Wolf Creek 2

Síce mi to zase úplne nesadlo, ale aspoň musím uznať, že po debilnej jednotke je to jednoznačne posun k lepšiemu. Zatiaľ čo som v jednotke nadával na idiotské postavy pri tom, ako sa to celé tvárilo vážne, v tomto prípade to režisér zobral z úplne iného uhla pohľadu a nakrútil akčnú hororovú komédiu. Gore výborné (aj keď ho zase mohlo byť omnoho viac), jedna scénka cca. v polovici filmu ma rozosmiala ako už dlho nič, zase na druhej strane by som poniektoré pasáže skrátil aj o polovicu (pri tom som nikdy nemal nič proti adrenalínovým naháňačkám, ale zdalo sa mi to predsa len trochu prestrelené). Záverečné konverzačné súťaženie... na mňa žiadne veľké dojmy neurobilo, všetko tu už bolo. Ja mám z toho filmu rozpačité pocity - horda plusov aj mínusov, aj keď možno režisér chcel, aby si na svoje prišiel každý, pretože momenty, ktoré bavili mňa, môžu niekoho iného otráviť a naopak. Ale bez pochýb sa jedná o jeden z tých lepších tohtoročných kúskov (po tej komediálnej stránke vyložene top, takže nelogickosti nemám potrebu rozoberať, po hororovej u mňa lepší priemer). (20.04.2014)

O dosť iné ako jednotka (ktorej som dal 4*). Beznádejná a realistická atmosféra je preč a stala sa z toho priemerná a za mňa nudná gore show. Z niektorých krvavých scén mi nebolo dobre, je to vážne miestami rapídne drsné. Ale drsnosť nie je všetko, treba s ňou vedieť pracovať, použiť ju na správnom mieste, aby mala na diváka patrične tvrdý dopad. Logika tvorcom nič nehovorí (s takým vysokým skóre vrážd by mu na to dávno prišli, alebo v noci vás prepadne chlap, zabodne do vášho milenca nôž veľký ako Amerika a vy nezačnete utekať do divočiny, ale k milencovi a tým pádom k vrahovi) a scenár je v podstate poviedkovým zlepencom, čo neveľmi dobre funguje, skôr nefunguje. Negatívne hodnotím prítomnosť čierneho humoru - na rozdiel od smrteľne vážnej jednotky je to v tomto smere zošup dole, do hororov sa podľa mňa humor nehodí. (14.01.2017)

,,Shit! Lítající klokani! '' ------ Čas od času dostanu chuť na něco ostřejšího a tak si dám nějaké jídlo nahusto ochucené chilli tak moc - až se z toho člověk začne potit.. A čas od času mám takovéhle chutě i filmové. Nejlepším a nejostřejším kořením a v pravdě exotickým jsou australské filmy. A jelikož jsem viděl už dříve první díl Vlčího potoka s gustem jsem sáhl po číslu dvě. A stejně jako s prvním soustem fazolí se slaninou, kdy se ústy jak požár rozlévá pekelná ale dobrá chuť papriček, zaplavil mne stejný pocit hned v úvodu filmu, kdy se na scéně objevila modrá kára se strejdou Mickem. John Jarratt se pro tuto roli musel asi narodit a kdybych si měl představit vzor rodilého Australáka, byl by to asi přesně on. Postarší chlápek se sombrérem na hlavě, zarostlý, s kotletama, v kostkované bavlněné košili, riflích, na zádech puška a pískající si Matildu. A takovej je přesně strejda Mick. Rodák z vnitrozemí, kterej po čertech nesnáší turisty a ještě více Anglány. Bere je jako plevel zamořující jeho krásnou Austrálii. A plevel je třeba vytrhávat aby zahrádka byla stále krásná a čistá! .. :-) Pokračování mají ten problém, že se tak nějak točí kolem svého předchůdce, většinou jsou uměle natahovaná a většinou to nemá tu kvalitu co prvotina. Ne tak toto. Tady se nebudete nudit ani minutu. Děj se neutále žene kupředu a tvůrci mají na vás schované jedno překvápko za druhým. Skvělé dialogy, drsné okamžiky, honičky v autech, vědomostní kvíz (fakt hustej!) a je tam i spousta humoru, hlavně z hudebního doprovodu jsem místy nemohl... U mně rozhodně dvojka předčila svého předchůdce! A tak nějak mne napadá jestli nám pan Greg McLean tímto již druhým pokračování nechtěl zanechat nějaký důrazný vzkaz... No Austrálii a oblast Wolf creek asi pro jistotu letos vynechám. A teď si jsu udělat ty fazole... dostal jsem na ně chuť! Za mne je za 5 správně zodpovězených otázek! * * * * * (02.04.2016)

Zajímalo by mne, jsou-li Australané takoví úchyláci proto, že mají kořeny v nejhnusnější anglické spodině nebo proto, že jim už v útlém věku jejich lokalizovaná verze Slabikáře drtí do hlavy „Má-ma me-le e-mu“. Mám podezření, že tam E-mu občas me-le i tá-ta. V mí-se, kde předtím vymlel ptakopyska. Ať je tomu jakkoliv, plojtejšny jim jdou náramně, a to ať už hix-, ex-, cogito-, ergo-, sum- nebo jiné formy duševního vykořisťování. A Vlčí strouha dvě toto pravidlo rozhodně nepotvrzuje. Ba naopak. Tam, kde měl první díl třináct až patnáct centimetrů, má druhý mezi dvaceti až dvacetpěti, vůbec není uměle vytahaný a závěrečná protinožčí mutace Milionáře, kdy proti vám sedí v křesle narušený vidlák Czech s bruskou a třiceticentimetrovou dandý kudlou je veskrze dokonalá. (16.08.2014)

Ve staré dodávce, v kamionu, na koni. Tenhle úchylnej sráč je svým obětem neustále v patách, se zvrhlým smyslem pro humor to řeže hlava nehlava a hlavně má pořád dost vytříbený názor na turisty. Vraťme se o osm let zpátky. Tehdy jsme si nejprve prohlédli krásy australského kontinentu, následně začali sledovat porcování mladého masa. A moc nebručeli proti logickým lapsům (i když se objevily), protože jsme tyhle (jak pro koho) těžké chvíle trávili s poměrně rozumnými lidmi, kteří v kritických chvílích jednají, jak jednají. Reálné nebezpečí bylo cítit na sto honů, takže jsem si tu necenzurovanou podívanou užil. Režisér jedničky Greg McLean přichází po osmi letech s druhým dílem. Hlavní záporná postava zůstala, a i když je naprosto geniální, co se stopování poslepu týče (to není pochvala), pořád má solidní vyřídilku. Muži, ženy, důchodci, policajti, klokani, je to jedno. V rámci žánru oba palce nahoru. (20.05.2014)