Režie:
Sebastián CorderoScénář:
Philip GelattKamera:
Enrique ChediakHudba:
Bear McCrearyHrají:
Michael Nyqvist, Sharlto Copley, Embeth Davidtz, Christian Camargo, Daniel Wu, Anamaria Marinca, Karolina Wydra, Isiah Whitlock Jr., Dan FoglerObsahy(1)
Europa. Čtvrtý měsíc planety Jupiter, o jehož povrchu, který pokrývá silná ledová krusta, toho lidská rasa mnoho neví. Sondy Pioneer, Voyager 1, 2 a Galileo přinesly pouze neurčité informace a fotografie zamrzlých plání. Vědci i spisovatelé vědeckofantastické literatury vznesli domněnky o možnosti života v obrovských oceánech, které se pod ledem nachází. Pravdu má odhalit až posádka s úkolem zjistit, zda-li jsme opravdu ve vesmíru sami. (3DD!3)
(více)Videa (3)
Recenze (581)
Mám velmi rád tyto klaustrofobické vesmírné thrillery. I proto na mě tento film vybafl jak zjevení, jelikož jsem o jeho existenci neměl do poslední chvíle ani tušení. S konečným výsledkem jsem víceméně spokojený, ačkoliv se rozhodně nejedná o žádný temný Horizont , tématem velmi podobnou Osmnáctku, ani Sluníčko. Europa zkrátka přirozeně vybízí k trochu vlažnějšímu přístupu a tak místo příznačných psychických kolapsů posádek, vidíme jen technické (nebo mechanické) poruchy na lodi a suché žvatlání nad nimi, a místo nekompromisních vzájemných vyvražďovaček, vědecké bádání po mikrobech. Thriller je to tedy jen velmi okrajový, kdy většinu stopáže posloucháme erudované rozbory, jak vyvrtat díru do ledu, kam plout s průzkumnou ponorkou, kde sebrat vzorek ledu a kolik vzduchu ještě chybí, aby se dalo bezpečně vrátit zpět. Neměl jsem s tím víceméně problém, zvláště když posádka umírala, i když ani ne tak díky cizímu měsíci, jako vlastní demenci. Bohužel, ze slibovaných mimozešťanů se dostavila jen permanentně svítící pupeční šňůra pod ledem a místo aby se děj primárně soustředil na to nejzajímavější, polovinu filmu zabíraly nesmyslné flashbacky na události, které občas zcela splývaly s aktuálním děním, takže se místo nějakého obdivu filmařiny a pokusu o trochu té náročnosti, dostavily jen apatické rozpaky a tlačení děje dopředu. Ovšem, vzhledem k tomu, že podobných filmů je jako šafránu a všechno to působilo tak nějak uvěřitelně (včetně efektů), pod 75% jít nemohu. ()
Většina sci-fi filmů se sci-fi žánru dost silně zpronevěřuje a jsou to spíš zakamuflovaný fantasy (John Carter, SW, Avatar). Proto je záhodno, že existují i skutečné sci-fi filmy ve smyslu objevování nějakých cizích planet v kosmických lodích na pozadí studeného nelítostného vesmíru (Sunshine, Prometheus, 2001). Pak tu je ovšem ještě třetí sorta tzv. hard sci-fi filmů jako Europa Report, který jdou ještě o krok dál a dbají na co největší vědeckou přesnost a správnost. Paradox je ovšem v tom, že jak řekl kdysi A. C. Clarke, magie je věda, které jsme dosud neporozuměli, tudíž i Europa Report se svými záhadnými poblikávajícími zdroji světla, složitým ekosystémem, kolísavou radiací a nestandardním chováním posádky (výstup do vesmíru, pobíhání po tenkým ledu bez jištění atd.) nějakou fantasy svým způsobem připomíná. Spousta z toho, co se tu děje, je prostě natolik záhadné a podivné proto, že pokročilá věda se skutečně nedá odlišit od magie. ()
Pokus o realističtější sci-fi klasického ražení, ve kterém se sice objevuje nebezpečí (po většinu času spíš tušené než viděné), ale nejde přitom o horor v obvyklém smyslu slova, ale do značné míry jde o návrat ke kořenům klasické sci-fi. Řadí se tak spíš vedle Moon než k Apollu 18. Potud dobré, ba přímo chvályhodné. Problém filmu je ovšem v tom, že se snaží působit poměrně věrohodně, avšak jednotliví členové výpravy (a má jít o ty nejlepší lidi světových kosmických agentur) prostě jako zkušení vědci či astronauti nevypadají. Hrají dobře, v tom problém není, prostě nejsou coby odborníci přesvědčivě napsaní. Film navíc obsahuje několik logických kopanců, z nichž ten největší musím zmínit. Na povrchu Europy přistane modul s celou posádkou, pak se poškodí spojení a dva členové výpravy jej jdou opravovat, přičemž se "nějak" opět ocitnou na lodi na orbitě. Naopak slušná byla atmosféra. Kdyby nebylo chyb, které přiš narušují pokusy o autenticitu, bylo by to výborné. ()
Velké překvapení. Čekal jsem béčko a dostalo si mi poctivé sci-fi. Lidská touha po poznání je neukojitelná, občas si ale člověk říká, jestli by jsme se herdek raději neměli držet doma. Je opravdu ironií, že pak své nejlepší jedince vysílá v malých modulech vstříc nekonečnu vesmíru... Už v Machovi a Šebestové se vyskytovala Žlababa a já jsem si jist, že na nějaké té hvězdě na něž tak zálibně hledíme za letních nocí také nějaká bude s tím svým huí ťap ťap. A spíš počítám s tím, že přátelská moc nebude. Ono je lepší vždy být raději mile překvapen než opačně. Vesmírná loď Europa byla udělána velmi věrohodně i celý ten vesmír kolem. Osádka mi také sedla včetně tmavoké rumunské kapitánky (co se pro role astronautek asi narodila) , divím se jen, že tam nebyl krom Asiata zastoupen i Afroameričan ! Tohle smrdí nějakou dodatečnou žalobou na tvůrce jak je dnes módou a zvykem ! I Možná je trochu škoda, že filmaři neměli větší rozpočet, protože z tohohle téma by šel udělat hodně solidní biják pro multiplexy. Nakonec si ale říkám, že asi zase dobře, že to tím získalo spíše komornější a uvěřitelnější podobu. Za mně spokojenost a překvapení nad tím, že film není v červených číslech. Dávám za 4 modrá světla. * * * * ()
Vesmír je krásné a neskutečně tajemné místo. Také ale se jedná o nekonečný prostor, kde se dá hrozně snadno zemřít. Zpráva o misi Europa jistě není nejlepším filmem daného žánru, ale zcela jistě se jedná o poměrně věrohodnou rekonstrukci, toho jak by mohlo vypadat dobývání vesmíru. Nemusím snad psát, že se v mnoha případech bude jednat pouze o jednosměrnou letenku....55% ()
Galerie (13)
Zajímavosti (6)
- Při pohledu z CAM A v obytném modulu 1 je možné si v pravém spodním boxu všimnout fotografie sovětského kosmonauta a prvního člověka ve vesmíru Jurije Gagarina. (Adrai)
- Alternatívnym názvom filmu bol aj názov Europa One. (MikaelSVK)
- Film je věnován památce Mónici Lucíi Espinosy M. Je to matka režiséra Sebastiána Corderoa, která zemřela během natáčení. (Terva)
Reklama