Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Havíři Kubovi a jeho ženě Markýtce přinesla vrána dvanácté dítě. Havířina nenese a proto jde Kuba poprosit bohatého sládka Pandrholu o trochu jídla pro hladové děti, ale ten ho odmítne. Kuba hledá kmotra pro své dítě. Odmítne Pánaboha i čerta, protože je považuje za nespravedlivé vůči chudým lidem a vybere Smrťáka. S jeho pomocí se Kuba stane zázračným doktorem. Od bohatých si nechá platit a chudé léčí zdarma. Když onemocní Pandrhola, Kuba ho nechce léčit. Vymyslí si nesmyslné úkoly a když je sládek splní, vyléčí ho i přes Smrťákův zákaz. Sládek nechá Smrťáka zavřít do sudu a lidé, ani zvířata nemohou zemřít… (Filmexport)

(více)

Recenze (480)

mat.ilda 

všechny recenze uživatele

Problém, který s touhle pohádkou mám, vězí v tom, že mě baví jen z poloviny, z druhé mě neskutečně vytáčí, a to především hláškami, pronášenými místní chudinou... narážky o vránách, co zaručeně neletí k bohatým - no proč asi? Zřejmě nebyli imrvére pod parou, aby se pak zaobírali zábavou chudých bez toho, aby si uměli spočítat, co by je stálo dvanáct krků! I to pivo, valící se potokem, o tom vypovídá svoje a volci přestrojení za myslivce zkázu dokonávají... což takhle si přát pro děcka nová kaťata, když už se na ně neustále odvolávají, ale to by se pak nemohli smíchy popadat za svá propadlá břicha, jak tomu buržoustovi pustili žilou, pak je tady jeden v pokušení častovat je stejnými urážkami jako Pandrhola... Krajně zavádějícímu uchopení dobra a zla už chyběl jen starý dobrý zvyk veškeré vzbouřené lůzy - vyházet z okna nábytek, rozehnat dobytek, podupat úrodu a pak to všechno zapálit, ať nemá nikdo nic... prima návod pro budoucí extrémisty :-) ()

Marigold 

všechny recenze uživatele

Taková lidově-proletářská pohádka s krásně kýčovitou výtvarnou stylizací, pozoruhodně morbidním příběhem, makabrózním smyslem pro humor (to když Smrťák vypouští hlášky typu: Studenou vodou? Blázníš? Ještě by z toho mohla mít smrt!), snesitelně angažovaným podtetxtem a samozřejmě báječnými hereckými výkony Jiřího Sováka, Rudolfa Hrušínského a především Standy Neumanna. Martin Frič natočil film, který je na pohádku poměrně drsný a realistický a na reálný příběh zase roztomile pohádkový. Tak jako tak, je to jedna velká a příjemná švanda. ()

Reklama

sepp 

všechny recenze uživatele

Pro me osobne jedna z mych nejoblibenejsich pohadek. Ackoliv se jako temer u kazdeho barevneho snimku z 50. let nemohu zbavit jiste pachuti rovnostarstvi a "pokrokove" agitace. Ale tehdy holt penize na barevny filmovy pas nesly snimkum bez teto nutne podprahove agitky. Nastesti zde je ji minimum a velmi dobre zakomponovana, nerusic pozitek z pohadky. A samozrejme nejlepsi scena je s klobasovym stromem a pivnim potokem :) ()

mortak odpad!

všechny recenze uživatele

Smrt ve službách komunistického režimu! To je urážka mého jména. Oslava komunismu ve své nejhorší podobě. Superdělňas Sovák pošle do háje Boha a Ďábla, pak utvoří pakt se Smrťákem, který byl vlastně od vzniku života, po celý feudalismus a kapitalismus, hrdinný předvoj proletariátu. Vůbec výkonný dělnický kádr Smrťák nepohrdne pivem, takže do hornické party zapadne jedna báseň. Lékaři se svým koktajícím věděním pomáhají maloburžoazii, to superdoktor Sovák má jinačí medicínu. Poselství filmu: Pro horňasy choď až naposled! ()

darkrobyk 

všechny recenze uživatele

Stále jsem nemohl najít pravou cestu k téhle sociálněkritické pohádce. Až dnes, s odstupem doby, se ukazuje, že vrchnost je vrchností, ať máme feudalismus, kapitalismus, socialismus nebo opět kapitalismus. Ti nahoře prostě lidi nezajímají, jak říká Dařbuján: čerte, tebe nechci, peklo je stejně nespravedlivé jako ti nahoře! Spojením pohádek Kmotřička smrt a Dobře, že je smrt na světě vznikl příběh, který dojme i rozesměje. Tvůrci současných pohádek můžou jen závidět, jelikož příšernosti, které vypouští na světlo boží, jsou jen plevami bez zrn... ()

Galerie (12)

Zajímavosti (23)

  • Vesnička Kocanda byla postavena ze dřeva. Scény ve staveních byly točeny ve studiu Barrandov. (M.B)
  • Obě jména Dařbuján (Jiří Sovák) a Pandrhola (Rudolf Hrušínský), ač znějí vymyšleně, jsou skutečná česká příjmení. Nositelů těchto přímení je však už jenom hrstka. Přímení Pandrhola se stalo po publikování Drdovy pohádky synonymem nectností. (sator)
  • Rozprávku videlo v kinách 2 419 987 divákov, čím sa stala siedmou najnavštevovanejšou rozprávkou v dejinách československej kinematografie v rokoch 1930 až 1989. Celkovo ide o 71. najnavštevovanejší československý film v dejinách československej kinematografie v rokoch 1930 až 1989. (Raccoon.city)

Související novinky

Reklama

Reklama

Časové pásmo bylo změněno