Zajati vesmírem

Takové Gravitační Apollo 13 s přepálenou stopáží a lehkou unylostí, ale přesto si to u mě vysloužilo ke 3* ještě +0,5* za svoji historickou hodnotu :) Na film ze '69 skutečně několika drobnostmi (no, drobnostmi :) překvapivé - třeba v těch opomenutých příbuzných za sklem, kteří to jen nechápavě za sklem opomenuti sledují a jen tuší nejhorší. (30.07.2014)

Jsou to sice slabé 4*, ale celkem zasloužené. Vadí mi, že jsme na začátku hnedka vrženi do situace, bez toho, aniž bychom více poznali ty tři astronauty, protože ze začátku jenom o nich víme to, že to jsou astronauti, až později se o nich začne ukazovat něco víc. Tenhle fakt může způsobit, že to někomu bude působit utahaně a bude ho to nudit, ale i když mi to vadí, i tak mě to spíš bavilo než nudilo. Finále to má navíc dost napínavé a dokonce tu Sověti nejsou zlo, právě naopak (!), což je u amerického filmu z doby studené války dost překvapující. Technicky je to dost na úrovni, samozřejmě na rok 1969. Nakonec ty slabé 4* dám, jelikož ten konec je opravdu dost napínavý. Jenom mě překvapuje, že jsem na tenhle film narazil až teďka a neobjevil jsem ho někdy dřív. (14.07.2019)

Zajatí vesmírem (Marooned) by šel ve zkratce popsat jako starší verze Apolla 13 z roku 95. Podobnost je pochopitelně zarážející, na druhou stranu tématika vesmíru a problémů v něm je v podstatě téma, bez možnosti výrazně měnit příběh nebo postupy. John Sturges však není žádné béčko (kdo viděl třeba velký útěk ví své) a tak předvádí s filmem příjemné kousky i s problematickou délkou 134 minut, která byla i pro A13 trochu problematická. Pomáhají mu však velmi dobří herci, v čele s Gregory peckem, Richardem Crennou a Genem Hackmanem (sakra, ta jeho postava je protivná....). Potěšil i pohled do "zákulisí" a skutečných motivů v rozhodování prezidenta USA v podobných situacích. Mnohé také překvapí konec, který je však vzhledem k celému filmu trochu (nechci říct nesmyslný, ale spíše) kostrbatý (protože vytváří mnoho dalších otázek...). Přesto velmi příjemná a kvalitní vesmírná podívaná, která má pochopitelně pro dnešního diváka již "vtipné" vizuální efekty. PS:vzhledem k oscaru za vizuální efekty pro snímek 2001: Vesmírná oddysea je pochopitelné, že o rok později Marooned dostalo stejnou cenu za stejné efekty:) (05.11.2009)

Snímka akoby predznamenávala vlnu katastrofických diel nasledujúcej dekády. Zároveň tu išlo aj o pacifistické posolstvo, ale na to politici bohužiaľ príliš nereagovali. Takže aj Apollo 13 alebo Gravitácia majú svojich predchodcov a taktiež aj kvázi doku-drámy-thrillery typu United 93. Sturges si je tohto prístupu vedomý a chce, aby divák občas zabudol, že sleduje hraný film. K tomu ale príliš nesedia rozhovory s manželkami, ale zase dá sa pochopiť, že štúdio muselo myslieť na širšiu divácku obec. Len ich radšej malo rozptýliť do celej druhej polovice a nie hneď za sebou. Zároveň má Marooned čo povedať aj dnešnému divákovi. Obsesia cestovania do vesmíru, či skôr do blízkosti Zeme, sa v podstate skončila a vesmír dnes znamená hlavne jeho pozorovanie zo Zeme. Priority výskumu sa tak, možno dosť nečakane, ale logicky, zmenili. (02.02.2021)

Předem děkuji za tip D.Moorovi. Příjemné připomenutí atmosféry sci-fi filmů šedesátých let. Pomalu plynoucí děj, dlouhé záběry, záhadné pazvuky vesmíru a prapodivné tóny industriální hudby budoucnosti. Bez těchto ingrediencí se žádný film té doby a tohoto žánru neobešel. Mělo to (a stále má) rozhodně své kouzlo. Díky těmto filmům si může dnes člověk uvědomit, co v začátcích letů do vesmíru lidé dokázali a hlavně s jakým vybavením. Jako bych už slyšela zvídavé dotazy dětí: "Páni, ti filmaři si ta zařízení představovali ale srandovně, taková neohrabaná, veliká". A překvapující odpověď: "Ale to si ti pánové nevymysleli, to se opravdu používalo". (12.08.2011)