrovrah František Kovářík, jakýsi předchůdce starého Bruny ze Studny, a s ním četník Paľo Bielik, který předvedl parádní opileckou scénu. Následoval můj oblíbený odborník na špajzy pan Pištora. Nakonec přišel nebeský soud s vrahem Kuglerem, a František Smolík tak dostal možnost ukázat, že je bůh (stejně jako později v Obušku z pytle ven). (04.11.2012)

Tak úplně nejvíce se mi líbil závěrečný soud, kam byl jako svědek předvolán samotný Bůh. Ten měl opravdu něco do sebe, co se týče myšlenek. Karel Čapek si právem zaslouží být označován za nejlepšího českého spisovatele. Klidně bych se pod to podepsal, ale tohle zpracování jeho krimi povídek mě tedy úplně neokouzlilo. Snad kromě toho výše zmíněného závěru. Jednotlivé povídky jsou poměrně o ničem a já stále raději zůstanu u jeho románů a dramat. Za zhlédnutí tento počin jistě stojí, pokud máte nějaký vztah vůči Karlu Čapkovi, či je vám blízký rukopis Martina Friče. Já osobně zhlédnutí nelituji, ale více než 2 hvězdy nedám. Převládala nuda, bohužel. (22.07.2015)

Čapkovy Povídky z roku 1947 aneb Mistr režíruje Mistry při hraní příběhů od Mistra. Nač se zdržovat, skočíme do toho rovnýma nohama - kdo někdy četl Baladu O Juraji Čupovi, a viděl toto její filmové ztvárnění, už nikdy si ji nepředstaví jinak. A o případu vraha Kuglera a jeho soudu před tváří Boží snad nemá smysl cokoliv říkat. Liché povídky jsou osudové, ty sudé naopak odlehčující. Každopádně jde o vynikající mix, ale mrzí mne, že nedošlo třeba na mysteriózní lahůdku se stopami ve sněhu - pan Pištěk by na ni byl dokonalý. I tak ale zřejmě už jednou provždy 90%. (24.07.2012)