ACAB: Všichni policajti jsou parchanti

Otloukání dutých hlav při čutálistických seancích či likvidace cigánských ležení je krásná, záslužná a naplňující práce! Musíte být sice tak trochu vypatlané hovado jako "oni", ale žádný řidič hovnocucu z nebe nespadl, že? Každopádně bylo milé vidět, že klerofašistická policie nezná předsudky a pěkně bez rozdílů čistí oba konce spektra. Ať už jste Vandas nebo Stojka, škoda každé rány tonfou, která padne vedle. A na příští CzechTek bych určitě přizval nějaké ty posily z Itálie. Čím více těch milých, mladých lidí, co se v životě nedotkli drog a nikdy nedělají bordel "uklouzne v koupelně", tím lépe! (29.06.2012)

Toto nie je film aký väčšina z Vás zrejme očakáva. Podoba s THE HOOLIGANS je minimálna. Toto je opačný uhoľ pohľadu o tých, ktorí stoja v "ceste" pred nezmyselných tlčením sa hlava nehlava niekde na dohodnutom mieste, či priamo na uliciach, alebo štadiónoch. Toto je príbeh tých, ktorí zabraňujú ísť na športoviská tým, ktorých šport vôbec nezaujíma. V samotnom filme sa však nerieši len tento problém, ale aj tak dôležité vzťahy na pracovisku v tejto psychicky náročnej práci, kde všetci musia v zlomku sekundy rozmýšľať ako jeden, rozvážne bez chýb, aby následky boli minimálne, lebo nejeden nadriadený sa za Vás jednoducho nepostaví. Je to príbeh, ktorý rieši súkromné problémy obyčajného, bežného človeka, ktorím sú, (ne)čuduj sa svete aj - POLICAJTI. (03.06.2012)

Tak zvláštní film to byl, který vás nutil přemýšlet o sobě, o tom, jak byste se chovali, být v kůži člena téhle policejní zásahové jednotky posměšně nazývané ACAB. Kdybych byla Ital, byla v té jednotce....dlouho bych nevydržela v pracovním poměru. Vyhodili by mě. Chytly by mě saze,italská hrdost a temperament a seřezala bych prvního šmejda , co by na mě křivě kouknul. Takže- těžkooděnci, co jsou nasazováni do jakýchkoliv střetů a v neděli na fotbalové stadiony. Tohle nemá s tiffosi co dělat, to je mezinárodní sebranka ilegálů i místních, kteří svoje nálady ve jménu klubu přišli dát najevo. A jednotka mezi. Kamení, molotovy, sliny, kopance, ale i nože. Teprve potom může jednotka začít čistit. A když se pomlácená vrací, jde okolo velké nástěnné malby, kterou namaloval jeden z nich, Cobra. Jsou na ni namalováni oni, jako novodobí gladiátoři, kteří bojují za zákon. Protože jsou bratři, a jeden nepotopí druhého, i když je to na hraně zákona. Nejlepší je, když se veliteli doma ze synka vyklube neonacista, který chce nastolit konečně pořádek, to by se i těžko kolegům vysvětlovalo. Nemluvě o zacházení s policisty ze strany státu, žádná růžová procházka státní službou se rozhodně nekoná, proto spolu kolegové pevně drží partu. A pokud přijde nováček, nemá to lehké. Buď se přizpůsobí, nebo odejde. A on přišel...tenhle film nejde do silné hloubky. Pustí sondu do soukromí zásahovky, ale ukáže ji v rovině spojenou s italskou politikou, málo řešící sociální politiku, ilegály, drogy, a úplně klidně pochopíte, proč policie je skutečně mírně klerofašistická. Asi tenhle film není pro každého.,ale pokud se zajímáte o dění kolem sebe a tuhle krásnou zemi, je prostě váš. (13.11.2013)

"Tak teď jsem klidnej !! Když mi záda kryje krypl a cvok.." ;) Zase jednou se mi dostal do rukou bez předchozích očekávání čehokoliv hodně tematicky zajímavý a rozhodně i kvalitní film, který nikoho nemůže nechat chladným a velmi objektivně, což by se dalo považovat za jeho největší nedostatek, pokud neradi přemýšlíte či nemáte rádi otevřené konce, si pohrává s momentálně velmi zásadními a ožehavými tématy, která se týkají, či velmi brzy budou, celé vyspělé Evropy, ačkoliv si o tom nejedna bystrá hlavička eurozastánců a dalších slepých myslí svoje.. Přiznávám, čekal jsem poněkud syrovější film oscilující na ostré hraně únosné brutality, takže bych mohl být logicky nespokojený s ne úplně dokonalým dramatem, ale nejsem.. Navíc si A.C.A.B. si vysloužilo ten nejzajímavější soundtrack posledních let v čele s hitovkami White Stripes, Pixies či Clash, který mě oslovil stejně mocně jako dané téma.. (31.07.2013)

„Celerino figlio di puttana!“ Je pravdou, že som mal podstatne odlišné predstavy o smerovaní deja snímku s tak lákavým názvom, avšak odskočiť si za hranice Hollywoodu sa dnes oplatí viac než kedykoľvek predtým. Taliani si získavajú sympatie predovšetkým u mužského publika, ich ťažkoodenci zo srdca Apeninského polostrova (resp. Ríma) sa prirodzeným spôsobom vrývajú človeku pod kožu a akýmsi “bratským putom“, ktoré medzi nimi panuje, si získavajú priazeň. Fungujúce príbehové vetvy (práca, rodina, voľný čas) riešia problémy, na ktoré sa každý jednotlivec môže dívať rôzne, podľa toho na akej strane “barikády“ stojí. Melódiu (viď prvá veta) asi len ťažko dostanem z hlavy. (02.06.2012)