Fetih 1453

Na svých cestách po světě jsem několikrát stál pod hradbami Konstantinopole, jednou dokonce s Waltariho Pádem Cařihradu v ruce. V té chvíli jsem si přál to vidět, mít stroj času. Letos mi ten sen Turci splnili. O dost jináč, než jsem si představoval, ale splnili. Ta počítačová magie, kterou rozjeli na obrazovce mě natolik uzemnila, že odpouštím filmu ty telenovelácké scény milenecké dvojice, že hlavní dva hezouni jsou nagelované slečinky, že film nemá moc zajímavý děj, že hradby Konstantinopole neměly příkop, že.... Zbytek je paráda, dobývací scény výborné, osnova děje je dána historií, a té se to v základních rysech drží, jen je to viděno z pohledu Turků, na což nejsme zvyklí (a což jen vítám). Vidět v reálu hradby, Blacherny, cirk, Rumeli Hisar, Edirne, co víc si přát. Zvuk i obraz výborný, film tak akorát na 70%. Celkově tedy 90% velmi velmi subjektivních. (08.01.2013)

Stejně tak rychle jak se ve mně vzedmulo nadšení po zjevení Fetih 1453, můj entuziasmus rychle opadl. Důvod je ten, že Turci se sice očividně ukrutně snažili natočit svůj národní epos a do svého velkofilmu narvali spoustu elánu a prachů, potíž je v tom, že jsou to sračkeři a ne filmaři. Je to přesně to, co jsem viděl v Istanbulu, když jsem tam před lety byl; ani Evropa, ani Asie, spíš jen všude takovej pseudoarabskej shit. Režisér Faruk Aksoy podle mě viděl Pána prstenů a začal snít o tom, jaký by to bylo krásný, kdyby u Helmova žlebu vyhráli skřeti. A tak natočil Fetih 1453. Filmařská neschopnost je patrná z každýho druhýho záběru. Digitální ztvárnění Konstantinopole je tak béčkový, že máte dojem, že se jedná o trailer z nějaký PC hry. Bojový scény jsou skutečně směšný a hodný Vávrových spektáků z 50. let; hned v několika záběrech je voják naskrz proboden kopím a jak se válí po zemi, je vidět, jak mu oba gumové konce kopí kolem těla plandaj v neuvěřitelných úhlech. Ženskej element je taky výživnej, protože hlavní milovnice vypadá jako tranďák a modrý kontaktní čočky to už asi fakt nespravěj, všiml jsem si ostatně, že Turkyně jsou mimořádně odporný bytosti, ale tvůrci mohli obsadit nějakou hostující herečku, ne? K trpkosti ze snímku přispěje i to, že turečtina je mimořádně kakofonická a působí na nezkušeného diváka stejně jako třeba hindí při sledování indických filmů; zvlášť nepatřičně to pak navíc působí při scénách, kdy promlouvá papež s kardinály a tam ta turečtina fakt sedne. No a aby to režisér s producentem opravdu dojebali, obsadili do role hlavního hrdiny i hlavního mizery dva totožný týpky, kteří jsou stejně vlasatý, vousatý, namakaný i oblečený, takže když se na závěr utkají v souboji, je vám jedno, kterej pojde, protože jsou zaměnitelný. (24.09.2012)

Turci sa predviedli v dobrej forme, tento veľkofilm poteší hráčov podobných hier ako stronghold.Nádherná bitka s katapultmi, delami, baranidlami, pohýblivými vežami a sladkej vône spáleného mäsa.Liezol mi tam na nervy otrávny soundtrack obohraný snád tisíckrát, ale turkom sa to snád páči.Nemohol som sa ubrániť zvláštnym úškrnom na záver, kde pán Mehmed prišiel do Hagie Sofie a sympaticko vrelo im zaspieval: ,,Nebojte sa, odteraz sú vaše životy aj váš osud súčasťou nás všetkých.Môžete žiť slobodne podľa vašej viery..´´A niektorí komparzisti sa nežne na ňho dívali a hmkali pochopením a úľavou, áž takmer zatlieskali.Viem si predstaviť, že keby Hitler vyhral vojnu, tak natočia niečo podobné.Určite by prišiel do Kremľa a zvolal na malé deti:,, Achtung!Nebojte sa..odteraz ste slobodný..´´ v tom by prišlo ku nemu dievčatko a nežne by ju pohladil po líčku a všetci plný šťastia zvolali : ,, HEIL HITLER! AVE HITLER! ..a všichni ruce nahoru..´´ Ale aj tak je to film u ktorého som sa zabavil, že nemôžem ináč a dávam plnú páru 5*. Fetih 1453, klingonština..(doporučujem sosnúť inde) (25.09.2012)

