Jersey Boys

Neni to pecka, ale ani propadák. Bohatá stopáž příjemně uplyne, ale že byste si hned do deníčku plánovali opětovné shlédnutí, to ne. Po hudební stránce samozřejmě není co zkazit, herecky také zvládnuto, příběh neurazí, ale tak nějak tomu chybí něco navíc. 60 % Oblíbená část- naložení sejfu do kufru auta (16.02.2015)

Ačkoli o téhle kapele slyším prvně a všehovšudy jsem z doslechu poznal pouze jednu jedinou písničku, ocenit musím tu parádní dobovou atmosféru a pevnou konzervativní režii Clinta Eastwooda. Hudebně velmi fajn, John Lloyd Young je jako Frankie Valli výbornej - jak hereckým projevem, tak hlasem. Ale jinak mi kluci nepřišli ani trochu sympatičtí a k srdci mi nepřirostli ani v průběhu filmu. To je asi i dáno dobou a prostředím, ve kterém jejich předobrazy vyrostly. Koneckonců, on to Tommy DeVito v úvodu sám řekl. "Z téhle čtvrti se dostaneš pouze třemi způsoby: přidáš se k armádě a možná tě zabijí. Přidáš se k gangu a to možná nepřežiješ taky. Nebo se staneš slavným." A kluci, protože měli talent a asi i pevnou vůli, si zvolili tu třetí možnost. (07.04.2023)

Po prvním zhlédnutí jsem hodnotil pouze třemi, přesto se mi film strašně zaryl do paměti a musel jsem ho zhlédnout znova. Nuže jsem tak učinil a změnil jsem hodnocení rovnou na pět, protože jsem si uvědomil, jak to Eastwood asi myslel. Jersey Boys je filmová adaptace Broadwayovského muzikálu a to velmi dobrá. Celý film je pestrobarevný a až neuvěřitelně umělý, ale vůbec to není na škodu, právě naopak. Je celkem patrné, že Eastwood chová k The Four Seasons a Frankiemu Vallimu velkou úctu a snaží se přesvědčit diváka, že on by ji měl mít taky, což u mě nakonec zabralo. No každopádně to je ode mě asi jedno z nejmíň objektivních hodnocení, protože Jersey Boys mají opravdu hodně vad na kráse (jako třeba úplně zbytečné CGI záběry, look Johna Loyda Younga, který ve filmu vypadá úplně stejně ve čyřitecti, jako vypadal, když mu bylo 16, atd.), ovšem já jsem je stejně ochotný odpustit, jelikož tohle je zkrátka filmová pocta jednomu famóznímu zpěvákovi a jeho třem kolegům. A podobně jako jsem to měl s Bobbym Darinem u filmu Za mořem, tak nebýt Jersey Boys nejspíš bych se o The Four Seasons nikdy nedověděl. (06.12.2014)

V průběhu dospívání nasbírali tihle hoši z New Jersey několik škraloupů, provázeli je neustálé třenice a neshody, změny názvu, ale i řada nápadů, ostré lokty a cit pro to napsat a složit hit. A že jich v případě téhle vokální partičky nebylo zrovna málo (Sherry, Big Girls Don't Cry (známe z Hříšného tance), Walk Like a Man, Rag Doll nebo Can't Take My Eyes off You (známe z 10 důvodů, proč tě nenávidím). Bez známých herců a velkých gest natočila stále vitální legenda Clint Eastwood další ze svých vyzrálých filmů podle skutečné události. Jeho výhodou je, že jeho neokrasný styl se jen těžko okouká, jeho filmy podobného ražení působí pokaždé velmi silně. Zdaleka to není jeho nejlepší zářez, trpělivější diváky si však najde. Navíc si myslím, že v jeho věku, ať točí, na co stačí, ať se nepouští do žádných experimentů, ať si po svém plní své sny, které jsou vzpomínkou na jeho bohatou kariéru (což tohle zastavení coby částečná hudební rekapitulace jeho mládí může splňovat). Všímá si postav, jejich vztahů, pečlivě buduje atmosféru, aniž by se omezil na show kostymérů, vizážistů nebo exhibujícího kameramana. Pokračuje v jednoduchém stylu svícení, střihu, postavení kamery, strohém ztvárnění dramatických scén. Když přivřu obě oči, funguje to. Stejně jako Frankieho vysoká fistule s tříoktávovým rozsahem. Čtyři také „hlavně“ proto, že něco takového Eastwood ve svých čtyřiaosmdesáti letech ukočíruje. (08.11.2014)

Clint Eastwood si zkusil hudební film a světe div se. Ono se to povedlo. Clint už několikrát dokázal, že patří mezi skvělé režiséry a že má pro tuhle profesi talent a cit. Tohle se mu ale vážně povedlo. Do filmu vybral skvělé písně od skupiny Four Seasons. Abych byla upřímná, vždy jsem znala jen té písně, ale nikdy kdo to zpívá a překvapilo mě to. Je to zábavné, dramatické, sem tam i romantické ale hlavně hudební. Bavila jsem se. (03.01.2015)