Fetih 1453

Jako bych se koukal na sovětské agitky o statečných sovětských vojácích proti těm fuj fuj zlým nacistům nebo Afgháncům. Naprosto černo-bílý pohled na dějiny, muslimové ti nejhodnější a nejstatečnější na světě, křesťané do jednoho pakáž. Ani ty triky tedy nejsou nic moc. A než se dočkáme bitvy, docela dlouho se tam jen kecá a kecá a intrikuje a domlouvá... Konec s hrdinou prošpikovaným šípy, ale s vlajkou v ruce, už byl vyloženě směšný. Jo, a jestli se nepletu, do města se nedostali tím, že zbořili hradby, ale protože je jednou ze zadních bran pustil zrádce. (29.01.2024)

Bitka, kde malo hlavné slovo obrovské delo a jeho ohrdnutý výrobca... Zmiešané pocity, ale prevládajú tie pozitívne. Myslím, že na turecký projekt ide o vydarený výpravný film, plný akcie, bitiek, romantiky a to všetko za účasti výbornej kamery a nádhernej vizuálnej stránky. Ani hudba nebola zlá. No na druhú stranu je aj plný priam až smiešneho hrdinstva a patriotizmu. Z filmu vlastenectvo priam až vytekalo, no takéto vlastenectvo sa samozrejme bez výdatnej pomoci pitvorenia dejín ale nezaobíde. Vlastne príbeh sa historických udalostí drží len v hrubých rysoch a dátumoch, celá romantická časť dejovej linky ako aj väčšina udalostí okolo postáv je dotvorená. Hlavne čo sa týka postavy hlavného obrancu mesta - janovského kapitána Giustinianiho. Napríklad jeho smrť nebola taká ako vo filme. A samozrejme ani patetická smrť jeho najväčšieho soka v láske... Na druhú stranu páčil sa mi casting - herci boli celkom sympatickí a ženy vo filme na turecké pomery veľmi pekné. Na slabší nadpriemer v rámci pukancovej zábavy to stačí. 70/100 (08.06.2017)

Recept Faruka Aksoye na kvalitní historický film: projdete akademické knihovny, seženete hromadu kvalitní historické literatury o 15. století, důkladně si je všechny připravíte a pak si s nimi vytřete prdel. Když vynechám děsivou ukecanost a hektolitry gelu ve vlasech hlavních hrdinů, způsob, jakým ztvárnili "velkolepé dobytí Konstantinopole" - to není nadsázka, ale čistá sci-fi. Byzanc měla asi desetkrát míň obránců než bylo útočníků a žilo se v ní dost chudě. Ve filmu je to postavené jako dobytí velmoci. Křesťané se ve filmu chovají jako dobytek, zatímco Osmani jsou slušnost sama. V závěru filmu dokonce Mehmet hned po dobytí přijde do chrámu a hladí jakési místní děcko. Ve skutečnosti se tu uplatnil klasický model té doby a to, že pokud se město nevzdá a je dobyto ztečí, pro vítězné vojáky je to "no rules". A taky bylo... v Konstantinopoli loupili a vraždili plné tři dny, teprve pak tam Mehmet vlezl. Není ovšem fér tvrdit, že by všechny zabili, šťastnějších cca třicet tisíc místních obyvatel dožilo svůj život jako otroci. (10.04.2014)

"Skočil Turčín bystrým skokom do jelšiny nad potokom..." (Samo Chlaupka-Turčín Poničan) Skočil po ňom i ďalší na vlas rovnaký Sandokan z druhej strany hradieb. A dvorenie sa môže začať! Na jednej strane klingončinou hovoriaci Mehmed v2.0 s veľkým delom na strane druhej pápeženec Konštantín11 so zavretou bránou. Po ikstom nevydarenom pokuse o prienik prichádza deduško Večerníček so svojím plánom ako Konsťu položiť na lopatky. Rady staršieho padli na úrodnú pôdu, a tak Mehmed získava priazeň detí, ktorým pred pár minútami pobil ich otcov, hlavne že sa môžu klaňať vlastným falošným modlám...VIVA LA FILMOVÁ HISTÓRIA!!!...Mám historické jatky, kde oddelené údy lietajú na všetky svetové strany veľmi rád. Preto ma táto turecká verzia "ŽeleznejKlády" veľmi potešila a napravila tak pošramotenú povesť z krajiny Tisíc a jednej odtrpenej noci. To že Turci vyšmelili za sušené datle nejaký ten komp sa na výsledku očividne podpísalo. Nevravím že s tou animáciou na to išli nejak extra citlivo, ale boje všetky pochyby a námietky zmietli pod koberček. So strihom si tiež nedali veľa práce, a tak niektoré scény prídu úplne zbytočné a akoby odtrhnuté od celého deja (všetky scény s loďami). Nasleduje však pokrik Alláh Agbar a aj táto chybička krásy je ta tam. Odporúčam! (24.09.2012)

Na svých cestách po světě jsem několikrát stál pod hradbami Konstantinopole, jednou dokonce s Waltariho Pádem Cařihradu v ruce. V té chvíli jsem si přál to vidět, mít stroj času. Letos mi ten sen Turci splnili. O dost jináč, než jsem si představoval, ale splnili. Ta počítačová magie, kterou rozjeli na obrazovce mě natolik uzemnila, že odpouštím filmu ty telenovelácké scény milenecké dvojice, že hlavní dva hezouni jsou nagelované slečinky, že film nemá moc zajímavý děj, že hradby Konstantinopole neměly příkop, že.... Zbytek je paráda, dobývací scény výborné, osnova děje je dána historií, a té se to v základních rysech drží, jen je to viděno z pohledu Turků, na což nejsme zvyklí (a což jen vítám). Vidět v reálu hradby, Blacherny, cirk, Rumeli Hisar, Edirne, co víc si přát. Zvuk i obraz výborný, film tak akorát na 70%. Celkově tedy 90% velmi velmi subjektivních. (08.01.2013)