Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Havíři Kubovi a jeho ženě Markýtce přinesla vrána dvanácté dítě. Havířina nenese a proto jde Kuba poprosit bohatého sládka Pandrholu o trochu jídla pro hladové děti, ale ten ho odmítne. Kuba hledá kmotra pro své dítě. Odmítne Pánaboha i čerta, protože je považuje za nespravedlivé vůči chudým lidem a vybere Smrťáka. S jeho pomocí se Kuba stane zázračným doktorem. Od bohatých si nechá platit a chudé léčí zdarma. Když onemocní Pandrhola, Kuba ho nechce léčit. Vymyslí si nesmyslné úkoly a když je sládek splní, vyléčí ho i přes Smrťákův zákaz. Sládek nechá Smrťáka zavřít do sudu a lidé, ani zvířata nemohou zemřít… (Filmexport)

(více)

Recenze (479)

sepp 

všechny recenze uživatele

Pro me osobne jedna z mych nejoblibenejsich pohadek. Ackoliv se jako temer u kazdeho barevneho snimku z 50. let nemohu zbavit jiste pachuti rovnostarstvi a "pokrokove" agitace. Ale tehdy holt penize na barevny filmovy pas nesly snimkum bez teto nutne podprahove agitky. Nastesti zde je ji minimum a velmi dobre zakomponovana, nerusic pozitek z pohadky. A samozrejme nejlepsi scena je s klobasovym stromem a pivnim potokem :) ()

akisha 

všechny recenze uživatele

Jedna ze stálic, kde mi krom výborného, ale opravdu výborného smrťáka Hujera Lohniského ještě utkvěl tradiční Stanislav Neumann. Nemám ráda Sováka, ale určitě mu neupírám, že tady hraje skvěle, samozřejmě stejně jako Hrušínský. Na téhle pohádce se mi ale opět líbí hlavně menší role známých kapacit - Hlinomaz, Záhorský, Fialová, Trégl... A kdo by neznal "Glo-glo-glo-glo-glo-glo-glóóóóóriááááá..." hymna našich putik! ()

Reklama

Allien.9 

všechny recenze uživatele

Žil byl chudý havíř jménem Kuba Dařbuján, který měl (tzn. s manželkou si vyš*kali) dvanáct dětí. Děti každý den doslova prosily o jídlo, přesto si Kuba se svými přáteli každou chvíli zaskočil do hospody na pivo (a jednou dokonce na jitrnice, na které padly dlouhodobé úspory jedné z havířských manželek). Za kmotra pro svou nejmladší dceru odmítl Boha i Ďábla, protože si přece může vybírat :-), a do místního pivovaru přivedl celou vesnici, aby nenáviděnému sládkovi drze vypila jeho těžce vydřené zásoby. Ať žije socialistická masírka!!! P.S.: Ani si nepamatuje, že má dceru jménem Maruška, k*etén. ()

Vančura 

všechny recenze uživatele

Nesmírně pozoruhodný film, který bych se zdráhal nazvat pohádkou. Nedejte se zmást optimistickou hudbou v úvodních titulcích a místy ladovským vizuálem. Je to spíše trpká existenciální úvaha, rozvíjející jeden motiv z Erbenovy pohádky "Dobře tak, že je smrt na světě", která posloužila autorovi scénáře J. Drdovi jako volná inspirace. Václav Lohniský (zde ve své životní roli) hraje Smrťáka tak sugestivně, že se prý tehdejší "Pandrholové" po zhlédnutí tohoto filmu na zač. 60. let dočasně zalekli, aby nedopadli stejně jako filmový záporňák v podání R.Hrušínského. Moc dlouho jim to ale asi nevydrželo... Film, který na mě vždy svou atmosférou a sdělením zapůsobí jako zjevení, a z některých scén mě až mrazí. Většinový divák tento snímek ale spíše redukuje na notoricky známou "pohádku", kterou televize každý rok opráší kolem Vánoc, a která je i tak trochu poplatná době svého vzniku. Současně je "Dařbuján a Pandrhola" jediný mně známý hraný film - spolu s o dva roky starší Bergmanovou "Sedmou pečetí" z r. 1957 (zapomenout nelze ani na Allenův snímek "Láska a smrt" z r. 1975, která si utahuje mj. právě ze Sedmé pečeti) - ve kterém se objevuje postavy Smrtky jako viditelná osoba. A ačkoli bylo ztvárnění Smrti v podání Bengta Ekerota strhující, na Lohniského přece jen nemá. UPDATE 26.12.2019 - Když si zpětně čtu ten svůj tehdejší pseudointelektuální komentář, musím se docela smát (btw. to s tou smrtkou jsem tehdy slyšel od Civala a dneska mi to přijde jako blbost, filmů se smrtkou coby viditelnou postavou je podle mě hromada nebo aspoň mám pocit, že jsem jich v posledních letech viděl hned několik). Samozřejmě, že Dařbuján a Pandrhola je pohádka, akorát brutálně poplatná době, což mi tam dneska dost vadí, podobně jako to, že už to znám nazpaměť, protože to v telce reprízují pořád dokola do omrzení a už to vůbec nemůžu vidět. Když se od toho ale odmyslím, tak za mě je tenhle film prostě strašná sranda, u které mám mimochodem tendenci fandit Pandrholovi než té hladové holotě, která se vrhá střemhlav do tekoucího piva, jako správný čecháčci slyšící na vše, co je zdarma (btw. ta představa, že by se skutečně vzalo pivo a nalilo do bahnitého břehu, mi přijde strašně nechutná, navíc by to byla ekologická katastrofa pro ryby a další vodní živočichy). ()

