Zpráva o Europě

Kinematografie má za sebou desítky, ba možná už stovky druhořadých hororů a formalistických exhibic ala "End of Watch", které koncept found footage (či obecně řečeno iluzi bezprostředního záznamu dění) zbavily jakékoli věrohodnosti. Kamera zdánlivě bezprostředně přítomná zobrazovanému dění byla degradována na pouhý prostředek povrchní vyšperkovanosti a efektního dávkování atrakcí. V takové situaci představuje "Europa Report" nečekané zjevení. Tvůrci opustili omezující a dramaticky v základu retardační koncept jedné kamery nepřetržitě sledující dění a předkládají divákům záznamy desítek kamer monitorujících výpravu vesmírné expedice, která míří k jednomu z měsíců Jupitera. Vyprávění je pojaté jako reportáž poskládaná ze záznamů kamer na lodi i skafandrech, propagačních videí před startem a komentářů ex post vyhodnocujících zobrazené události. Zásadní při tom je, že koncept reportáže umožňuje události předkládat nikoli chronologicky, ale s dramaturgicky je skládat s úmyslem dramatického efektu. Vyprávění tak bravurně pracuje s diváckými očekáváním a důmyslně dávkuje i zatajuje informace. Díky tomu všemu se iluze kamerových záznamů v "Europa Report" vrací zpět do své původní role nikoli formalistického, ale narativního prostředku (stejně jako podobně koncipovaný segment Gareta Evanse z "S-VHS"). Film tvářícc se podle prvního teaseru jako nákladnější "Apollo 18" se tak ve finále ukáže coby famózní sci-fi z ranku humanistických příběhů o křehkosti a malosti člověka přeneseného z rodné hroudy do uhrančivé i nebezpečné bezbřehosti vesmíru. (10.02.2013)

dobré, a to velmi, nicméně si neodpustím menších výtek ku formátu found footage kamery, protože ač se jako jednomu z minima filmů podařilo koncept prodat (a díky poctivé práci je úplně jedno, jestli byl rozpočet velikosti pro solidnější indie film, nebo zda se pohyboval někde ve vyšších sférách), ale pořád pro mě postrádá značnej kus autenticity, protože všechno se vleze do záběru a nemnoho se objevují scény, kde se cosi odehrává na půl záběru, nebo je to nutno rozdělit do více obrazů zároveň, další scény, jejich střih a sled je sem tam až moc filmový. Moje deviantní já by možná chtělo vidět sestřih, který by vypadal mnohem víc jako dokumentární film, než jaký je tady výsledek (víc komentářů od vědců atp.). Pořád ale dosti nadprůměrná záležitost a jedno z nejlépe uřemeslněných scifi poslední doby. (18.07.2013)

Skvostná čistokrevná sci-fi, při které jsem měl letos podruhé pocit, že sleduji adaptaci nějakého klasického sci-fi románu (poprvé se mi tak stalo při Oblivionu). Kromě pro mě osobně velice lákavého námětu a kvalitních hereckých výkonů je film navíc velice promyšleně vystavěn, uvědoměle využívá konceptu found footage - reportážním charakterem a střídáním různých časových linií vytváří falešné dojmy, očekávání a překvapení. Žádná z postav navíc není idiot, což se taky počítá. Pro fanoušky pravé science-fiction, kteří ke štěstí nepotřebují nablýskaný vizuál, vesmírné bitvy, výbuchy a kupu nákladných efektů, je to absolutní povinnost. (08.07.2013)

Spoilery a výmysly: Scenárista Philip Gelatt se asi tak dlouho koukal na film 2010: Druhá vesmírná odysea, až si usmyslel, že podobný film dokáže napsat taky. Protože si ale neuměl vymyslet nic vlastního, tak do scénáře nasekali motivy a nápady ještě z mnoha dalších filmů, jako je 2001, Sunshine, Koule nebo třeba Propast. Režisér Sebastián Cordero byl scénářem asi nadšen, když se ho rozhodl natočit, nicméně si uvědomoval, že tak neoriginální a přímočarý příběh, v němž členové posádky vlastní neschopností jeden po druhém chcípnou, aniž by vlastně něco dokázali, musí nějak zásadně ozvláštnit. Tak přišel s konceptem found footage. Cordero se tímto přístupem vzdal možnosti nějak výrazně pracovat s kamerou (Kubrick by se mu za to vysmál), ale rozhodl se, že si to alespoň vynahradí hudbou (!) a střihem, který si díky velkému množství kamer na palubě Europy 1, nezadá s jakýmkoliv normálním hraným filmem. Hudba je tudíž nediegetická a střih místy docela zběsilý, a kromě toho je film poskládán nechronologicky, což je prostě u found footage prasárna. Někdo sice může argumentovat tím, že film je "reportáž", ale na to můžu říct leda O RLY? Takhle žádná reportáž nevypadá:) A veškeré chyby v obraze (pixely, výpadky atd), které měly umocňovat dojem, že sledujeme reálné záznamy z bezpečnostních kamer, ve skutečnosti upozorňují samy na sebe a narušují tak kontinuální zážitek z filmu. Je to prostě nepromyšlené, bez nápadu, nudné, bez atmosféry, předvídatelné a blbě natočené. Což je nejlépe patrné při srovnání s filmem 2010: Druhá vesmírná odysea, jenž se zde na CSFD "pyšní" úžasným hodnocením 73% od 2500 hodnotících. Některé pasáže jsou v obou filmech obsahově takřka totožné (například výstup do vesmíru, přístání na Europě), ale na úrovni režijní je to jako srovnávat hollywoodské blockbustery s produkcí společnosti Asylum. A abych nezapomněl, celá posádka jsou nesympatický neschopáci, jejichž největším úspěchem je to, že někoho přemluvili, že právě oni jsou ti správní pro cestu k Jupiteru. Všichni se chovají jako mamlasové; umírají, aniž by se tím děj posunul někam dál, a pokaždé, když někdo opouštěl kabinu, tak už jsem věděl, že se s ním můžu rozloučit. Ale že by každá jedna smrt zbývajícímu týmu něco přinesla, to se říct nedá. Narozdíl od Sunshine, kde to mělo nějaký smysl, protože tam o něco skutečně šlo. (25.07.2013)

Nemám rád found footage, ale tady jsou všechny kamery zapikované a mnohdy je scéna pokryta hned několika, takže nejen že se nekoná žádné rušivé třepání (jen občas se obraz rozjede, zasekne nebo vypadne), ale víceméně jsem měl pocit, že sleduju normálně rozzáběrovaný film. První třetina je pomalá a trochu zmatečná, leč díky pěkným vesmírným obrázkům slušně atmosférická a po příletu na Europu se rozjede i děj, ale nic co bychom už neviděli, nebo co by nějak extra zvedalo ze židle. Postavy nezaujmou ani neotravují. Ani se mi nechce věřit, že to natočili Amíci, protože to působí velmi evropsky. (26.03.2014)