Dnes naposled

Tak jsem myslel, že Ikarův pád je ojedinělým filmem o alkoholismu, teď vím, spletl jsem se. "Dnes naposled" je v podobném duchu, zde ovšem ještě stará garda prvorepublikových herců (štěpánek, Mareš aj.), kterým přihrává už generace nová (Sovák, Ráž, Menšík). Vskutku syrové drama o chlastu, kdy jsem sám byl zvědav, kam až Frič je schopen ve své reportáži zajít. A zašel až na konec. Byl to zkrátka machr....a já přestávám pít...dnes naposled...90% (11.12.2011)

Byl jsem až překvapen, kolik tehdejších hereckých es se Fričovi před kamerou sešlo, a jejich charakterní efekt byl skutečně mimořádný. Menšík výjimečně za barem a se stejnými problémy, s jakými se musí páni hospodští potýkat v menších lokálech i dnes (ožírat se na dluh je hold dočasně příjemnější), Jiří Sovák řídící své holičství zásadně z putiky nebo tradičně skvělý František Smolík, jehož halucinační scéna v prázdném bytu takřka překonává ty nejlepší sekvence z Bilderova Ztraceného víkendu. Jedná se sice pouze o takové nevinné nahlédnutí na problematiku alkoholismu v čele s černohumornými poznámkami protagonistů, ale svůj účel film přesto splňuje znamenitě a i po letech nepřestává bavit a být aktuální... 80% (14.07.2016)

VÍTE TAM, ZA OKNEM, TAM JE VEŘEJNOST...ALE TADY, TO JE MŮJ PRIVÁT... Člověk si řekne: co je na tom? Pokud ano, měl by se podívat na tenhle opravdový film. Herecké výkony jsou famózní a scéna, při níž František Smolík stojí uprostřed velkého bytu jen se starými kamny a několika rozbitými vázami, děsí... (11.08.2002)

Vyborny film o lidech, ktere porazi alkohol. Takovy propracovany ceskoslovensky Noir film. Z filmu sala beznadej ze vsech stran, atmosfera spelunky, kde vladne strizlivy a tolerantni cisnik ( Mensik ) je dokonala. Vyborne herecke vykony, kde bych predevsim vyzdvihl Stepanka, jsou take skvele. Ztraceny vikend od Wildera hodnotim pomyslne jeste vyse, tento snimek me ale uchvatil a myslim, ze se s prehledem jedna o nejlepsi nas film, ktery se venuje problematice alkoholu. Spolecne s Kristianem a Zivot je pes nejlepsi Fricuv film. (25.06.2011)

Výtečná záležitost, cele fungující, ideálně zasazeno do bezčasí (není podstatné, že máme jakoby současnost)... Důležité jsou postavy a jejich příběhy. Nadmíru jsem nadšená všemi hlavními představiteli, poprvé smekám i před Štěpánkem, užívám si Ráže, opětovně žasnu nad Smolíkem, cením si Mareše, a světe div se, respektuji i Hegerlíkovou. Svými standardy nenarušili nic z ideální symbiózy ani Kačírková s Brodským, potěšila jsem se Sovákem i Strunou... Jediné, čeho lituji je, že kolorit byl zaplněn v komparsu ve stejné míře bývalými stary Mrázkem a Ferbasovou, jako i začínajícími Řehořem a Bohdalovou. Marta Fričová v úvodu ovšem získala cenou roli s využitím své perfektní frančiny. (26.03.2011)