V dobách, kdy ještě Besiktas kopal křesťanskou ligu, jste si mohli z Velkého bazaru přivést místo božené kundy akorát tak nějakou tu ikonu. Naštěstí se objevil hrdinný, strašně roztomilý a lidumilný sultán Mehmed, který měl pod turbanem, a rozhodl se té prohnilé, křesťanské pakáži ukázat, zač je toho Mohamed. Škoda jen, že to pak jeho nástupci nedotáhli až do Vídně, nemuseli bychom v devadesátých letech jezdit pro cinknuté zlato a trička za Marku tisíc kiláků a mohli jsme za humny jen tak odskočit obtěžkání taškami do Prátru na kebab. Taky by mě docela zajímalo, jak by vypadal Stefansdom jako mešita. No, ale dost řečí! Na turecký film je to pompézní, velmi zábavné a přes hodinu je tam krvavá bitva jako kráva. Až na to, že ze zasraného, posedlého, dobývačného tyrana udělali sympatického, nábožensky tolerantního filantropa, co se mazlíčkuje s obyvateli dobyté Konstantinopole a slibuje jim náboženskou svobodu těsně před tím, než je zotročí a zprasí Hagia Sofii minarety, jsem se u toho celou dobu nadšeně tahal za šulínka. I díky Mehmedovi se teď totiž může Zimír prohánět po německých dálnicích a Uzunoglu nám skupovat pod prdelí nemovitosti. Nevím, co na to řeknou Srbové a Bulhaři, ale verbal je spokojen. (19.09.2012)

Pokud by se v patnáctém století konaly v Konstantinopoli svobodné a demokratické volby ve stylu, v jakém je máme teď u nás, tak by místní ODSce (= Osmanské demokratické straně) stačilo jen vypustit toto agitační videjko a dosavadní řecká vládní koalice by se pakovala do opozice. Neb každý uvědomělý občan Cařihradu by okamžitě pochopil, jak skvěle se mu bude za vlády těch ctnostných, milých, spravedlivých, moudrých a tolerantních musulmanů žít. Usměvavý a pohledný volební lídr Mehmed by jim totiž dvě a půl hodiny trpělivě vysvětloval, jak je rozšlapání posledních tlejících zbytků Římské říše naprosto nutné pro vybudování zbrusu nové, téměř tisícileté říše a jak je středoasijským pasákům ovcí Prozřetelností dáno svaté právo na životní prostor na západě, jelikož u nich doma jim nakopal prdel Timur a jeho parta. Takticky se samozřejmě už nezmíní o tom, že při cestě k hranicím Evropy si Oghuzové nepočínali o mnoho lépe a vesele mordovali, zotročovali a plenili, jak se jen dalo. Na závěr si pak předseda Mehmed dokonce pochoval a políbil nějaké to pravoslavné děťátko, v kteroužto chvíli už se má večeře snažila zdrhnout fakt intenzivně. Zkrátka ODS s Mehmedem v čele by i dneska udělala díru do sněmovny, na to vemte jed. No, ale pokud si člověk odmyslí Turky, kterým jen se nad hlavou rozsvítit svatozář (nebo co se rozsvěcuje mohamedánům), křesťany, kterým jen narůst rohy a kopyta a tak nějak celkové vytírání si prdele historií, tak je to cca půl filmu bitevní podívaná na celkem slušné úrovni. Byť místy nechutně turkopatetická. Mě to ovšem na víc než dvě hvězdy nestačí. (14.10.2013)