marhoul 

všechny recenze uživatele

Vždycky mě překvapí, jak je tahle pohádka výborná! Drdův scénář nemá chybu. Brilantní režie Martina Friče,  obsazení, kulisy, humor, nezřízené chlastání, myšlenka a svatá pravda, že smrt je tady pro každého. "Neřekneš to bábě, neřekneš?" "Tak Zdař Bůh!" Kýbl vody na ženské, rozštípaná postel, jitrnice na stromech, pivo v potoce, muškáty v květináčích na oknech, kovaní koně v kovárně, vykrmená prasátka, těsta na lívance, kroje, groš muzice do trumpety, facka v hospodě a Smrťák zavřený v sudu. Absolutní pohádka. Zvláštní, že si z klasických, pohádkových prvků dnešní scénaristé nechtějí nebo nedovedou vzít příklad. Drda měl svoje komunistické mouchy, ale pohádky psal peckovní. Tahle je až taková ladovsky-haškovská. A jasně, agitka tam citelná je, ale zároveň je tam taky pán Bůh, přičemž ten už byl v letech natáčení komunisty "na věky věků" zakázán. "Pole- louky- dům". ()

Galerie (12)

Zajímavosti (23)

  • V českej obci Přívrat od roku 2005 organizujú Zimné údolné hry úplne v duchu kultového rozprávkového príbehu. Päť zmiešaných družstiev susedných dedín čaká banícka práca v štóle, výroba jaterníc a ich vešanie na svätú Barborku, ochutnávka mláta a piva, liečba à la karborundum, otáčanie postele, stínanie hláv Smrťákovou kosou a ďalšie. Jeden z organizátorov hovorí: "S prípravou hier sme sa vyhrali, len jaterníc sme narobili dvesto dvadsať, stovku sme ich zavesili na sosny. V potokoch tečie nymburské pivo. Stavba Kocandy a všetkého potrebného na súťaž trvalo zhruba dva týždne." (Raccoon.city)
  • Rozprávka bola tak trochu problémová už pred natočením, kde súdruhom schvaľovateľom vadila Svätá Barbora. Najskôr bola zo scenára vyškrtnutá pieseň "Svätá Barbora, panna poctivá" a neskôr nočná scéna, keď Stanislav Neumann (dedo Pšuk) v opitom stave vedie rozhovor zo sochou Svätej Barbory. Nakoniec sa ale scenáristovi a autorovi rozprávky Janovi Drdovi podarilo kompetentných presvedčiť, aby scenár nebol menený. Po páde komunistov príbeh, v ktorom obyčajný baník odmietne za krstného otca Boha a dá sa dokopy so Smrťou a navyše zosmiešni bohatého pána, leží niektorým odporcom komunizmu v žalúdku dodnes. V poslednej dobe sa objavujú hlasy, či je vôbec rozprávka vhodná pre deti kvôli drsným záberom ako je strieľanie do prasiat alebo odsekávanie kohútej hlavy sekerou, ktorá zostávala v detských predstavách pomerne dlho a priama konfrontácia so smrťou, ktorá má hrozný zmysel pre humor, otvára veľa otázok. (Raccoon.city)
  • Pre Josefa Hlinomaza (krúpar Johan Bašta) bolo natáčanie utrpenie. Za to, čo musel v kadi podstúpiť pre svoje filmové uzdravenie, kedy sa na neho valila múka a ďalšie suroviny, žiadal zvláštny príplatok. Tú scénu sa nepodarilo natočiť na prvýkrát, takže bol dosť rozladený. Ešte asi pätnásť rokov nato, keď sa spolu zo Sovákom (Kuba Dařbuján) stretli pri nakrúcaní seriálu Chalupáři, privítal kolegu vetou: "Dúfam, že tú nechceš zase liečiť." (Raccoon.city)

Související novinky

Reklama

Reklama