Úsvit planety opic

Jak mne minulý prequel opičího světa nadchl a překvapil, tak dvojka udělala pořádný pokles. Příběh nemá čím překvapit, ani obsahově pobavit a při jeho režijním zpracování mi mnohdy trnuly zuby hrůzou, jak nudné, očekávané a nezajímavé to vlastně je. Sofistikovanost, logika a poutavé směřování se tentokrát nekoná. Dvojnásobně splasklá bublina, jak u fenomenu Planet of the Apes, tak jména Matt Reeves. (19.07.2014)

Príbeh Úsvitu planéty opíc po zbežnom prečítaní môže pôsobiť trochu lacno a môže sa zdať, že akcia zatieni všetko ostatné. U mňa sa našťastie ten pocit nedostavil a užíval som si neskutočne kvalitne urobené opice a všetky scény s nimi. Príbeh zrady z vlastných radov je dosť silný na to, aby utiahol celý film, navyše dialógy boli aspoň pre mňa chytľavé a zaujímavé. Iskrenie a spor medzi Caesarom a Cobom sú na filme tým najlepším. Coba je skutočne dobrým protivníkom a vždy keď sa objavil, išlo do tuhého. Účasťou ma potešil i G. Oldman a celkovo nemám filmu, čo vytknúť. Vyčítať mu to, čo mnohí kritici, že sa príbeh takmer nikam neposunul, to nie. Oni by ho možno rýchlo posunuli tam, odkiaľ už niet cesty, takže je to dobré tak ako je. Úsvit planéty opíc mi toho roku urobil podstatne väčšiu radosť ako záver Hobita. Za chlpáčov plný počet. 100%. (26.12.2014)

Hutné, emočně opět velmi bohaté, vrstevnaté, zábavné a okouzlující prací s efekty a "nelidskými" protagonisty, kteří berou většinu prostoru i svým protějškům z masa a kostí, na něž se prostě příliš nedostane (trochu "naskečovaný" Oldman např.). Reeves má výraznější styl než Wyatt a nutno říct, že použití dlouhých steadicamových jízd či statické kamery v několika málo větších akčních setech je velmi osvěžující, zároveň to světu Planety opic dodává rozvážnost, která jde nad rámec frenetických blockbusterových vypalovaček. Triky neslouží coby samoúčelný nástroj vzbuzování údivu, ale jako obratný prostředek charakterizace postav s omezenými schopnostmi vyjadřovat se verbálně. Stejně tak akce tu tvoří součást kompaktního a provázaného celku, který charakterizuje překvapivě citlivá práce s detailem opičí tváře (nejen symbolicky se zrcadlící úvod a závěr) a trochu sráží pár dílčích neobratností ve vyprávění. Úsvit nesměřuje k pouhému pobavení, ale skutečně usiluje o vytvoření fungujícího univerza, jehož možnosti se každým dílem prohlubují. Vzrušující je i způsob, jakým "distribuuje" sympatie k "ne-lidem" a činí je nositeli našich vlastních dějinných dilemat a selhání (Caesar a Koba - sic! - jako dvě tváře revoluce a snahy vytvořit fungující společenství). Proto je Planeta opic v současnosti nejzajímavější "běžící" blockbusterovou sérií a Úsvit filmem, který v letošní silné konkurenci vyčnívá dost na to, abych ho označil za dosud nejlepší vysokorozpočtovou záležitost. Pro mě dokonce o něco přesvědčivější než jednička. [90%] (14.07.2014)

Downi na planetě opic to neměli nikdy lehké. O tom jsme se přesvědčili i v tomto remake, ačkoliv to ani remake vlastně není. Opice i lidé zde kráčejí po stejné stezce osudu, ale vyprávěcí prostředky jsou zcela jiné a, bože, ty triky! Triky jsou tak skvělé, že už jen kvůli nim se vyplatí usednout k tomuto filmu s thajskými kari chipsy, pivkem a tatarkou, jste-li na takové kombinace chutí. Příběh samotný naproti očekávání se vůbec nezabývá tím, co se stalo s planetou lidí, než ji převzali opuce, to je vlastně záležitostí úvodních titulků. Dozvíme se, že epidemie prakticky přivedla lidstvo na okraj totálního vyhubení. A opice si bezstarostné žijí dál v lesích, jejich civilizace je na úsvitu, aniž by vlastně tušili, co se stalo. No, lahůdka. A co čert nechtěl, vzápětí se všechno posere a napnuté vztahy mezi dvěma odlišnými entitami prasknou a pak teprve začíná peklo na Zemi a to v naprosto dokonalém vizuálním zpracování, jak jsem již podotkl. Myšlenka filmu je jednoduchá: opice, ač se proti lidem vyhrazují a to dost razantně, jsou pěkně zkurvenými rasisty, jednají nakonec úplně stejně jako oni. A prej, že opice neublíží opici. Pche! (13.10.2014)

Jednička byla o lidech a opicích. Dvojka je hlavně o opicích, a pak až o lidech. A je to sakra dobře, protože tihle digitální lidoopi strhávájí veškerou pozornost jenom na sebe, živé herce zastínili naprosto s přehledem. Pravda, moc práce jim to nedalo, drtivá většina z nich je totiž plochá jako hrudník Paris Hilton. Příběh trochu klasičtější, ale bohatě to vynahradí kupa silných scén a několik vymazlených momentů. Dobytí tanku v jednom záběru je pak doslova precizní. (15.07.2014)